@Miroslav:
Necekam, ze budu lejt KM do vcelstev horem dolem, jen to byla takova uvaha, ze je mozny, ze mi letos u tech zablesenych zlodejek zachranila kuzi. Pokud by padly zlodejky s pritahnutou DWV, tak jdou po nich hned ostatni a buhvi s kolika ulama bych byl ted.
Jak zabranit vcelstvum, aby nekde rabovala ? Tot otazka za 1000 bodu. Srpnu/zari bez prostoru kam by jeste mohly neco ukladat ? Mohl to zpusobit VN sousi pod vcelstev? Jinak nad VN sousi bylo vcelstvo o sile 3VN. Takze vcelku silny vcelstvo.
Dikas
Chose
Re:janR.. premetani delam dlouha leta. Ta vcelstva, co jsem loni premetl a jeste ve stadiu otevreneho plodu osetril kys.mlecnou jsou na tom nejlepe. Premetal jsem vsak na plasty s pylem. Na mezisteny to uz nedelam. Mel jsem nekolik vcelstev, ktera byla narvana melecitozou na plodistnich ramcich, tak jsem je premetl. Premetal jsem v polovine prazdnin.. jinak na mezistenach to mam dlouhodobe vyzkousene a v oblastech kde je dobra pylova snuska az do konce zari(coz u nas je), to funguje paradne.. stezejni je vsak dostatek pylu! Idealni je spojit premetani s poslednim medobranim.
Já mám dojem Zdenku ,že jsi na té přednášce též seděl ,kdy p. Kamler řekl o Gabonu Flum : Dva roky a dost. Víc po sobě - nastává
rezistence!!!!!!!!!!!
A to Šumpersko ďálo pro Dol testy na to ........
Nechtěl bych se s tebou přít , ale máš podle všeho štěstí na stanoviště ........ F.V.
Kamler říkal (někdy tuším 2017) "nevíme jak dlouho bude Gabon flum fungovat, můžou to být 2 roky nebo 5 let ale rezistence na něj nastane dřív nebo později, je potřeba ho používat podle návodu(max 30 dní) a střídat např. s formidolem, ne dávat několik let po sobě".
Pred časom aj tu bola správa o včelárovi zo Slovenska, ktorému padlo 400 včelstiev a ten určite premetanie robil. A to viac rokov.
(05.01.2020 12:45)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Gabon je výborná chemická clona. Nyní je gabon Flum a ten by zas měl 10let fungovat. Jak jsem zjistil existuje i taktik Flum. Já budoucnost nevidím černě.
To je velký omyl. Pokud je zde rezistence na fluvalinát, tak se velice snadno dosáhne i rezistence na flumethrin, protože má podobnou strukturu. Studie na toto téma byly ve světě publikovány před dvaceti lety. Ve světě se dokonce nedoporučuje střídat přípravky na bázi fluvalinátu a flumethethrinu.
Udivilo me, kdyz Dol prisel s flumetrinem.. vsude okolo je na nej rezistence.. navic je u nej skrizena s fluvalinatem. Pochybuji, ze okolo hranic uz rezistentni populace roztocu neni a kdyz k tomu pripocteme to kazdorocni stehovani odd.tak tak je jen otazkou, kdy se flumetrin stane dalsim neucinnym a zbytecnym syntetickym akaricidem i u nas..
Roztoče VD nepovažuji za největší nebezpečí pro včely a nemyslím, že jsou hlavní příčinou hromadných úhynů nebo CCD včelstev.
Přesto je jasné, že jejich zvýšený počet, zejména v letním období, může zdravotní stav a zejména odolnost včel zhoršovat.
Proto jsem zastáncem cílené léčby s minimem použité chemie a maximem efektu. Mým cílem je minimalizovat počty roztočů v jarním, případně v předjarním období.
Svůj postup jsem před lety publikoval ve Včelařství.
Praktikuji ho již řadu let a výsledkem je letní monitoring většinou negativní nebo s minimálním nálezem a spady po první fumigaci v jednotkách až desítkách roztočů.
