Vochozka a mnozí ostatní.
Už dne 10.4 2019 jsem zde na foru v tématu Varroa destruktor č2228 napsal toto :
Zelené palce jsem dal s velmi uštěpačným ironickým úsměvem. Na virozy nevěřím. Mnohokrát se mi vyztrácelo včelstvo, ale u mne vždy jednotlivá včelstva na různých stanovištích. Vždy jsem pochopil a dohledal jako prvopříčinu varoázu. Píšu že zatvrzele nevěřím na virozy - je to prostě můj názor. Předpovídám že na podzim bude strašně moc úhynú na virozy. Podle mne to bude na varoazu. Vyroza je jen důsledek na zhrouceném včelstvu.Jaro a velké plodování začalo snad už 15.2 a rostoč se bude moct množit o mnoho déle než jiné roky. To zas bude viroz
Chytněte se za nos a přemejšlejte jak to ten Barnat mohl vědět? Já nepíšu teorie , ze mně mluví skušenost.
(31.12.2019 11:48)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Nebo jiný příklad, co by se stalo, kdyby zdraví, silný, Zdeněk Barnat "potkal" Ebolu? To, co zabíjí naše včelstva, není rýmička.
Zdravý silný Zdeněk by Ebolu přesvědčil, že je jen rýmičkou a stačí ji včas přeléčit.
(01.01.2020 1:25)Kohout napsal(a): [ -> ]Tady píšou - žádné kyseliny, žádný monitorung.
No ano ale odpovedajú im aj takto...
. Pokud si dovolujete napsat, že jsem zanedbal včelstva, tak si já dovoluji napsat, že jste trouba. Sleduji vaše příspěvky a většinou se k ostatních chováte nabubřele až zpupně. Takový ředitel zeměkoule
(01.01.2020 9:14)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Píšu že zatvrzele nevěřím na virozy - je to prostě můj názor. Předpovídám že na podzim bude strašně moc úhynú na virozy. Podle mne to bude na varoazu.
Já nepíšu teorie , ze mně mluví skušenost.
To co z tebe mluví má logiku. Stejně jako když já zatvrzele tvrdím že encefalitidu nezpůsobuje virus ale klíště.
já tuto metodiku používám podle rad Toma, od začátku včelařím BEZ ÚHYNŮ, plus pravidelně vyřezávám trubčinu, říkejte si tomu třeba štěstí, je mi to jedno ale já mám všechny včelstva živá a silná
Jiří
Jiří H -jen pro zajímavost, máš kolem sebe úhyny nebo jste celé okolí v pohodě?
Tom píše:
Jo a taky je potřeba, tvrdím, že je přímo nutné úplně zadělat síto ve dnech a nikdy ho nepoužívat. Ano, žádný monitoring, není na nic potřeba, roztoči jsou v úle vždy a vždy tam budou a tak se léčit musí preventivně a ne až je jich tolik, že je každé léčení už jedno!
Jak často léčíš preventivně?
(01.01.2020 11:20)Kohout napsal(a): [ -> ] (01.01.2020 9:14)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Píšu že zatvrzele nevěřím na virozy - je to prostě můj názor. Předpovídám že na podzim bude strašně moc úhynú na virozy. Podle mne to bude na varoazu.
Já nepíšu teorie , ze mně mluví skušenost.
To co z tebe mluví má logiku. Stejně jako když já zatvrzele tvrdím že encefalitidu nezpůsobuje virus ale klíště.
Je to samozřejmě hloupá,jednoduchá pravda.Ale pravda to na konec je.
Taky verim,ze darky nenosi jezisek a je to pravda.Nemlich tak roztoc,ten je uplne vsude i na stanovistich s 0,dokonce v katastrech s 0,protoze ho padaji v lete znova mraky.To co se neprojevuje vsude,to jsou virove infekce a souvisejici veci,ceranae mozna jeste vsude neni.Ale dokud nebyla u nas,byly chemicke hratky s roztocem uspesne a 20 let nikdo pomalu nevedel u nas co je uhyn...Varroa sama o sobe neni problem,tu zvlada tahle metodika blbe 40 let,vytravit roztoce na nicnerikajici 0...Naucme se zvladat virove infekce a dalsi vlivy a muzem se vratit zpatky k nakurovani roztocu jako driv...
