Bond testy mám nechtiac každý rok .Túto jeseň neviem, ale posledné dva roky som sa o nich dozvedel až na jar podľa počtu padnutých včelstiev u kolegu neviem či vikendovo mesačného včelára. Ale pravdaže ruším zatváram podozrivé ,resp padnuté včely /tuto sezónu-6rodín/,ktoré vačšínou padnú po silnejšom mraze ,sledujem to rabovky som nemal, myslím že ani LD to nemyslel na vyrabovanie takého to včelstva,ale na nemožnosť zachrany takéhoto napadnutého včelstva-treba sa sústrediť len na to ,čo slušne prezimuje...
(25.02.2020 23:05)joseff napsal(a): [ -> ] (25.02.2020 19:09)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Vadí mne, když někteří podceňují NC.
Zdravím vás pane Jiří V.
Co říkáte na tu NC? Říkal, že šlo o hodně drahé výzkumy.
(27.02.2020 13:37)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Alberte, situace je taková, a nejen v Maďarsku, ale i někde u nás, že nestačí redukovat VD. Musí se včelám pomoci zvládnout situaci. Proto je třeba ozdravit prostředí v úle nehledě jen na kleštíka. A jak? Donutit včely zvýšit čistící pud, redukovat případné donesené viry či houby a taky VD. Já tomu říkám clona, ale to tu mnozí zřejmě špatně chápou, tak to tedy nazvěme ozdravným restartem.
S tímto výše napsaným plně souhlasím.
S tou NC jsem to nemyslel špatně. Chtěl jsem vědět, zda si za tou NC stojíte, nebo to může být i něco jiné (např.to DWV).
Podle mne tou vaší clonou KM neklesá jen NC, ale i kleštík, či něco jiného, nebo jak píšete výše se jedná o "ozdravný restart". Nedá se tedy při této vaší léčbě s jistotou říci, že za nynější úhyny může NC. Museli bychom cíleně léčit jen NC.
Snažím se si vyloučit určité možnosti. Kdyby měla NC velkou váhu, dala by se léčit.
Vaší snahy se podělit o vaše poznatky si vážím. Díky Joseff.
(27.02.2020 16:22)Milan Daněk napsal(a): [ -> ]A co to vzít z jiného konce neléčit vůbec a na přezimování používat jen oddělky které takřka vždy přežijí.
Jen to chce nebýt líný a dělat oddělky.
Odpadla by veškerá chemie, skoušel to někdo?
Teda jsem organizovaný a léčím KM, varidolem i gabonem.
Ale je to nápad na zamyšlení.
Jen mne nekamenujte vylíhlo se v hlavě dnes dopoledne když jsem to tady pročítal.
Když ty oddělky nepřeléčíš, tak v roce jako letos ti padnou taky.......a nevim jestli jsou mezi námi včelaři, kterým by bylo jedno, že jim každý rok půlka včelnice padne a jen by nad tím mávli rukou a řekli si "no co, mám tady přeci ty oddělky"
Nové:
https://mail.cvzv.sk/~vcela_hradok/nl/Nr2c4.pdf
NC ustupuje už pri zvýšenej teplote včelstva 37 °C. Takže termoliečba podľa R. Linharta má svoj význam
. Už len prehriatie tenkostenného úľa na slnku by malo včelstvu prospieť.
Článok o VT potvrdzuje jej lokálnu úspešnosť, ale prenos génov do iných lokalít je zrejme nemožný.
nevim jestli to patri sem nebo do pocasi...mate nekdo vypozorovano zda z rychlosti odtavani snehu napadaneho na letak pred cesnem lze usoudit na kondici /silu / aktivitu / rozvoj vcelstva?
po snehove nadilce cca 10 cm pres noc vidim na trech ulech znatelny rozdil v tempu odtavani snehu z letaku pred cesnem.
Alberte, nejspíše se jedná o nedorozumění.
Podle literatury (např. D. Titěra "Včely zdravé a nemocné") je uváděno, že zvýšená teplota 37 °C zcela spolehlivě eliminuje N. apis. N. ceranae je schopná se za těchto podmínek i množit. Spory N. ceranae dokonce přežily působení teploty 60 °C po dobu jednoho měsíce bez poškození. N. apis nepřežili 15 minut. Ing. Řeháček, dej mu pánbůh věčnou slávu, propagoval zvýšenou teplotu v plodišti včelstva v předjarním období zúžením pomocí Blinovy přepážky na eliminaci N. apis. Zde, pokud to je dobře provedeno to funguje spolehlivě.
