Pavel Holub napsal:
Zajímavé je, že taková včelstva existují. Kdybych si to neosahal, asi bych také nevěřil.
To mi nestačí. V životě se anomálie vyskytují, ale má to efekt pro praktické včelaření? A pro udržitelný přínos po zdravotní stránce?
Kudy se případná infekce dostane do včely (do včel) a to tak rychle a masivně, aby byla schopna během několika dnů včelstvo zahubit???
Každá nemoc potřebuje ke svému propuknutí nebo šíření specifické podmínky.
U lidí se chřipka šíří kapénkovou infekcí do dýchacích cest, úplavice nebo žloutenka požitím infikované potravy, boreliosu vám vbodne při zakousnutí infikované klíště a na tetanus je zapotřebí se hrabat v infikované zemině a mít poškozenou kůži.
A jak u včel?
Jeden roztoč je schopen nakazit nebo aktivovat chorobu (většinou akutní paralyzu) u několika včel. Roztočík postihuje dýchací trubice. Larvy onemocní morem požitím spor při krmení. Atd.
Jak si ale vysvětlit, že při první fumigaci je včelstvo silné (v desítkách tisíc) a spad VD v desítkách kusů a o dva týdny později už včelstvo neexistuje?
Jak se dostane infekce do hemolymfy včel takovou rychlostí a
v takovém množství?
Dokud si jasně neodpovíme na tuto otázku, nebudeme schopni úhyny podstatně omezit.
(21.10.2019 8:57)gusto napsal(a): [ -> ] (21.10.2019 8:45)Tomáš Petro napsal(a): [ -> ]Pádlo už niekomu vcelstvo ktoré je zdravé ale obsada maximálne 1 VN prípadne je zúžené na menej ramikov v tom jednom VN ?
Ako sú na Tom uhyny v poľsku ? Tam sa väčšinou zimuje na 7 ramikoch.
Také včelstvá by nemuseli rabovať a ani byť rabovanie kvôli plne obsadenú menšiemu priestoru
Zdravé včely v pohode vyzimujú aj na 3 rámikoch B
Toto je zaujímavý postreh čo sa týka slabších včelstiev na menšej ploche. Momentálne mám cca 30 odložencov na rámikovej miere 42x36. Sú na 5 až 7 rámikoch. Z nich len tri vykazujú vyššiu letovú aktivitu, či rabujú alebo niečo nosia neviem, každopádne spad u nich nie je väčší ako v ostatných. Zatiaľ. Lenže čo je u týchto včelstiev oprati kmeňovým rodinám inak? Napadá ma len jedno, nemajú peľ z repky. Inak boli ošetrované a kŕmené podobne ako kmeňové rodiny.
(21.10.2019 16:32)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Jak si ale vysvětlit, že při první fumigaci je včelstvo silné (v desítkách tisíc) a spad VD v desítkách kusů a o dva týdny později už včelstvo neexistuje?
Dokud si jasně neodpovíme na tuto otázku, nebudeme schopni úhyny podstatně omezit.
Ve Včelařství na to není nějaká rubrika otázek a odpovědí?
(21.10.2019 14:56)richard1 napsal(a): [ -> ]Tak se tu sešlo spoustu názoru, ale který je ten správný 
Prirodzená selekcia včiel a včelárov + tromfová hláška.
Nemôžem byť dennodenne na včelnici a sledovať, ktoré včelstvo nosí z rabovky, alebo lesa, rozoberať včelstvá a zisťovať, ktoré ploduje. Kritický infekčný tlak viroz a NC dokážem zistiť len oslabením, alebo úhynom včelstva. Na niektorých včelniciach je to reťazová záležitosť a pritom včelár nemal úhyny nikdy predtým, tak prečo by mal niečo meniť. Prežili - jednoducho dostal tromfovú hlášku.
Na čo treba včely selektovať ?
1. VT vlastnosti
2. Odolnosť voči vírusom, NC a dalším patogenom
Bežný včelár = 99% to nezvládne, nedokáže zaznamenať takéto jemnôstky a radšej prestane včely chovať.
Včelstvo, ktoré uhynie už nie je vhodné na další chov.
Musi se to dostat do hemolymfy diky vlivu klestika?Nemuze to proste a jednoduse probehnout kontaktem vcel a predavanim nakazy pres zazivaci trakt vcel? To si myslim,ze by vysvetlovalo tu rychlost slabnuti a ry chly konec.
