Chose a ty vieš aký typ víra ti zlikvidoval tú ktorú rodinu?
Ja by som pre pár centov nič neriskoval....
Přemýšlel jsem proč jsou letošní úhyny nejvíc vidět na Moravě a Slezku a jestli to teda znamená, že tato oblast je nejvíce postižena. Pak mi došlo, že pravě zde jsou nová a historická ochranná pásma proti MVP. To by znamenalo, že včelaři z těchto oblastí jsou nejvíce vidět ne kvůli regionálně omezeným kolapsům, ale kvůli tomu, že tak dobře jako včelaři v Čechách neseženou ve svém okolí oddělky.
Díky tomu, jak poznamenal maci, že dotace 1.D je přihlašována a vyplácena v době kdy jsou největší úhyny, nedozvíme se pravděpodobně nikdy přesný rozsah úhynů ani co je vlastně způsobilo. Což by nám mohlo systémově pomoci, alespoň přibližně reagovat na hrozbu v dalších letech. Jak ukázaly rozsáhlé zimní úhyny v minulých letech, od SVS ani ČSV nemůžeme očekávat odpovědi. Díky neprůhlednému systému, který si nastavily na čerpání členských příspěvků a dotací na to nemají nástroje a ani potřebnou vůli. Nebylo by možná od věci aby nyní operativně zafungoval mimořádnou anketou COLOSS nebo promluvili velkoprodejci oddělků.
@Goro :
Ja prave ne, ale mela by se o to nejspise zajimat erudovana organizace a viry u vzorku z padlych vcelstev zjistovat. Pak z toho treba vyjde zajimava i statisticka informace...
Chose
(05.11.2019 11:48)Frey napsal(a): [ -> ]Přemýšlel jsem proč jsou letošní úhyny nejvíc vidět na Moravě a Slezku a jestli to teda znamená, že tato oblast je nejvíce postižena. Pak mi došlo, že pravě zde jsou nová a historická ochranná pásma proti MVP. To by znamenalo, že včelaři z těchto oblastí jsou nejvíce vidět ne kvůli regionálně omezeným kolapsům, ale kvůli tomu, že tak dobře jako včelaři v Čechách neseženou ve svém okolí oddělky.
Díky tomu, jak poznamenal maci, že dotace 1.D je přihlašována a vyplácena v době kdy jsou největší úhyny, nedozvíme se pravděpodobně nikdy přesný rozsah úhynů ani co je vlastně způsobilo. Což by nám mohlo systémově pomoci, alespoň přibližně reagovat na hrozbu v dalších letech. Jak ukázaly rozsáhlé zimní úhyny v minulých letech, od SVS ani ČSV nemůžeme očekávat odpovědi. Díky neprůhlednému systému, který si nastavily na čerpání členských příspěvků a dotací na to nemají nástroje a ani potřebnou vůli. Nebylo by možná od věci aby nyní operativně zafungoval mimořádnou anketou COLOSS nebo promluvili velkoprodejci oddělků.
Výroba oddělků a dotovaných kraňských matek je jeden z významných segmentů byznysu v pozadí ČSV. Ti nikdy nepromluví, to je živnost daleko stabilnější a výnosnější, než produkce medu.
Od subjektů, kteří jsou závislí na míře úhynů nemůžeme čekat, že budou aktivní ve snaze úhyny snižovat. Budu-li prodávat akaricidy, oddělky a všemožné pomůcky vč. termosolárních úlů, budu úhynům tleskat.
Pokud zasoby projdou mrazem,problem neni protoze ono nejde o ten mraz,ale vlhkost a na tu jsou viry dost citlive vseobecne.Problem je vysátí plodu a vzebrani se vcel k loupicim vcelam,oslabena imunita vcel a jejich napadeni virem z plodu a nemocnych vcel.Vim i o pripadech kdy se padle vcelatva loupily o sto set ale k dalsim uhynum nedoslo.
Rabovanie po uhynutých včelstvách – uhynutých na čo ?
Samozrejme je potrebné vylúčiť mor, nosemu a pod., ale prázdne úle na konci sezóny je typická varroáza. Tá je všade. Ide o to, či ju zvládame, alebo nie.
Neznamená to však, že nepripúšťam aj iné, neznáme faktory, spôsobujúce prázdne úle. Ako to tu však sledujem, tak doteraz sú príčiny len v hypotetickej rovine.
Očkovanie je neprirodzené a diskutabilné zvyšovanie odolnosti.
Infekčný tlak naopak vytvára prirodzenú selekciu. Zlatá je, v tomto prípade podľa mňa, stredná cesta.
Čo sa týka chladu, ten len dočasne inaktivuje patogény, nemá však virucídny účinok.
(05.11.2019 8:35)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Diskutuje sa tu o tom, aké škodlivé je rabovanie zásob po uhynutých včelstvách, ale plásty po uhynutých včelách sú OK ? 
Takže je to vlastne očkovanie 
?
Ja som ich donedávna tiež používal pre odložence, ale nie som si istý, ako to zvýši infekčný tlak vírusov. Nie som na to odkázaný a odložence tvorím z plodového a zásobného plástu z jarnej znášky. Potom kŕmim sirupom až do dospelosti.