Vše v dobrém.
JK
Pepo a nieje tam spomínana nízka teplota(mrazy) vs ceranae?
Z jednej diplomky /snaď Dc Martina Bičianova dovolí/
Nákaza Nosema sp. narastá v obdobiach útlmu včiel, a to najmä v skorú jar, jeseň a v zime, prípadne po dlhotrvajúcom nepriaznivom počasí, nevhodnom umiestnení úľa, alebo skorom a príliš veľkom rozšírení úľa včelárom (Botías et al., 2013). N. apis má viac sezónny charakter, s typickým vrcholom výskytu aj dopadu na včelstvá v zimnom období, nakoľko ťažko znáša vysoké teploty a infekcia behom leta je výrazne obmedzená. Naopak N. ceranae zaznamenáva vyšší výskyt v letných mesiacoch (Gómez-Moracho et al., 2015). Vysoká virulencia bola zistená najmä v Španielsku, práve v dôsledku teplej klímy (Higes et al., 2006).
(28.02.2020 13:47)gusto napsal(a): [ -> ]Pepo a nieje tam spomínana nízka teplota(mrazy) vs ceranae?
Ano je. Ing. Titěra uvádí, že jedna studie dokazuje, že přes 80% spor N. ceranae přežije v mrazu -20 °C po dobu 3 týdnů. Při teplotě +4 °C přežijí dvě třetiny spor půl roku a čtvrtina spor rok. Takže při průběhu současné zimy se zřejmě máme na co těšit.
V této souvislosti se zmiňuje o tom, že jediné skutečně účinné léčivo antibiotikum fumagilin nelze v současnosti v zemích EU použít. Takže nám zbývají fytoterapeutika - léčiva vyrobená z rostlin např. na bázi extraktu z dubové kůry, extraktu cukrové řepy a solí kyseliny salicylové.
Nezbude než zimovat včelstva na Sibiři nebo v Norsku. Co vím, někteří zkoušejí do zimního krmení i odvar z Peliňku (Paliny). No uvidíme, co nám budoucnost přinese.
Vše v dobrém JK
(28.02.2020 10:54)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Alberte, nejspíše se jedná o nedorozumění.
Podle literatury (např. D. Titěra "Včely zdravé a nemocné") je uváděno, že zvýšená teplota 37 °C zcela spolehlivě eliminuje N. apis. N. ceranae je schopná se za těchto podmínek i množit. Spory N. ceranae dokonce přežily působení teploty 60 °C po dobu jednoho měsíce bez poškození. N. apis nepřežili 15 minut. Ing. Řeháček, dej mu pánbůh věčnou slávu, propagoval zvýšenou teplotu v plodišti včelstva v předjarním období zúžením pomocí Blinovy přepážky na eliminaci N. apis. Zde, pokud to je dobře provedeno to funguje spolehlivě.
Vše v dobrém.
JK
Ano, je to nedorozumenie. Píše sa to vsúvislosti s NA. NC sa úspešne rozvíja počas sezony. Úhyn na NC sa od úhynu na virozu nedá rozoznať. Obidva patogeny sa akumulujú v úli /včely, dielo, zásoby/ a čakajú. Výmena diela by mala ich koncentráciu znížiť. Klieštik a s ním aj DWV vieme eliminovať, ale ostatné vírusy a NC nie. Nevieme, či NC v úli máme a v oktobri už nie je čo premetať.
(28.02.2020 14:43)Josef Křapka napsal(a): [ -> ] (28.02.2020 13:47)gusto napsal(a): [ -> ]Pepo a nieje tam spomínana nízka teplota(mrazy) vs ceranae?
Ano je. Ing. Titěra uvádí, že jedna studie dokazuje, že přes 80% spor N. ceranae přežije v mrazu -20 °C po dobu 3 týdnů. Při teplotě +4 °C přežijí dvě třetiny spor půl roku a čtvrtina spor rok. Takže při průběhu současné zimy se zřejmě máme na co těšit.
V této souvislosti se zmiňuje o tom, že jediné skutečně účinné léčivo antibiotikum fumagilin nelze v současnosti v zemích EU použít. Takže nám zbývají fytoterapeutika - léčiva vyrobená z rostlin např. na bázi extraktu z dubové kůry, extraktu cukrové řepy a solí kyseliny salicylové.