(01.01.2020 11:59)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Jiří H -jen pro zajímavost, máš kolem sebe úhyny nebo jste celé okolí v pohodě?
Kolega co je ode mne vzdušnou čarou cca 800 m má z 5 včelstev 1, jinak v okolí jsou úhyny spíš ojedinělé, mám 3 stanoviště, všechny jsou ok.
Léčím 2 x varidol, 1 x aerosol, v létě používáme jen formidol, já preventivně vyřezávám trubčinu, snažím se uplatňovat liebigova metodu takže trubčích rámků ve včelstvu mám hodně.
V loňském roce jsem si vyčlenil 2 včelstva na léčení pokapem šťavelkou, uvidíme, třeba bych vypustil časem aerosol.
Jiří
(01.01.2020 12:00)Kohout napsal(a): [ -> ]Tom píše:
Jo a taky je potřeba, tvrdím, že je přímo nutné úplně zadělat síto ve dnech a nikdy ho nepoužívat. Ano, žádný monitoring, není na nic potřeba, roztoči jsou v úle vždy a vždy tam budou a tak se léčit musí preventivně a ne až je jich tolik, že je každé léčení už jedno!
Jak často léčíš preventivně?
monitoring samozřejmě provádím, ohledně té metodiky používám jen to s těmi nástavky, včelstva tím ochladíš, přestanou dřív plodovat.
Jiří
Nejde jen o roztoce V.d. dlouhodobe mam na stanivistich vcelstva, z kterych to pada vice, z jinych mene, monitoring delam celorocne, na stanovisti u baraku nekolikrat tydne. To co pozoruji nejak nesedi na varroa teorii. Aktualne mam na zahrade vcelstvo, z ktereho to padalo ve velkem jiz od cervna. Zaroven na podlozkach byly zbytky po odstranenem plodu-uplne bila podlozka a mezi tim hromada tmavych i svetlych roztocu. Tohle vcelstvo jsem zalecil 2x thymovarem stejne jako ostatni, lecebne spady v radu stovek, i tisicu. Postupne se to prestalo sypat a slo to na par kousku za tyden. Vcelstvo je aktualne stazene na 5 ulickach r.m. 43,5x30. Dva dny na zpet sem na vsech stanovistich provedl pokap KS a z tohodle vcelstva spadlo nejmeme roztocu. Neni jedine, co takhle funguje. Ve vcelstvech je obrovsky rozdil podle gen.materialu co testuji a chovam. Do ted mi padlo jedno z 10 vcelstev na zahrade, typicky kolaps,.. byl to roj, ktery po usazeni dlouho nemel poradny rozjezd, az po vymene matky, krmivo odebraly tak nejak vlazne. Po kolapsu v listopadu jsem peclive vcelstvo prozkoumal. Na zbytcich plodu, max 5dm2 jsem nasel cca 10% infestovanych bunek roztocem, minimum poskozenych vcel. Mam zamrazeny vzorek vcel a jak budu mit vic casu, tak na to mrknu pod mikroskopem. Za me je to N.ceranae..Krmil jsem az do konce zari na vsech stanovistich, ktera mela 3 mesice v kuse melecitozni snusku. Tam, kde se mi nepovedlo dostat melecitozu z plastu jsou nektery vcelstva na lesnim stanovisti pokalena a zeslabla. Nicmene vsechny mely lecebne spadx nizke. Vsechny uhyny, co zatim byly se daji shrnout do 3 typickych kolapsu, 2 odtrzeni od zasob a ocekavam jeste tak 5 co nedoziji jara(melecitoza,uplavice a silne zeslabnuti). Jinak vsude kolem mych stanovist to pada ve velkem..
Léčil jsi něčím v červenci -srpnu?
Prosím bez dohadu o teorii jsoucna ptáka - vejce.