Pro MUDR.Vladimír Šumera:
Jasně bychom si mohli odpovědět tehdy, když bychom provedli laboratorní vyšetření. A to jaksi nemáme. Chybí tu popis předkolabsového stavu. Stav, který nikdo neklasifikoval a na něj nereagoval. Vím, že je těžké naučit se rozpoznat tento stav, ale když jej prožijete, tak si z toho vezmete poučení. Za mne bych „hádal“ – NC. Ale jen hádal. Rychlý konec bývá u tohoto onemocnění.
Pro patko79:
Víš, co bylo jiné u oddělků? No přece délka rozvoje VD na plodu. To nebylo od januára, ale podstatně kratší dobu.
Pokud se vám zdají mé názory přebytečné tak mi to dejte vědět budu jimi šetřit.
(21.10.2019 17:37)JosPr napsal(a): [ -> ]Musi se to dostat do hemolymfy diky vlivu klestika?Nemuze to proste a jednoduse probehnout kontaktem vcel a predavanim nakazy pres zazivaci trakt vcel?
Ty mluvíš o nosemě c.
Ale v Česku včely umírají na nedostatek Varidolu a Formidolu. Tedy vlivem kleštíka.
Kdo nevěří ať zavolá do Dolu že je bez včel...
Uhyny včelstiev- jirko V- nosema cer- padajú včelstvá po prvých mrazoch máš takzvane všetko včelstvo na site,dne. Klieštik+ zvyčajne postupné vytrácanie letných a poškodených zimných včiel ostane včelstvíčko na 1-2 rámikoch a s matkou. Virozy-myslím a aj podla odborníkov napr nemeckých zapríčinuje klieštik ,ktorý postupom času pravdepodobne potrebuje kvôli menšej imunite včiel čoraz menšieho počtu ,aby prepukla virus. choroba ,napadnutie včelstva,-tiev do značných rozmerov. Znie to veľmi jednoducho-len dá sa povedať nikto poriadne nevie čo s tým . Ja tiež neviem. Len som v júli tam na mesiac trepol do včelstva Ekopol a všetko v novembri - ešte amitraz koncom mesiaca a hotovo. Neviem včely ešte mám a ak niečo padne/nedajboh/ bude to realita , s ktorou nemienim nič robiť...proste to nezvládli- infekčné tlaky,ktoré bývajú takýto čas pomaly každý rok...
Volat do Dolu? To muzu zavolat z okna k lesu.Posledni co jsem od nich zaznamenal je "ze maji signal,ze ke kolapsum muze dojit i bez klestika"Coz je pro ty,kterym se to prihodilo poznatek naprosto "prekvapivy".
Hlavne že peniaze EU sa ,,rozdávajú",ˇstraty včiel sa ,,nehlásia",Tí hore nevedia čo sa deje dole ,,do výskumu sa vkladá málo,keby sa vložilo viac, nebolo by čo ?? pre-rozdeliť"!!!
(21.10.2019 18:36)JosPr napsal(a): [ -> ]Posledni co jsem od nich zaznamenal je "ze maji signal...
No prosím. A pak že nic nezkoumaj.
Stačí si přečíst jen velmi stručný popis NC na Wiki
" U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl." Inkubační doba NC je 3 – 5 dní.
Nejvýznamnější přenos spor Nosemave včelstvu je trofalaxí. Zdrojem spor Nosema mimo jiné je i loupež v silně infikovaných včelstvech na pokraji zhroucení zejména vpodletí (Kamler a kol., 2011).
K tomu ještě podobné účinky viróz a kumulace roztočů z vylupovaných včelstev.
Což to je málo k tomu,aby včelstvo zkolabovalo?
(21.10.2019 17:37)JosPr napsal(a): [ -> ]Musi se to dostat do hemolymfy diky vlivu klestika?Nemuze to proste a jednoduse probehnout kontaktem vcel a predavanim nakazy pres zazivaci trakt vcel? To si myslim,ze by vysvetlovalo tu rychlost slabnuti a ry chly konec.
Pokud si uvědomíme, že viry jsou zde všudypřítomné a včely je chtěj nechtěj konzumují celá tisíciletí, musely by, pokud přijmeme toto vysvětlení, vymřít již dávno a my bychom neměli tyto starosti. Viry včelou přijmuté potravou projdou zažívacím traktem dospělé včely a nezpůsobí mnoho škody. Pravděpodobnější je, že viry vstříknuté přímo do těla včelí larvy kleštíkem, napadnou tento mladý organizmus a ve výsledku zde máme mladou poškozenou včelu. A je-li těchto včel "neurekom" tedy převážné množství, odejdou náhle i s letními včelami a máme zde prázdný úl. Naopak přes zažívací trakt vstupuje do těla včely N ceranae. Pokud se nakazí čerstvě narozené mladušky, vykazují vysokou úmrtnost. Ve výsledku zde máme opět prázdný úl. Mladé včely infikované kolem 15 dne stáří již na tuto nákazu tak náchylné nejsou. To prosím není z mé hlavy. To tvrdí hlavy pomazané a těm bychom věřit měli. Mají k tomu patřičný vercajk, který my obyčejní včelaři nevlastníme.
