Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Honzo jde mi to taky blbě. ty praporky jakoby měli z jedné strany náběh. ALe vždicky to šlo docela blbě kolíček do nich zastrčit.. řešil sem to špejlí a trošku je jen tak lehce líznout.

Ona ta miska často zmizí, jak to nastaví voskem, takže kleštěmi to fakt nejde. Celá ta struktura je dost pevná, takže jemně prsty by to mělo jít. V případě nouze ostrý rozperák mezi loučku a plastovou misku......a je to.

Jirko pěkný kousky!

Zdeňku dneska pozdě odpoledne budu larvit přijeď se podívat do Sobotky

Ještě tu mám k dispozici jednu radu pro začínající chovatele kterým se chov nedaří.Tento způsob chovu je velmi jednoduchý s velmi slušným výsledkem.Také u něj tolik nedochází k zastavování matečníků.Potřebuji k tomu chovný rámek bez spodní lišty rozdělený dvěmi lištamy vodorovně dvě vrchní oddělení zhruba 5 cm široké a spodní jak vyjde.Do dvou vrchních oddělení se nalepí proužky mezistěn 1-2 cm a do spodního široký pruh.Takto upravený rámek vložím do chovného včelstva.Dvě vrchní oddělení budou včely zastavovat trubčinou spodní dělničinou kterou matka zaklade.Výhodou je že matka zaklade spodní část téměř stejně starými vajíčky a my sito můžeme jednoduše zkontrolovat.Následně je rámek ve vhodné době vyjmut trubčina odříznuta k nalepené mezistěně a dole je odříznuto dílo s plodem v takové výšce aby se tam vešli budované matečníky.Teplím nožem lze ještě v místě řezu mírně snížit buňky.Následně se oddělí medník a rámeček se umístí do něj pokračuje se tedy jako při jiných metodách chovu .Včely po celé délce řezu postavý matečníky dokonce nějaký i v ploše.Tedy žádné přelarvování či pracné hledání vhodného plodu zde je plod všechen téměř stejně starý pokud pak chceme mít opravdu jistotu stejného stáří stačí v případě že chováme z jednodenních larviček pátý den zrušit všechny zavřené matečníky.Včely převážně stavý ve vrchní čási rámku takže tolik matečníky nezastavují.Také lze odřízlou část ve které je též plod ještě nalepit na druhou loučku od vrchu.Zpracování zralích matečníků je už běžnými způsoby.

(10.06.2014 13:17)jirka.marx napsal(a): [ -> ]

Ona ta miska často zmizí, jak to nastaví voskem, takže kleštěmi to fakt nejde. Celá ta struktura je dost pevná, takže jemně prsty by to mělo jít. V případě nouze ostrý rozperák mezi loučku a plastovou misku......a je to.

Vážení kolegové, mám vypozorováno, že chovná loučka (rámek), patří mezi zaplodované plásty. Pokud ji (ho) vložíme mezi plásty se zásobami, nebo plásty po vylíhlém plodu (popř. se zavíčkovaný plod vylíhl dříve než nastane doba kdy můžeme zralé matečníky zužitkovat), včely, potvůrky jedny, matečníky zastavují dílem a my se tomu divíme .
JK

Docela pěkné videa coajak ohledně chovu matek. Kdo nerozumí z obrázků to je též pěkně patrné. (staré videa mě baví, je to vidět, ten kumšt co mají v rukách )
celá serie a další

(10.06.2014 13:17)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Ona ta miska často zmizí, jak to nastaví voskem, takže kleštěmi to fakt nejde. Celá ta struktura je dost pevná, takže jemně prsty by to mělo jít. V případě nouze ostrý rozperák mezi loučku a plastovou misku......a je to.

Zatím tam misky nebyly zastavěné, byly úplně čisté. Tak snad se to nezmění za těch pár dalších dnů Ostrý předmět si pro jistotu určitě připravím.

