To jako "léčil" 16 x KM? A zkusil si dát taky 16 x za rok otevřený formidol do obýváku? Být včelou, tak z takové mučírny...
no esli mu včele vydržely, tož je v cíli - má odolné včele
(03.12.2019 11:42)joseff napsal(a): [ -> ]Ještě k mému předešlému příspěvku.
Jde o "moderní včelaře" léčí převážně kyselinami, jde přeci o přírodní produkt, není to nic špatného!
A jak a z čeho ten ne špatný "přírodní produkt" vzniká?
JK
Vážení chovatelé včel,
Nedá mi to, abych se tu nepodělil o výsledky mých pokusů, které jsem konal již v roce 2015 na svých včelách za účelem vhodnosti či nevhodnosti účinku KM v podletí a v zimě. Dávka 120g KM v měsíci říjnu, 100g Km v měsíci listopadu a v prosinci taky. V pokusu bylo 24 včelstev a v následujícím roce byla tato včelstva o 20% lepší ve využití jarní snůšky. Již jsem se o tom, že trápím včely KM zmínil, ale odezva byla skoro posměšná, tak jsem si řekl, že vám ji nutit nebudu. Teď, když bude hrozit zhoršení situace (př. Maďarsko) s Varidolem, tak toto je snad světélko na konci tunelu. Od roku 2015 se situace u mne nijak nemění (nezhoršuje). Používat KM je nejúčinnější při nižších teplotách a bez plodu. V létě krátkodobá aplikace nic moc neřeší. Nezavrhujte kyseliny. Naučte se jejich potenciál plně využívat. Před deseti lety mohl využívat KM jen ekovčelař a Veterina to normálním provozům nedovolila a nyní je to jinak. Navíc si myslím, že se zbavují virů. Do jaké míry nevím.
(03.12.2019 19:02)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Dávka 120g KM v měsíci říjnu, 100g Km v měsíci listopadu a v prosinci taky. Používat KM je nejúčinnější při nižších teplotách a bez plodu.
Dobrý večer.
Můžu poprosit něco blíže k těm teplotám. Co to jsou nižší teploty např. v prosinci? Jak dlouho se má těch 100g odpařovat (65%)?
Děkuje: Joseff
Moje skúsenosti. Ja som sa snažil odpariť 2 ml na malý rámik -3/4 L a 3 ml na veľký rámik Dadant pri obsadenom úli. Teplota v rozsahu 15-25°C nie je pri odpare dôležitá, pretože sa úľová teplota znižuje až pri vytvorení chumáča. Teplota a odpar sa dá kompenzovať veľkosťou odparnej plochy - odpar býva pri dlhodobom odparovači u každého včelstva individuálny. Jirí má s odparom najviac skúseností, ale nechápem prečo odporúča jesenný odpar na dne úľa, ked sú pary KM ťažšie, ako vzduch a včely sú menej aktívne = nerozfukujú pary po úli. Dobre dopadol aj jednorázový odpar pri teplotách 30°C, ak som vložil utierku večer o 20-21 hod.
Mimo tému ?
Už jste přišli na to co je příčinou takových masivních úhynů?
Nosema c.? + krmení cukrem + kvasinky+ teplota nad 35°C?
Používám výhradně KM 85% odpar již kontroluji potěžkáním Formivanu a co se týče vkládání do podmetu pod chomáč tak tam funguje komínový efekt, který zvedá páry KM do chomáče.
Jiří prosím mohl by si napsat kolik je 100g převedeno na ml? Dáváš KM tedy i v mrazu, nebo máš nějaký doporučení na teplotu při použití? Rad bych se na KM taky přeorientoval, ale o zimním použití nemám ponětí. Díky Bob
Vraciam diskusiu do témy:
Včely byly silně nosematické. Na základě mikroskopické analýzy nemohu určit, zda jde o N. apis nebo N. ceranae, každopádně silná nosematóza se zdá být hlavní příčinou úhynu většího množství včel. Vliv postřiku řepky však už nelze zjistit, o jehu vlivu můžeme jen spekulovat.
Více zde: https://www.mojevcely.eu/news/zahadny-vy...-pred-uly/
Nedávno som písal, že v polovici včelstiev mám takéto príznaky, ale v úľoch ani náznak po výkaloch = NA. Môže to byť znak NC ?
Netvrdím, že NC je všade, ale zrejme má na úhynoch výrazný podiel. Bez laboratornej diagnostiky to však nevieme určiť.
Prevencia je hygiena !, nelieči sa.
VD je prenášač vírusov a podieľa sa na množení niektorých včelích vírusov vo vlastnom organizme = udržuje a zvyšuje virulentné prostredie a priamo nakazí včely a larvy vpichom. To môže byť pri dlhodobej a vysokej varoáze hlavnou príčinou úhynu.
Včelstvo však uhynie aj pri nízkej infekcii VD a vírusmi, ak sa v uli rozvinie NA a sprostredkuje vstup vírusov cez stenu žalúdka do hemolymfy. Ak som pred letáčmi objavil väčšie množstvo včiel, môže to byť znak prebiehajúcej infekcie nozémy, ktorá skončí úhynom. Ale uhynuli mi aj včelstvá bez tohto príznaku. Na poškodenie epitelu stačí aj nozema v nízko rozvinutej infekcii a to sú zrejme tie včely uhynuté pred letáčom -NA. Vzťahy medzi VD, vírusmi a NC určujú patologický stav včelstva. Preto aj nizky spad virulentných dobre chovaných VD môže spôsobiť úhyn silného včelstva. Záleží na konštelácii týchto troch činiteľov vo včelstve. Premnožený VD je chyba včelára a môže tým určiť aj zvýšené množstvo vírusov vo včelstve, ale nemusí to znamenať úhyn včelstva. Úhyn nastane, ak sa do diagnozy zapojí aj nozema.
