Daniel,
Veľká rodina, veľké plodovanie, veľa klieštika.
"Zdravý klieštik" Ti nezdecimuje včelstvo o 90%.
Ako môžeš napísať: "nevylučujem, že prišlo niekedy v lete o matku a nová- neviem, uvidím na jar- ak dožije" ?? To si vo včelách, raz v roku ?
50kg vynikajúceho horského medu, to je po prvom točení, alebo aj s jarnými zásobami ? 50 kg na Oravu a Tvoju nadmorskú výšku je totiž skvelý výkon.
Spád 5 klieštikov vôbec o ničom nevypoveddá, pokiaľ sa Ti matka opäť rozplodovala.
Hádaj kde je zvyšok votrelcov ?!
"Celý rok som včely neliečil, až 3.10."
Nie je Ti tej rodiny ľúto ?
Ja som fakt zvedavý čo napíšeš budúci rok na jeseň.
(13.11.2019 22:36)milan.hula napsal(a): [ -> ]Co dáváte do cukerného krmného roztoku proti jeho zkvašení ?
(při větším objemu krmné dávky je cukr více nakvašený a Nosema namnožená)
Od doby, kdy nerozpouštím cukr za studena, ale ten mírně převařím, nemám s kvašením ani šlemovatěním problém.
JK
Od doby, kdy nerozpouštím cukr za studena, ale ten mírně převařím, nemám s kvašením ani šlemovatěním problém.
JK
[/quote]
A čo HMF, spokojný ?
Nechcem o tom ďalej polemizovať, je to mimo tému vlákna, takže len tak stručne a ak tu príspevok neostane, tak nič sa nedeje.
To vieš, že mi je to ľúto...Ak teda problém s matkou bol a teraz tomu akosi dávam za pravdu, tak pravdaže, mal som sa tomu venovať. Dôslednejšie. Akosi mi to asi "ušlo"...Možno som nemal čas, možno som predpokladal, že ju menia alebo za iných možno i tragických okolností zmizla z úľa a vychovajú si novú... Možno že to i urobili, len neskôr, koncom leta, takže kladenie možno už vzdala. Neviem...
Fakt je ten, že od júla som v nich nebol. Staré včielky sa "porúčali" a zimná generácia nebola vytvorená...K tomu ešte ten klieštik...
S tými 50 kg. sa netráp. To je v podstate len taký "detail"...cukrové zásoby nevytáčam, nejde to, technológia mi to nedovolí...
Liečiť podchvíľou počas sezóny je proti môjmu svedomiu, mám v ňom výhradu
. Budúci rok mám iný plán.....
Chlapi, nedávno som "zachytil" dobrú reláciu v rozhlase. Nebolo to o včelách, ale dotyčný pán, ktorý bol v tej relácii, hovoril hlavne o strakách, havranoch, sokoloch. Medzi rečou dostal otázku, že je akosi menej vrabcov a lastovičiek, že čím to je? Odpovedal, že je menej hmyzu a vrabce a lastovičky sa tomu museli prispôsobiť! Prečo je menej hmyzu, znela otázka, nechcel to rozpitvávať, ale jasne odpovedal, že na vine je človek a spomenul okrem iného aj postreky. Doba sa mení, to je asi normálne na zemeguli, ale človek tomu zaradil svojou hlúposťou oveľa vyššiu rýchlosť. Môžete vy tu špekulovať, kde ste urobili chybu pri svojich včelách, nikdy na to neprídete. Na to sa ani nedá prísť. Všetci sa snažíme, aby nás úhyny obišli, vyhovárame sa na nezodpovedných susedov-včelárov, však som urobil ako som najlepšie vedel, aj tak spadli. Spadnú aj pánovi Dvorskému, on to iba oddiali. Inak, tiež by som vám neprezradil, keby som bol na jeho mieste ako zachraňovať svoje včely. Prečo by mal svoje mnohoročné vedomosti len tak placnúť do pléna? Je možné, že včely prežijú, ako hovorí pán Peterka, ale mnoho iného hmyzu, ktorí sme ani nepoznali je už v nenávratne. Tak, čo chlapi, zachránime včely? Prial by som si, že áno, ale ruku do ohńa za to nedám!