Přestože množství roztočů ve včelstvech je zanedbatelné, včelstva jsou krmena včas a do podzimu vstupují v síle,měl jsem v posledních pěti letech již 2x vymizení více než 1/3 včelstev v období po první fumigaci. Zůstaly po nich netknuté zásoby a celý úl pečlivě vyčištěný - snad po sobě umyly i nádobí.
Zkrácenou versi článku ve Včelařství přikládám.
(05.01.2020 13:58)vlcek napsal(a): [ -> ]Já mám dojem Zdenku ,že jsi na té přednášce též seděl ,kdy p. Kamler řekl o Gabonu Flum : Dva roky a dost. Víc po sobě - nastává
rezistence!!!!!!!!!!!
A to Šumpersko ďálo pro Dol testy na to ........
Nechtěl bych se s tebou přít , ale máš podle všeho štěstí na stanoviště ........ F.V.
Na žádné přednášce jsem nebyl. Do Šumperka jezdím jen prodávat, včely tam nemám. Včelstva mám v okolí Králík spíše se tlačím směrem ke Kralickému sněžníku.
líbí se mi to počítání roztočú to je přesně ono. A nyní si to ještě přepočítejte na situlaci kdy včelsva začala hodně plodovat už v půlce února a 10 března se to líhlo. A to je furt to co já tvrdím. Mimořádná situlace nastala tím jarem.
(05.01.2020 13:08)janR napsal(a): [ -> ]Trošku sa budem opakovať-pýtal som sa na premetanie ,,podozrívých´´ včelstiev na medzisteny -nikto nič.
Premetanie ako také je v pohode, ale musí byť dostatok peľovej znášky teda ak sme v nížine, kde je dostatok zlatobyľe kanadskej alebo pohánkovca, prípadne kopec buriny tak je to v pohode. Myslím si, že ale podozrivé včelstvá by to nemuseli dať, lebo ak to robím liečebne, napríklad že som v morovej uzávere, tak musím premiesť všetko, teda žiadne peľové zásoby, či vystavané plásty a takýto úkon im spôsobí stres, ak k tomu majú na niečo nábeh alebo nemajú tú povestnú iskru v oku, je ich asi lepšie surovo zrušiť. Ideál je premetanie spraviť teda tesne po odkvitnutí lipy a spojiť to aj s medobraním, skúšali sme aj neskôr ale boli veľmi oslabené. Lokalita 130 m.n.m.
Inak niečo k tomu gabonu, predpokladám že obhajcovia majú uzavretý kolobeh vosku, robili si aj rozbor čo sa všetko nachádza v takom vosku? mám pocit že sa to tu zvrhlo na ľudové liečiteľstvo..čo ak jeden z faktorov úhynov okrem klieštika sú aj rezíduá vo vosku? Teda len tak uvažujem, že vlastne vosk sa točí stále ten istý a dookola, napríklad taký amitraz sa ukladá v tuku, teda ak sa mýlim tak ma prosím opravte.
Nevím jestli všichni pochopili jaké počítání roztočú jsem myslel:
MUDr.Vladimír Šumera : Za rozhodující pro počet roztočů v létě a v podletí považuji počet VD, kteří jsou ve včelstvu v předjaří a začátkem jara.
Přibližně můžeme odhadovat, že je to 50x až 60x více živých roztočů, než kolik je přirozený spad za jeden zimní měsíc .(VÚV Dol i SVS pracují
od začátku s chybným výpočtem 10x).
Za cca 3 měsíce od dubna do konce června tak může stoupnout množství roztočů i 80x proti počtu v předjaří.
Jednoduché počty nám pak řeknou, že měsíční spad 3 roztočů v únoru
na podložce může znamenat, že je jich ve včelstvu přes 150 živých.
Do července může jejich množství dosáhnout 7 tisíc i více.