Žeby tedy vše začínalo z výkalů larev? Použití tymolu ukazuje na dobré antiseptikum. Takového efektu se ale nedocílí použitím akaricidu typu amitraz. Mechanismus destrukce jakože teorie infikace a sepse mlaďušek z vlastních výkalů není špatná. Pokud se do toho mechanismu započítají tlaky z okolí cestou migrujíích dělnic které se podílí na krmení larev nebo pouhé předávání potravy ústy mezi invazivní dělnicí a domácí dělnicí, vše ukazuje, že spouštěčem destrukcí je jednoduše řečeno infekční tlak ze sraček larev, které vyběhnou z buněk s určitou již započatou sepsí kvůli zranění od roztoče a výše antiseptických vlastností krmiva a dna a infekčního tlaku den buněk. Takže jde jen o to pochopit, že antiseptické vlastnosti ve včelstvu selhávají ve všech sociálních vrstvách ne závisle na množství počtu roztočů, ale na výši sepse ze sraček, které čím více kolují ve volátku a mandibulárních žlázách tím větší sepsi lze pozorovat ve včelstvu.
To se dá lehce ověřit. Dokonce se mi to jeví, pokud se toto propracuje jako detekční metoda, jako lepší než monitoring spadu roztočů.
Vyvařit souše a dávat ho do roztoku ke krmení jednoho včelstva. Pokud se včelstvo zhroutí, infekční tlak ze sraček na dně buněk je smrtelný.
Prosím neoponujte že povrch buděk je absolutně antiseptický protože je potažen propolisem. Oněj a jeho kvalitu jde především když jej musí nahrazovat třeba ten thymol který působí určitě systemicky. A pokud někdo vzpomene že se včela svléká a tak odkládá přepážky ať si doplní že právě v kutikula larev jako taková je odpad - sračka, které včelstvo neumí čistě recyklovat.
Včelárim na juhovýchode Slovenska. Ako je možné že tu nepočujem o žiadnych uhynoch v okolí ? Predsa keby za to mohla varoaza tak by aj tu padali včelstvá pretože aj tu sa plodovalo od februára ... Myslím si že čisté varoaza za to nemôže, jediné v kombinácii s niečím
(01.01.2020 0:47)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Pokud tě bude zajímat, jak to dělám a jaké mám výsledky, rád se podělím o zkušenosti. Vadí mi bezradnost, která tu vládne.
Poděl se Jirko, Tvoje kyselinová clona bude určitě zajímat vícero lidí. Díky.
Něco jsi psal tady:
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Uhyny...#pid226510
Také jsi myslím zkoušel používat pelyněk, jaké byly výsledky?
(01.01.2020 15:36)gupa napsal(a): [ -> ]Prosím bez dohadu o teorii jsoucna ptáka - vejce.
Žeby tedy vše začínalo z výkalů larev? Použití tymolu ukazuje na dobré antiseptikum. Takového efektu se ale nedocílí použitím akaricidu typu amitraz. Mechanismus destrukce jakože teorie infikace a sepse mlaďušek z vlastních výkalů není špatná. Takže jde jen o to pochopit, že antiseptické vlastnosti ve včelstvu selhávají ve všech sociálních vrstvách ne závisle na množství počtu roztočů, ale na výši sepse ze sraček, které čím více kolují ve volátku a mandibulárních žlázách tím větší sepsi lze pozorovat ve včelstvu.
To se dá lehce ověřit. Dokonce se mi to jeví, pokud se toto propracuje jako detekční metoda, jako lepší než monitoring spadu roztočů.
Vyvařit souše a dávat ho do roztoku ke krmení jednoho včelstva. Pokud se včelstvo zhroutí, infekční tlak ze sraček na dně buněk je smrtelný.
No zrovna třeba Zdenda Barnat zásadně včelaří na hodně tmavém, několikaletém díle v plodišti a píše že úhyny nemá naopak, že na takovém díle má v jeho podhorských podmínkách perfektní zimování a následný jarní rozvoj.......
Šak to píšu v té poslední větě. Nezáleží natom že sračky má, ale jaké jsou.
V případě prospěšné funkčnosti, může stěna buňky potažmo dno ovlivňovat pozitivně třeba zrání a tak vlastnosti medu. Hustota medu dokonce může takovou sračku uzavřít a svým osmotickým tlakem omezit infekčnost. Jenže v období vracení vytočených plástů v podletí včelař otevřel až mnoho buňek které mohou být Pandořinou skříňkou, když dělnice jsou donuceny takové buňky po odstředění vylízat.