Nezbude než zimovat včelstva na Sibiři nebo v Norsku. Co vím, někteří zkoušejí do zimního krmení i odvar z Peliňku (Paliny). No uvidíme, co nám budoucnost přinese.
Vše v dobrém JK
Nebo chovat včelstva, co to vydrží.
Před chvílí jsem se vrátil ze setkání členů Spolku Krušnohorských včelařů. Zde byl promítám snímek z podzimního masového úhynu (vytracení) včelstev, který pořídil ing. Tibor Jókay. Zde označil barvou 1 dm2 zavíčkovaného plodu a odvíčkovací vidličkou postupně vyjímal veškeré larvy. Napočítali jsme celé 3 roztoče VD na tomto 1 dm2.
Je tedy otázka, co bylo příčinou úhynu včelstev:
-letní hlad a následná omezená výchova zimního plodu,
-nedostatek kvalitního pylu v letním období a opět včelstvo omezilo výchovu zimního plodu,
-nekvalitní potrava (nektar a pyl) následkem chemické války zemědělců se škůdci,
-úhyn na některou z virových nákaz,
-úhyn na N. Ceranae,
-jiná příčina, která?
Nízký počet nalezených samiček roztoče VD na zavíčkovaném plodu se nejeví jako příčina kolapsu.
Je skutečností, že něco takového jsem viděl ve své včelařské praxi i praxi prohlížitele včelstev prvně. Neznám úhynem dotčeného včelaře, neznám ani jeho včelařskou praxi. Ale nechce se mi věřit, že by takový úhyn byl způsoben jen "olšovýma rukama" dotčeného včelaře.
Jsem však přesvědčen o tom, že máme-li se nadále úspěšně vyrovnat s kolapsy včelstev, je nutné především ozdravit přírodu. Chemická válka zemědělců se škůdci a plevelnými rostlinami, obrovské lány monokultur které nezabezpečí pestrou pylovou a nektarovou snůšku, jsou prvotní a hlavní příčinou daného stavu. A to prý ANO, bude líp?
Zdravím JK
Tohle odvickovani jsem si provadel taky,pravidelne odvickovavam a prohlizim trubcinu,proto tem pohadkam o tisicich brouku vysavajicich zimni generaci nebo nanosenych behem par dni loupezi s okamzitym kolapsovym efektem neverim.Kdyz jsem prohlizel posledni Vcelarstvi,zasl jsem,co za kidy tam dokazi nekteri napsat a redakce otisknout.VD,VD,VD a VD.To uz je pomalu na pomnik tomuhle pleskatemu neradovi,"evropou prosla vlna varroazy"
(28.02.2020 20:59)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Před chvílí jsem se vrátil ze setkání členů Spolku Krušnohorských včelařů. Zde byl promítám snímek z podzimního masového úhynu (vytracení) včelstev, který pořídil ing. Tibor Jókay. Zde označil barvou 1 dm2 zavíčkovaného plodu a odvíčkovací vidličkou postupně vyjímal veškeré larvy. Napočítali jsme celé 3 roztoče VD na tomto 1 dm2.
Je tedy otázka, co bylo příčinou úhynu včelstev:
-letní hlad a následná omezená výchova zimního plodu,
-nedostatek kvalitního pylu v letním období a opět včelstvo omezilo výchovu zimního plodu,
-nekvalitní potrava (nektar a pyl) následkem chemické války zemědělců se škůdci,
-úhyn na některou z virových nákaz,
-úhyn na N. Ceranae,
-jiná příčina, která?
Nízký počet nalezených samiček roztoče VD na zavíčkovaném plodu se nejeví jako příčina kolapsu.
Je skutečností, že něco takového jsem viděl ve své včelařské praxi i praxi prohlížitele včelstev prvně. Neznám úhynem dotčeného včelaře, neznám ani jeho včelařskou praxi. Ale nechce se mi věřit, že by takový úhyn byl způsoben jen "olšovýma rukama" dotčeného včelaře.
Jsem však přesvědčen o tom, že máme-li se nadále úspěšně vyrovnat s kolapsy včelstev, je nutné především ozdravit přírodu. Chemická válka zemědělců se škůdci a plevelnými rostlinami, obrovské lány monokultur které nezabezpečí pestrou pylovou a nektarovou snůšku, jsou prvotní a hlavní příčinou daného stavu. A to prý ANO, bude líp?