Pesticídy a potrava sú až druhoradé príčiny, ktoré sa na úhynoch podieľajú - okrem akútnej otravy.
Môžeme tu kombinovať rôzne príčiny, ale ak tvrdenie nie je podložené výsledkami z labákov a výskumu, tak sú to stále len domienky = jedná pani povedala = kecy.
Laboratorní vyšetření včelstev se dělala a výsledky byly natolik významně odlišné, že podle nich nelze paušalizovat. Ví se jen to, že roztoč je tou hlavní příčinou a co se k němu přifaří je o konkrétních podmínkách v lokalitě a čase.
Keďže včelstvá máme väčšinou na jednom mieste, môže po čase dôjsť ku kumulácii patogénov v ich bezprostrednom okolí a tak som minulý týždeň po vzore starých včelárov zobral sitko a vyvápnil som priestor pod úľmi a 1-2 metre okolo nich. To isté uvažujem urobiť po jarných preletoch a roztopení snehu a možno by stačilo až v apríli-máji pred tým, ako začne tráva rásť. Je to primitívne jednoduché, lacné a možno vysoko účinné.
(04.12.2019 10:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]......... Ví se jen to, že roztoč je tou hlavní příčinou ........
Taky se ví, že hodně včelařů nepovažuje roztoče za hlavní příčinu.
Je nepochybné, že roztoč je přítomen v různém množství vždy.
(04.12.2019 10:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Laboratorní vyšetření včelstev se dělala a výsledky byly natolik významně odlišné, že podle nich nelze paušalizovat. Ví se jen to, že roztoč je tou hlavní příčinou a co se k němu přifaří je o konkrétních podmínkách v lokalitě a čase.
Mohl byste mi popsat mechanismu úhynu včelstva na roztoče??
Ano roztoč je přítomný vždy. Dokonce se dá říci, je-li ho méně, virozy se objevují u neodolných včelstev méně a později.
Jak ale vysvětlíte, že přežije včelstvo, které si přinese obrovské množství roztočů. Jedině jeho odolností vůči virům.
(17.10.2019 6:36)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ] (06.10.2019 20:02)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Jedno včelstvo někde rabuje. Od rána do večera přilétají těžké jako bombardéry...
Rád bych se zeptal, jaký je aktuální stav tohoto včelstva?
Během listopadu obrovské spady roztočů, posypáno jak po fumigaci. Takže si opravdu nanosili hodně z kolabujících včelstev někde v okolí. Nyní citelně oslabené a obsedá 5-6 uliček, ale zatím žije. Dnes jsem očistil podložku a aplikoval KŠ pokapem. Zajímá mě kolik roztočů tam v této době zbylo na včelách (plod už tam není).
Celkově zatím úhyny 6% + několik zeslabení. 85% včelstev v pohodě 6 a více uliček, oddělky 100 % bez problému (neošetřované).
(04.12.2019 14:44)jirka.marx napsal(a): [ -> ] (04.12.2019 10:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Laboratorní vyšetření včelstev se dělala a výsledky byly natolik významně odlišné, že podle nich nelze paušalizovat. Ví se jen to, že roztoč je tou hlavní příčinou a co se k němu přifaří je o konkrétních podmínkách v lokalitě a čase.
Mohl byste mi popsat mechanismu úhynu včelstva na roztoče??
Ano roztoč je přítomný vždy. Dokonce se dá říci, je-li ho méně, virozy se objevují u neodolných včelstev méně a později.
Jak ale vysvětlíte, že přežije včelstvo, které si přinese obrovské množství roztočů. Jedině jeho odolností vůči virům.
Ano v jistých souvislostech jsou včelstva, která odolají vysoké infestaci roztoči, to je o těch souvislostech, lokalitě a času. Pokaždé to je trochu jiné. Měl jsem taková včelstva a najednou překvapivě selhala.
Jak vysvětlím mechanismus?
takto a
tato a ve velmi brzké době přibude třetí díl.
Ta problematika nelze vysvětlit pár větami.
Jirka Marx napsal:
Jak ale vysvětlíte, že přežije včelstvo, které si přinese obrovské množství roztočů. Jedině jeho odolností vůči virům.
Nabízí se možnost, že i vtom množství roztočů viry nemusely být. Nebo to bylo laboratorně potvrzeno?
To nezmiňuješ.
Je nutné to zmiňovat? Chápu to tedy tak, že velké množství roztoče včelstvo nepoloží, položí včelstvo viry a ty mohou působit i bez roztoče. Nebo se mýlím?
Jestli si někdo myslí, že roztoče není třeba řešit, tak je na velikém omylu. A´t to zkusí a pak mluví.
Čistě virová nákaza zdravé včelstvo nepoloží, taková virulence virů by viry vyřadila rychle ze hry.
Zkusil jsem, ale bez laboratorního ověření je to vždy jen o dohadech takže nezpochybňuji, jen kladu otázky. Máš ověřené, že viróza nemůže zahubit včelstvo oslabené něčím jiným, než roztoči, třeba jen tím zmiňovaným prostředím a postřiky?