V případě že sračky fungují neprospěšně, infekčně, ve spojení s nemožností karantény, probíhá mezi včelaři fáma s tzv. špatnou imunitou. Ale ve skutečnosti je jen otázkou času kdy invaze přelétavých dělnic donesou ty sračky třeba v mandibulárních žlázách nebo ve volátku odjinut a infekce se tak rozvine nezávisle na množství roztočů v úlu přes krmený plod a rezervoárem - buňkou.
Pokud to byla otazka na mne,tak ano. Po 20.cervenci dostala vsechna vcelstva prvni davku thymovaru. Pak 14 dni prvni davku krmeni. Pote druhou davku thymovaru. Polovinu krmeni jsem daval ke konci zari. Nektera vcelstva co mela v pocatku srpna hodne melecitozy jsem bud pemetl na souse a krmil kontinualne do konce zari, nebo jsem je nepremetal a nakrmil jsem je az taky koncem zari(cilem bylo maximalni spotrbovani melecitozy, coz se u vetsiny povedlo). No a posledni roztockilling jsem delal ted pokapem stavelkou). Cekal jsem daleko vetsi masakr, protoze vcelstva nosila do prosince pyl a kontinualne plodovala. Nekterym jsem musel pridat zasobni plasty do sezeni, pac proplodovala znacnou cast zasob. Synteticke akaricidy nepouzivam mnoho let a ani mi ten sajrajt nesmi do ulu. Pred standardnim pouzivanim thymolu jsem lecil i k.mravenci kterou chci opetovne zavest jako kyselinovou clonu u vcelstev u kterych bude evidentni, ze nekde loupi. Standardne tez pouzivam kys.mlecnou u oddelku, roju a smetencu. I presto, ze lecim, tak leciva nasazuji, kdyz je to treba(nastane u me panika, ze by to nemusely dat, pripadne u nekterych vcelstev, kde pozoruji poskozeni vcel). Letos jsem nasadil thymol o neco drive, protoze u nas vypadla pravidelna snuska z lip. Riziko, ze budou nekde loupit kolabujici roje a vcelstva v okoli bylo vysoke a takto jsem vytvoril thymovarem clonu na 3 tydny a pote na dalsi 3 tydny. Kazdopadne je videt ten rozdil v genetice a jsou vcelstva, ktera by to dala i bez osetreni, pripadne s minimalnim. Bezne roky delam ruzne porovnani dle chovneho materialu a take srovnavam jednotlive skupiny vcelstev, kdy jednu skupinu treba lecim a ve stejny cas mam i nelecenou-vytipovanou skupinu. Zamrazuju vzorky z uhynulych i zdravych vcelstev a jak bude vice casu, tak je chci zpracovat a vyhodnotit.
PetrL napsal:
Poděl se Jirko, Tvoje kyselinová clona bude určitě zajímat vícero lidí. Díky.
Odpovím jen heslovitě, protože na mých stránkách v dohledné době uveřejním podrobněji jak na to.
KM v létě ano, ale za jakým účelem – co od toho očekáváme (větší odpar - Likvidace VD).
KM způsobí kyselejší prostředí v úle a má nepříznivý vliv na vývoj viróz. Zkušenosti s DWV,SBV,CPV.
Od srpna do konce listopadu – to je u mne období virů (ne vždy), kdy funguje zmíněná kyselinová clona (ochrana před okolím).
Jak aplikovat – vyzkoušen jen Formivam (fin. náročnější - Formidol 81).
U Formivanu lze nastavit odpar podle teplot od 2mg do 5mg/den což stačí.
Podle okolní situace opakovat do bezletových dní.
Pokud je u vás nebo v okolí NC - musí se podávat pelyňkový čaj, aby nenastalo zhroucení na NC. To je ale jiná kapitola a druhá možnost letošních úhynů.
Nejdůležitější nakonec – pokud včelař zasáhne včas, tak jedině tehdy může být úspěšný.
Poprosil bych o predpis na ten pelynkovy caj/extrakt+ davkovani.
Najdeš to na mých stránkách. Pokud ti to nebude stačit, tak telefonem nebo mailem.