(13.11.2019 22:25)Pavel Zajicek napsal(a): [ -> ]Zdeněk Barnat se toho také dočká, otázka je kdy, pak pochopí. To se musí zažít, do té doby bude o svém názoru pevně přesvědčen. Při jeho počtu včelstev mu to už dopředu vůbec nezávidím.
Minulý rok známému 2km ode mne odešli včely - vyztrácely se. Asi 12 včelstev z 16ti.Další včelaři v okolí 4km nejsou. Včelař nechápal že prý otrava nebo záhadná nemoc. Léčí si sám no a prostě po několika pohodových letech polevil v ostražitosti a léčení odflák. Určitě mu tam moje včely něco vykradli ale to je úplně jedno. Já měl včely v pořádku a ostatní v naší organizaci taky.
Včelař ve stejných úlech a plástech usadil roje a svoje odělky a letos mu nic neumřelo i když je to na těch starejch plástech kde se včely vyztrácely.
Nemyslete mně už za těch 30let odešlo nebo zesláblo mnoho včelstev, ale vždy jednotlivá včelstva. Vím přesně jak to postupuje s varoázou. Vyloupení takových včelstev nikdy nevedlo k rozšíření infekce a úhynům i když tam byl plod s s pahýly křídel. Plod s poškozenými křídli je vždy s varoázou - jasnej úkaz a důsledek.
Přenáším na vhodnější místo:
(13.11.2019 13:30)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Timi píše: Do letoška jsem to taky neřešil. Pokud nenastoupí plošné úhyny, tak tam nemáš problém a můžeš rotovat, ale jak to nastoupí (nepoznáš to hned), pak si tím zaděláš větší problémy. S čím, to nevím, to je to, co se tady řeší (patogeny).
Nevíš na co ti odešli včely ale víš že si zaděláš na problém. Včelstva vám všem odcházejí na varoáru pochopte to už konečně. Žádné patogeny,viry,postřiky a kdoví co ještě. Varoáza !!!!! která se rozjela ve vašich včelstvech a né že si něco někde donesli a pak byl za 3 neděle úl prázdný. Ani jestli něke slídilky vysají nějaký plod tak se nic neděje to jsou jen konspirace. Kdyby vám včely odešli na viry tak se vytratěj včely a bude tam několik plástú uhynulého plodu. Proč vyztrácená včelstva nezanechávají plásty plodu.Proto že už dlouho před tím se vám vyztrácely poškozené mladušky(varoázou) Další plod už neměl kdo ošetřovat a tak tam plod není nebo malinko. Pak se vám během krátké doby vytratí letní včely a vy tomu říkáte že se to rozjelo těma vzájemnejma loupežema. Houbelec je to vaše varoáza !!! která se rozjela ve vašich!!! včelstvech.
Je asi snem každého, aby jsi měl pravdu. Pak by úhyny byly opravdu jen u lemplů, ostatní by si s kleštíkem hravě poradili. Proč to tak není? Jsou všichni, co mají s úhyny zkušenosti, blbci?
V případě jednoznačných úhynů na varroázu by bylo nepochybně možné vše opakovaně pomocí pokusů ověřit a udělat jednoznačný závěr. Jenže, nikde nic. Jak je to možné, když je to podle tebe jasné?
(12.11.2019 11:39)sobol napsal(a): [ -> ]Alberte,
i kdyby se v zimě se včelama něco dělo,tak stejně s tím mnoho nenaděláte.Zdůrazňuji" v tomto období",aktuálním, se dá sledovat horem i z podmetu.
Nebo možná vy v zimě můžete se včelama pracovat,ale já v mých klim.podmínkách rozhodně ne.
Já myslím, že právě zima je velmi důležitá na pozorování a podložka v podmetu řekne hodně.
Právě když včely přestanou létat, se každému dobře ukáže, jak si včely stojí.
Nejde o to, abychom s nimi v zimě něco dělali, ale o to, co s nimi budeme dělat příští rok.
Včely, které v úhynovém roce zimují klidně, bez mrtvolek, kálení, v dostatečné síle, jsou pro přítí rok zřejmě ideální pro chov.
Jen jde o to, aby v tomto roce takové včely vůbec na stanovišti byly. Aby nebyl v každém úle větší či menší koberec mrtvolek, občas odpadlá včela v křeči, a jaro daleko.