Už se na neděli (11 den od larvení) nemůžu dočkat

(10.06.2014 13:40)Josef Skala napsal(a): [ -> ]Ještě tu mám k dispozici jednu radu pro začínající chovatele kterým se chov nedaří.Tento způsob chovu je velmi jednoduchý s velmi slušným výsledkem.Také u něj tolik nedochází k zastavování matečníků.Potřebuji k tomu chovný rámek bez spodní lišty rozdělený dvěmi lištamy vodorovně dvě vrchní oddělení zhruba 5 cm široké a spodní jak vyjde.Do dvou vrchních oddělení se nalepí proužky mezistěn 1-2 cm a do spodního široký pruh.Takto upravený rámek vložím do chovného včelstva.Dvě vrchní oddělení budou včely zastavovat trubčinou spodní dělničinou kterou matka zaklade.Výhodou je že matka zaklade spodní část téměř stejně starými vajíčky a my sito můžeme jednoduše zkontrolovat.Následně je rámek ve vhodné době vyjmut trubčina odříznuta k nalepené mezistěně a dole je odříznuto dílo s plodem v takové výšce aby se tam vešli budované matečníky.Teplím nožem lze ještě v místě řezu mírně snížit buňky.Následně se oddělí medník a rámeček se umístí do něj pokračuje se tedy jako při jiných metodách chovu .Včely po celé délce řezu postavý matečníky dokonce nějaký i v ploše.Tedy žádné přelarvování či pracné hledání vhodného plodu zde je plod všechen téměř stejně starý pokud pak chceme mít opravdu jistotu stejného stáří stačí v případě že chováme z jednodenních larviček pátý den zrušit všechny zavřené matečníky.Včely převážně stavý ve vrchní čási rámku takže tolik matečníky nezastavují.Také lze odřízlou část ve které je též plod ještě nalepit na druhou loučku od vrchu.Zpracování zralích matečníků je už běžnými způsoby.

Hm, sice funkční, ale velmi neelegantní způsob. Neradím ho nikomu, dnes jsme dál. Ono přilepit bez poškození matečník, který není vystavěn na prefabrikované misce, je úspěšné tak kdoví jestli z 50% a navíc je to nesmírně zdlouhavé. Řekl bych asi tak 10x!!!!!!!!!!

Kdo by chtěl toto "s.aní", pak není nic snazšího, než prostý podřez. Nemusí se dělat extra spešl rámek a přemlouvat matku aby ho zakladla, Prostě se ve včelstvu, ze kterého chceme chovat najde rámek s vajíčky, vprostředku se vodorovně (mírně do obloučku) přeřízne a na řezu včely nadělají matečníků klidně i 30. Ovšem co s nimi dál? Toto popisuje kniha Včelařův rok, která byla moderní před rokem 1960!!!!!!

Pane Skalo, nezlobte se, musel jsem reagovat, čtou to i začátečníci a ne každý prahne po skanzenu...

Z vlastní zkuśenosti...... Pokud bych měl volit mezi podřezem a mezi vyjednocenými larvičkami na mezistěně..... Jednoznačně zvolím to panenské dílo co píše Josef. Když už se oháníš těma " začátečníkama"..... Tak bys měl spíš těm začátečníkům popsat, jak je elegantní zużitkování matečníků z podřezu.... To je teprve elegance, když vyřezáváš metečníky z okolozavíčkovaného plodu.... Tak to mi pak vysvětli, co je větší "skanzen".....!

(11.06.2014 0:55)tom.50 napsal(a): [ -> ]Hm, sice funkční, ale velmi neelegantní způsob. Neradím ho nikomu, dnes jsme dál. Ono přilepit bez poškození matečník, který není vystavěn na prefabrikované misce, je úspěšné tak kdoví jestli z 50% a navíc je to nesmírně zdlouhavé. Řekl bych asi tak 10x!!!!!!!!!!

Kdo by chtěl toto "s.aní", pak není nic snazšího, než prostý podřez. Nemusí se dělat extra spešl rámek a přemlouvat matku aby ho zakladla, Prostě se ve včelstvu, ze kterého chceme chovat najde rámek s vajíčky, vprostředku se vodorovně (mírně do obloučku) přeřízne a na řezu včely nadělají matečníků klidně i 30. Ovšem co s nimi dál? Toto popisuje kniha Včelařův rok, která byla moderní před rokem 1960!!!!!!