JK
To by roztoc musel hopsat z jedne vcely na druhou a hryzat jako zbesily.Kdyby ten pomer roztocu ku bunkam plodu byl 1:1,u dospelych vcel by za tohoto predpokladu muselo byt tech roztocu skoro 10000 ! A tak nejak jich pri kontrolach spadu nebo 1.fumigaci nachazime nasobne mensi pocty,o rad nizsi nez byvalo pred lety bezne a to probihalo bez poskozeni vcelstev (obcas zeslabeni vlivem poskozeni zimni generace).K uhynu dochazelo taky v uplne jinou dobu.Ani se nechce verit,ze tehdy roztoc nezasoboval vcely viry.Proc je najednou tak uspesny,proc ta zmena taktiky?
Zato pokud by tim vrahem byla N.C daval by smysl nevznik zimni generace diky umrtnosti lihnoucich se vcel.Coz zase nevysvetluje prenos loupezi,protoze mladusek v dobe,kdy dobiha posledni plod v ulech neni velky pocet.Zimni vcely se lihnou vetsinove v jinou dobu (aspon se to traduje).A pokud se v tuhle dobu zakladani zimni generace neprokaze vyssi napadeni (odvickovani a prohlidka plodu)- jake je pak vysvetleni???
Pauza seznam.tv-dalsi dil o vcelach.
Josef ,prohlížel jsem padlé včelstvo a vůbec to nehraje s vašimi odpověďmi.
Prázdno jen zásoby medu a pylu.Po zvážení zásob 41 kg . Rámky,pyl, med.Pouze tři rámky z půlky prázdné po vyběhlém plodu.
Na jednom z těch rámků
- pruh nevylíhlého plodu ,zavíčkován, těsně před líhnutím.Fialové oči.
Vše jsem odvíčkoval a vytáhl.312 kousků.
Ani jeden roztoč .
Za to všechny včely deformovaná křídla.
Týden před kolapsem ,včelstvo abnormálně silné.na podložce ani jeden roztoč. Bez viditelných deformací křídel.F.V.
http://www.ponyfarma.pavcina-lehota.sk/v...irusy.html
Vírus APBV je pri úhyne prevládajúci, ale nevieme ho na včelnici identifikovať. Obaja Josefovia majú pravdu, ale tie počty nesedia ani mne. Ak v auguste spadne po tvrdom zásahu Varidolom 500 VD, dalších 1000 je v bunkách. Aktuálne je poškodených 1 500 včiel, ale iba jedna tretina vyliahutých včiel zostáva v zimnej generácii. Ak je teda VD poškodených 2 000 včiel a zimný chumáč sa zredukuje z 10 000 na 8 000 včiel, tak včelstvo je stále OK. Lenže včelstvo padne na zásobách. Prečo ? Ak je príčinou VD a včely sú infikované vírusom priamo do hemolymfy, tak všetky ostatné by mali zostať vo včelstve. Podobne to je aj s inými vírusmi a ak by bolo včelstvo smrteľne infikované iba vírusom DWV, tak by mali všetky deformované krídla a zostali by v úli, alebo pred úľom. Ale tak to nie je.
Takže literatúra a výskum je očividne mimo reality. Docent Toporčák vie laboratorne dokázať, že NC nie je NA
, ale my nevieme rozlíšiť, či včelstvo padlo na NA, alebo APBV.
Ak včelstvo s týmito vírusmi žije miliony rokov, prečo mu dnes vadia ?
Na stránkách SVS ani tečka o úhynech, na stránkách ČSV ani tečka o úhynech, situaci mají pod kontrolou, zdá se mi, že si tu včelaři vymýšlejí.
Zajímalo by mne, kdyby včelař padlou včelnici o 40 včelsvech (přísně podle metodiky ošetřovaná včelnice nedaleko ode mne) nahlásil na SVS, zda by o tom dali zpětně včelařům na vědomí, že se něco stalo. Ještě více by mne zajímalo, až vyhlásí ohnisko nákazy, jakou diadnózu stanoví, co je původcem nemoci, který vir, která nosema nebo roztoč? jaká budou opatření? pan generál, som z toho volaký zmetěný.