Zdravím JK
Hledáme-li skutečně pravdu, tak musíme systematicky. Výše zmíněné "vyšetření mrtvol patologem" je častým jevem, který nemůže dát odpověď na to, co bylo původcem zkázy včelstva, on může zjistit nanejvýš jen to, co to včelstvo v posledním tažení dorazilo.
Z mého pozorování trvá kolaps, zhroucení včelstva, nejméně tři týdny. Do buněk plodu vchází už jen roztoč sebevrah, v tu dobu už je plod velmi špatně živen. Roztoč už dává přednost evakuaci před plodem. To by se v samém závěru muselo ve včelstvu roztoči hemžit a nehemží. Přitom jich tam před třemi týdny bylo v tisících. Roztoč vykazuje schopnost rozeznat zdravotní stav včelstva, podobně jako loupící včelstvo nebo vosy.
Roztoč způsobí spolu s viry a NC zdravotní stav včelstva neúnosným, včas jej opustí, NC a viry zůstanou a dílo zkázy dokonají. To je můj názor, můj scénář a podle něho se orientuji a pracuji na včelnici. Je na každém, co pochopí, čemu uvěří, co hodlá s tím dělat.
Ano Pavle, nemůžeme však hledat příčiny daného stavu pouze uvnitř úlu, konkrétně ve včelstvu. Na včelstvo působí hlavně vnější prostředí, prostředí, které buď imunitu včelstva vůči chorobám posiluje nebo oslabuje. Jestliže je okolní příroda ve stavu v jakém vlivem současného agroprůmyslu je, je i imunita včelstev velmi oslabena. Potom jsou viry, N. ceranae i VD tou poslední kapkou která ukončí život i silných včelstev.
Zdravím JK
Josef, na Orave nie je intenzívny agropriemysel, je tu pestrý peľ a včely hynú.
Pavel, ako VD rozozná včelu z kolabujúceho včelstva od rabujúcej ? V kolabujúcom včelstve rapídne ubúda včiel a s nimi aj VD. Odletia na včelách do lesa, ako staré Indiánky.
Maroš Bujňák mal straty 95 %, čo sa rovná štatistike Bond testov. Ale pozor, on liečil Straty mu zrejme spôsobili za viac sezon naakumulované vírusy a NC, ktoré už nepotrebujú na úhyn klieštika.
To Josefe ano, to samozřejmě nelze přehlížet. Je to další zátěž pro včelstva, ale to stěžejní je tam, o čem jsem psal. Kdo bude hledat to zásadní východisko jinde, třeba právě v tom prostředí, časem zjistí, že i tam, kde je příroda panenská, se ději věci podle stejného scénáře. Je to obdobné, jako s tím koronavirem. Natahaly se sem patogeny z celého světa, napřed roztoč a pak NC a viry a šanci na přežití mají jen ti nejsilnější a nejvitálnější. Je konec časů s miloučkými včeličkami z brojléřích chovů. Včela se musí v tomto souboji utkat, jinak končí. Není možné tu rozchovávat linie z minulého století, co si k takovému mixu čichne pčíkne a uhyne.
Ach jo....Ach jo...vy jste fakt neponaučitelný. Nevidim brouka na plodu uhynulého včelstva, tak za to můžou zemědělci s jejich postřikama.....samy do nich nalejete víc pesticidů než jsou si vůbec schopny přinést z venku, ale to už tu nikdo nenapíše co?......já jsem například našel klubko včel s matkou, na každé včele bylo cca 3-4 brouci, ale pod víčky žádný nebyl....jak je to možné že?(viz odpověd Pavla Holuba)...takže brouk za to nemůže a můžou za to viry nebo zemědělci.....spousta z vás je tu zřejmě dobrých včelařů, ale fakt čumim, jak jste neustále zaslepeni.....včelařit možná umíte, ale bojovat proti úhynům ještě dlouho umět nebudete, když budete situaci vidět ve včelách takto......a víc už k tomu psát nebudu, protože tady je to marný, je to marný, je to marný.....
A.Gross Bez roztoče se nic nekoná,ani viróza nemá možnost vzniku.Problém je pouze ve společné domluvě ošetření všech včelstev.Při společném ošetření větších počtů včelstev tento problém nevzniká.