Pane Skalo, nezlobte se, musel jsem reagovat, čtou to i začátečníci a ne každý prahne po skanzenu...

Pokud porovnám vzniklé škody při podřezu v rámku a při rámku o kterém se zmiňuji a k tomu pracnost a hlavně úspěšnost přijetí při larvení tak mi pořád vychází že nezkušený chovatel si ušetří mnohá zklamání z chovu.Pokud pak budu mluvit o podřezu kde velmi těžko budu hledat stejně starý plod budu mít tedy následně poměrně nestejně staré matečníky.Další věcí je prakticky zničen rámek v podřezu včely následně vystavý trubčinu.U metody kterou popisuji se rámek po odebrání matečníků prostě vrátí do medníku kde se zbylý plod vylíhne a pokud tam včely zanosí med tak se prostě vytočí dílo zpracuje na vosk ve vosku tedy není žádná ztráta.Z pracování matečníků jde také dobře jelikož jsou vystavěny na novém měkém díle tedy jdou snadno vyříznout a následně lepit a přidávat k vylíhnutí a oplození.Proč tuto metodu doporučuji začátečníkům?Protože někomu se nedaří a nedaří úspěch je pohon pro to zkusit něco složitějšího.A popravdě kolik materiálu je zničeno při neúspěšném chovu kdy včely larvičky nepřijmou a vše zničí kolik matečníků je totálně zastavěno a o stráveném čase který přišel vniveč nemusí ani hovořit.Pořád zastávám názor jít od jednoduchosti k složitosti nakonec též radím chov kombinovat část chovu přelarvením část na proužcích.

V tom larveni samotnem az takovy problem nevidim , to zvladne skoro kazdy, vetsi problem vidim v tom jak pripravit chovne vcelstvo aby serii prijalo. Ja navic de facto pouzivam LBV methodu u vsech ulu takze v tom prijeti je malinko problem. Zase ale nemam problem s roji

Na chov matiek používam zberné odložence, ale z chovnej lišty s 13 miskami prijmú tento rok v priemere len 3 ks. Naposledy mi vyčistili aj prijaté otvorené matečníky. V zálohe mám ešte chov v medníkoch, ale nechcem počas znášky rušiť včelstvá. Zo šiestich štartérov sa pomaly niečo nazbiera, ale už ich budem musieť zrušiť, alebo resetovať otvoreným plodom. Boli časy, ked prijali sériu na 100%, ale tento rok ma asi prekukli a trocha trucujú. Baby

Tak tak, včelař má letos taky mizivou úspěšnost. První larvení měl ze 70 larviček 30 matečníků, to mi dokázal dva matečníky dát, ale pak už pořád okolo 10ti.

Myslíte si, že roj, který po usazení do nového úlu přišel o matku je schopen vychovat ze série kvalitní matky?
Odchytil jsem roj. Po osazení do úlu pravděpodobně při manipulaci jsem přišel o matku. Včely hučely a běhaly zmateně po úlu dva dny. Zkusmo jsem 6.6. nalarvil serii 14 ti misek na kapku medové vody do plastových misek. Druhý den se včely zklidnily. Dnes jsem provedl kontrolu. Přijaly všech 12 larviček a teď už mají zavíčkované matečníky. Zajímalo by mně jestli v roji, kde jistě nebudou nejmladší včely - kojičky, ani neměly žádné pořádné zásoby (zakrmil jsem jen cukrem), jsou schopny rojové včely vykrmit a vychovat 14 kvalitních matek jako třeba ve sběrném oddělku, který jinak na chov používám. Co myslíte?
Také si říkám, že, než od jednodenní larvičky dojde k vychování matky, oplodnění, kladení a líhnutí nových včel, nemůže to roj bez dodání mladých včel, nebo plástů s vybíhajícím plodem přežít. Je to přece jen dlouhá doba. Asi matečníky zužitkuji a roj spojím s jiným včelstvem. Nebo máte jiný nápad? Honza

Roj má několik výhod. Krásně staví a je možno ho prakticky 100% přeléčit proti varoáze. Navíc tam nebudete mít rojovou matku a předpokládám, že jste larvil ze svého nejlepšího včelstva.
Asi bych mu z jiného včelstva přidal alespoň jeden plást s líhnoucím se plodem, matečníky zaklíckoval a až budou zralé, 10 jich nějak využil.
2 (pro jistotu) bych nechal v klíckách v roji a až se vylíhnou, tu "hezčí" bych pustil do roje a tu druhou dal s trochou včel do oplodňáčku.
Jiná varianta je ta, o které jste také uvažoval - spojit roj s jiným včelstvem.