Tak pozor, tu by som videl podstatný rozdiel medzi rabovaním a použitím časti plástov z "prázdnych " úľov. Pri rabovke je ten tlak na prenos patogénov podľa mňa rádovo vyšší ako pri použití "vymrznutých" plástov. Pri rabovke totižto prenášajú všetko, dokonca aj plod + pridávajú sa aj "domáci". Toto pri selektívnom výbere zaviečkovaných plástov na tvorbu oddielkov nehrozí. Takže by som videl podstatný rozdiel.
Netvrdím, že je to tak správne alebo bezpečné. Ja len hovorím z mojej skúsenosti. A to nebolo pár rámikov. Použil som takto 40 NN plných zásob
pokud vám včely na "něco" uhynuly,tak je snad lepší nic neriskovat a vše zlikvidovat...
ale kdo si chce hrát,bude dál špekulovat s přemrzáním,vhkostí atd a hrát si na výzkumníka a příští rok,třeba,zase bude mít úhyny....
pokud nevím na co mi včely uhynuly/nebo to nechci vědět/ ELIMINUJI riziko pro příště....sice nebudu "teoretik nejchytřejší",ale budu vědět,že základ jsem udělal...
vstupní informace o VŠECH ÚHYNECH ,tady zmňovaných,. jsou totiž nedostatečné.....
Otázka znela, či niekto použil a čo sa stalo. Všetky dohady okolo sú zbytočné. Stačí použil som - stalo s to a to. Alebo jednoducho nepoužil. Všetko ostatné sú len polemiky. Včelstvá u mňa neuhynuli na žiadnu chorobu podliehajúcu hláseniu. A čo môžu alebo nemôžu spôsobiť v drvivej väčšine len medné zásoby, to je už iba VIERA jednotlivcov.
V tomto roku mi zatiaľ nepadlo žiadne včelstvo a stav sa naopak „nežiadúco“ takmer zdvojnásobil.
Bilancovať však budem až v máji, ešte som nepreskočil.
Aj vďaka Albertovým radám som však úspešne absolvoval premetenie niekoľkých včelstiev na medzisteny a objavil čaro tohto úkonu doplnené o vlastné poznatky.
Takže ďakujem Albertovi, ale aj ostatným, ktorí sa vedia podeliť o svoje skúsenosti.
Já bych žádné zásoby rozhodně bez tepelného zpracování nikam nedával. U větších včelařů jde taková šeptanda jak jich pár chtělo ušetřit a jak dopadli. Ve hře je NC a virozy. Kdo doufá, že vymrznutí pomůže dobře mu tak. Důležité je, co říkají odborníci. Stačí si zapamatovat co na přednáškách říká např MVDr. Prodělalová. Když jsem měl velké úhyny díky Bond tesrtům, voskový separátor jel naplno. No a měl jsem po vychladnutí oddělený vosk a zásoby. Z odpadu se dá ještě nějaký vosk vytěžit v odstředivce ale je otázka, zda to stojí za to. Zdraví R. S.
Vďačne, poteší... Tiež som sa z tohto fora a jeho predchodcov dozvedel veľa o včelárení.
(05.11.2019 13:28)sobol napsal(a): [ -> ]pokud vám včely na "něco" uhynuly,tak je snad lepší nic neriskovat a vše zlikvidovat...
ale kdo si chce hrát,bude dál špekulovat s přemrzáním,vhkostí atd a hrát si na výzkumníka a příští rok,třeba,zase bude mít úhyny....
pokud nevím na co mi včely uhynuly/nebo to nechci vědět/ ELIMINUJI riziko pro příště....sice nebudu "teoretik nejchytřejší",ale budu vědět,že základ jsem udělal...
vstupní informace o VŠECH ÚHYNECH ,tady zmňovaných,. jsou totiž nedostatečné.....
Tak třeba jednomu známému loni uhynuly dvoje včely, on na ně hodil hned po úhynu v zimě oddělky a ty jediné mu tento rok přežily, tak jak to teda je? Babo raď.
Mohlo to bejt treba i jen o "malo" skodnem mixu. Nebo neuhynuly na viry. Nosemu by poznal, s tim se vetsinou vcelstvo relativne vyrovna ma-li k tomu podminky. Vim to, protoze mam NC na stanovisti a problem to neni. Resp je uz vsude.
Chose.
Vidím, že strach obchází české včelaře a oni by nejraději umetali včelám cestičku a desinfikovali a sterilizovali a více léčili nejlépe všemi léčivy. Každý úhyn je přirozený výběr a jen ten určí , co by mělo pokračovat u vás na včelnici. A není lepší zkouška správnosti vašeho výběru chovného materiálu z vaší včelnice, nežli posadit na nové oddělky zásoby po loňských úhynech. Nechte je rozjet do správné velikosti a pak to udělejte. Na koupené a dovezené oddělky kdoví odkud tento postup nedoporučuji. Ty vaše to přežijí v pohodě, ty koupené nevím.