VlastaM: zimní generace se nemusela vytvořit díky absenci pylové a nektarové snůšky v létě v té agrární poušti, zvlášť pokud někdo vytočil med a okamžitě nezakrmil. Nesvaloval bych vše na varroa, i když hraje zásadní roli tak těch příčin úhynů je více a v součtu... Včely prostě patří do blízkosti lesa a rozkvetlých luk, v intravilánu obcí je jich v současnosti mnoho a stanoviště jsou blízko u sebe a jak to vypadá se skladbou květeny na vesnici a v jejím bezprostředním okolí - to je asi jasné na první pohled. Ovocné stromy mizí, pěstují se anglické trávníky, hordy nemakačenků s křoviňákama "zaměstnaných" obcí holí pažit v každé škarpě ob 14 dní... A pole hrůza pohledět.
Těch 10x je dobře.
To tvé číslo znamená 1500x denní spad. Kdyby padal jeden denně, tak jich tam máš podle tvých počtů 1500. Kdyby měli ti roztoči tímto tempem zkapat, tak to bude trvat 4 roky.
(05.01.2020 15:36)Peter Salaj napsal(a): [ -> ]... taký amitraz sa ukladá v tuku, teda ak sa mýlim tak ma prosím opravte.
Peťo ja takú vedomosť nemám, po 1- 2 dňoch sa v úli nedá amitraz v úli zistit,
Ale
amitraz sa teplom pri fumigácii rozkladá a jeden produkt jeho tepelného rozkladu "2.4 dimetylanilín" (ako potenciálny karciogen) je rozpustný čiastočne vo vosku ale aj vo vode. Môže sa tak hromadiť v plástoch alebo v nezaviečkovaných zásobách...
Hromadne uhyny letos hlasi Rusko, USA, Francie, Belgie atd.. To jsou vsichni lemplove co maji nezvladnutou varoazu? Preslechtene vcely? Rezistence na ruzne druhy a typy leciv?
Resime to porad dokola. Varoaza nemuze byt hlavi pricinou uhynu. Spoustec je jinde! A musi byt spolecny pro vsechny ruzny plemena vcel, praxe osetrovani, snuskove podminky.
(05.01.2020 20:14)stefanos689 napsal(a): [ -> ]VlastaM: zimní generace se nemusela vytvořit díky absenci pylové a nektarové snůšky v létě v té agrární poušti, zvlášť pokud někdo vytočil med a okamžitě nezakrmil. Nesvaloval bych vše na varroa, i když hraje zásadní roli tak těch příčin úhynů je více a v součtu... Včely prostě patří do blízkosti lesa a rozkvetlých luk, v intravilánu obcí je jich v současnosti mnoho a stanoviště jsou blízko u sebe a jak to vypadá se skladbou květeny na vesnici a v jejím bezprostředním okolí - to je asi jasné na první pohled. Ovocné stromy mizí, pěstují se anglické trávníky, hordy nemakačenků s křoviňákama "zaměstnaných" obcí holí pažit v každé škarpě ob 14 dní... A pole hrůza pohledět.
To vysvětli Peroutkovi.
(05.01.2020 20:17)Frey napsal(a): [ -> ]Hromadne uhyny letos hlasi Rusko, USA, Francie, Belgie atd.. To jsou vsichni lemplove co maji nezvladnutou varoazu?
Samozřejmě. Zdeněk Barnat to jasně, opakovaně píše.
Gabon s flumetrinem používá krátkodobý velmi hygroskopický film. Chápu ho tedy jako velmi krátkodobé léčivo. Po ošlapání prostě přestane fungovat kvůli opotřebení povrchu.
Poliakom padali cele včelnice ked im nezabral baywarol a videl som to aj u seba,klieštika som videl aj ako sa špacíruje priamo po pásikoch,a na podlozke ani jeden...na flumethrin možete pokojne zabudnut ak sa chcete vyhnut problemom..
A jestli si myslíte, že v ČR neexistuje rezistence na amitraz, tak se mýlíte