Mňa vždy fascinovalo,ako včely si vedia vypomáhať vo svojich "funkciách"! Ja verím,že by roj vychoval kvalitnú matku.Možno by som dodal vybehávajúci plod...

(10.06.2014 13:46)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]

(10.06.2014 13:17)jirka.marx napsal(a): [ -> ]

Ona ta miska často zmizí, jak to nastaví voskem, takže kleštěmi to fakt nejde. Celá ta struktura je dost pevná, takže jemně prsty by to mělo jít. V případě nouze ostrý rozperák mezi loučku a plastovou misku......a je to.

Vážení kolegové, mám vypozorováno, že chovná loučka (rámek), patří mezi zaplodované plásty. Pokud ji (ho) vložíme mezi plásty se zásobami, nebo plásty po vylíhlém plodu (popř. se zavíčkovaný plod vylíhl dříve než nastane doba kdy můžeme zralé matečníky zužitkovat), včely, potvůrky jedny, matečníky zastavují dílem a my se tomu divíme .
JK

Podle mě to není úplně pravda. Možná na tom sehrává fakt, zda máte v úle potřebné trubce. V loni jsem prvně choval matky, misky jsem měl na horní loučce a zastavovaly mi matečníky trubčinou. Letos jsem to vyřešil vhodnou dispozicí misek. Viz odkazy.

1) Zastavěné misky
2) Nezastavěné misky

(10.06.2014 16:09)Honza P. napsal(a): [ -> ]

(10.06.2014 13:17)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Ona ta miska často zmizí, jak to nastaví voskem, takže kleštěmi to fakt nejde. Celá ta struktura je dost pevná, takže jemně prsty by to mělo jít. V případě nouze ostrý rozperák mezi loučku a plastovou misku......a je to.

Zatím tam misky nebyly zastavěné, byly úplně čisté. Tak snad se to nezmění za těch pár dalších dnů Ostrý předmět si pro jistotu určitě připravím.

Už se na neděli (11 den od larvení) nemůžu dočkat

Ked ich nebudes skolkovat,tak ich radsej zuzitkuj na 10-ty den od larvenia,niekedy sa moze stat,ze sa matka vyliahne o den skor a moze zabit celu seriu ...

Díky za info, také jsem o tom uvažoval a udělám to raději ten 10 den.

Pánové...a jak vlastně na to.
Dělal jsem poprvé dva (můžu říct ukázkové) oddělky před 3mi týdny ze dvou včelstev na zralý matečník od včelaře, velice dobře jsem je vybavil, ale nyní budu dělat ze dvou včelstev 4 oddělky. Takže třeba v pylu vidím největší problém. Když udělám oddělek se zavíčkovaným plodem, tak pyl není potřeba, je to tak? První oddělky jsem dělal z plodu otevřeného a s pylovým rámkem, nyní se mi nechce prohrabávat čtyřnástavkový úl (39x24) a hledat otevřený plod. Plánuju to takto: 2 rámky s medem, dva rámky se zavíčkovaným plodem, 1 mezistěna a do toho někde voda + přimetu včely. Pylový rámek pokud najdu, tak ho tam můžu třeba někde dát, ale po dva rámky v obou včelstvech nevím jestli najdu, nyní je myslím trošku s pylem problém. Plemenáče odnesu do sklepa a co dále? Kdy můžu do včelstva dát matečníky? Za hodinu až začnou hučet?

Oddělkům, které budou ze včelstva, kde jsou matečníky v medníku můžu dát ty matečníky hned při tvorbě oddělku nebo také až později?

Tohle patří asi do tématu "tvorba oddělku", kdyby to moc vadilo, tak to přesuňte, děkuji.