Jedna věc je teorie nebo šeptanda a druhá věc je vlastní praxe. Staré dílo dávám (ovšem nikdy ne s plodem) do plodiště od roku 2011. Nevidím žádnou souvislost mezi starým dílem a úhyny. V některých úlech mám i 5-6 letá včelstva, která si hospodaří sama tichými výměnami a nestěžují si na barvu vosku. Dle mého názoru mohou být úhyny spojeny s vysoce infikovaným plodem a včelami líhnoucími se z něj. A možná, že kdo jej v srpnu odstraní, vyhraje...
Naše dohady sú len VIERA, ako píše Paťko. Bez labákov, ktoré potvrdia príčinu úhynu sú to len naše dohady a viera, že včelstvo uhynulo na to či ono, alebo neuhynulo preto a pre ono. Na budúci rok sa to môže otočiť a my zase nebudeme vedieť, aká bola príčina. Ak by sme to vedeli, tak by sme hľadali efektívne riešenia a neveštili z gule. Stále sa rozhodujeme len základe toho , čo o včelách vieme. Ale je možné, že diagnoz bude výskumom diferencovaných obrovské množstvo a potom sme tam kde sme začali = na prirodzenej slelekcii.
Nakoniec, ani to nemusíme vedieť, len si musíme pripraviť odložence. Dnes ich predáme, ale o rok ich bude možno málo.
(05.11.2019 14:32)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Vidím, že strach obchází české včelaře a oni by nejraději umetali včelám cestičku a desinfikovali a sterilizovali a více léčili nejlépe všemi léčivy. Každý úhyn je přirozený výběr a jen ten určí , co by mělo pokračovat u vás na včelnici. A není lepší zkouška správnosti vašeho výběru chovného materiálu z vaší včelnice, nežli posadit na nové oddělky zásoby po loňských úhynech. Nechte je rozjet do správné velikosti a pak to udělejte. Na koupené a dovezené oddělky kdoví odkud tento postup nedoporučuji. Ty vaše to přežijí v pohodě, ty koupené nevím.
Jirko, každý lieči "přiměřene" a nemal by
Potom sú absolútnym riešením bond testy?
Jak vidíš sám, přirozený výběr probíhá ač chceme nebo ne. Bude to chtít rozhodně změnit zootechniku a když pak ubereš i to léčení, hned víš, jak na tom ty tvoje včely jsou. Jak si vlastně představuješ bond test.??
Na základě vlastní zkušenosti se přikloním ke skupině obhajující použití zásob po uhynulých včelstvech. Bude to 3-4 roky, jedno stanoviště ztráty cca 10% v průběhu října a listopadu, spady u přeživších kolem 500ks. Od vyvařování mě odradila pracnost, takže jsem si zvolil lehčí cestu a hledal pro to nějaké důvody, abych nebyl za lenocha. Důvody vznešené, jako ono vystavení včel většímu infekčnímu tlaku za účelem dosažení odolnosti a i méně vznešené, jako spoléhání na mráz, či Dr. Klímu, že viry bez hostitele moc dlouho nevydrží. Jen pro zajímavost, ten samý rok na jiném stanovišti přežívala včelstva i při spadu kolem 1000 roztočů. Dalších cca 10-15% včelstev do jara slabých a pokálených (spíše proto, že byla slabá, než nosema, nebo obojí). Do oddělků byly použity zásobní plásty jak ze slabých včelstev zrušených na jaře (nepokálené, mimo sezení včel), tak plásty ze včelstev padlými na podzim. V následujícím roce, ani v dalších se situace neopakovala. Ještě dodám, že z oslabených včelstev jsem jedno zachoval, jen vyhodil silně pokálené plásty. Pomalu se rovnalo a v další sezóně normálně funkční s průměrným výnosem až do teď. Můžete si myslet, že jsem starý prase, ale alespoň mám nějakou zkušenost. Ovšem zdůrazňuji, že nevím, co přesně bylo příčinou úhynů a oslabení včelstev a také, že jsem vše držel na jednom stanovišti (převážet plásty jinam by nebyla prasečina, ale volovina).
Letos u mě první viróza doprovázená zvýšenou teplotou, takže mohu sedět u compu, včely zatím drží, včetně kontrol bez jarního, letního, nebo žádného ošetření. Za ty roky závěr spíše takový, že když to padá okolo, mohu čekat nějaké problémy i u sebe, bez ohledu na to, jaké ošetření použiji, pokud to udělám dobře a vše hlídám. Co vím, sousední ZO 1 stanoviště padlo komplet, při prohlídce v každé buňce 2-3 roztoči (včelař dělal, co se mu řeklo, ale nevěděl v jakém stavu to má). Známý (Vysočina) nějaké ztráty už na konci září, příznaky DWW už v létě (ten zase věděl, ale nic nedělal). Benešovsko údajně nějaké větší úhyny lokálně má. Prý velký údiv, že nezafungoval Gabon. Jejich údiv, ne můj! Od známého včelaře z okolí dnes info, že spady po prvním ošetření 20-200 ks.
Víc nevím a doufám, že píši k věci.