Co se tyce krmeni - natocim teplovodu (50 stupnu?) z bojleru do nadoby, nasypu cukr, zamicham aby se rozpustil a hotovo, pomalu jim to i muzu nalejt. Asi je ale dulezity nalejt jim toho tolik, aby to do 1-2 dni zpracovaly (krmim jakubakem) a odtahly. Takze davka 4-5 kg neni problem, vetsinou tam za 48 hodin zbyl 1cm na dne. Takze za sebe - neni problem s kvasenim.
Chose
(14.11.2019 7:23)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Plod s poškozenými křídli je vždy s varoázou - jasnej úkaz a důsledek.
Kdyz se podchladi plod, diky rozpadu vcelstva, mladusky co se jeste diky temer ukoncene fazi vyvinu vylihnou, maji tez poskozena kridla. A nema to pak nic spolecneho s VD nebo viry, pouze s kolapsem vcelstva a nedokoncenym vyvojem. Tohle je velky mytus, ktery casto zastira skutecne priciny uhynu.
Jo - vzpomnel jsem si jeste na jednu informaci ze vcerejsiho rozhovoru. A to jsou velky utoky vos na vcelstva v lete a podleti. Jen mam pocit, ze tady budou uhyny "na vosy" , protoze dost bylo ignorovano varovani vosama, ze se neco v ulech deje (podle me jsou dusledkem a ne pricinou)...
Chose.
Poznámka k příspěvkům: 782; 783; a 789.
Naši předkové kteří připravovali, od vynálezu u nás používaného řepného cukru, zimní krmení, toto převařovali a v některých případech (nečištěný cukr) i sbírali z povrchu roztoku pěnu. Účelem byla eliminace kvasných bakterií, které připravené krmivo znehodnocovaly. Nějaké HMF tehdy včelaře vůbec nezajímalo a také o něm ani nevěděli. Faktem je, že na takovém krmivu včelstva v zimě dobře prosperovala. Je docela dobře možné, že do příčin zimních úhynů či snížení kvality včelstva, můžeme do mozaiky ostatních příčin zařadit i nekvalitně připravené krmivo.
Ale nikomu svůj názor nevnucuji.
JK
Dnes jsem koukal na mail, známý z Vysočiny (Pelhřimovsko) psal, že na Jindřichohtadecku jeden včelař má ze 100 už jen 20 (zatím). U nich prý úhyny přes 50%, tam bych to zrovna tolik něčekal. On sám ztráta asi 1/4. Co vím, mají tam přísný režim, dodržují postup 2xfumigace (zajíšťují důvěrníci), plošně aerosol, léto Gabon Flum. Příčiny úhynů naštěstí známé: postřiky zemědělců, vosy a nově insekticidní sítě proti kůrovcům. Ty jo, ještě že tak, už jsem měl strach, že nefunguje oficiální metodika.
Tento rok sú zrejme včelári nafetovaní, ked im to tak padá
Jozef,
je možné z nekvalitného cukru, alebo invertu, týmto spôsobom pripraviť kvalitné krmivo ?
Mirko prečo tá irónia. ."
...už jsem měl strach, že nefunguje oficiální metodika."
nedávno sme tu diskutovali o Marošovi, ktorý roky nepoužil gabon, amitraz a celkovo tvrdú chémiu... dlhoročný včelár, používal KM a iné biotechnické metódy, vlastnil na viacerých miestach včelnice v bio režime a zo 425 rodín má dnes 20 a na jar..?
kto vie koľko by ich mal pri metodike z ktorej sa vysmievaš...2 alebo 200?
Zdenku, vím kde pochodující včely hledat.A kdy.....
Již jsem to před 4 roky u jednoho včelstva zažil.
Jen, že se to nekonalo. F.V.
Pochodujici vcely zazivam pri kazde repce
Určitě se jí nevysmívám z hlediska účinnosti na VD. Naopak, právě že si myslím, že po takovém masakru, jako je aerosol a Gabon, navíc prováděno víceméně plošně, tam prostě nemohlo být toho roztoče tolik, aby byl jedinou příčinou toho následného druhého masakru. Prostě mě jen bolí, že se stále dokola tvrdí, že když dodržíte metodiku a vymlátíte roztoče, tak vám úhyny nehrozí, viz třeba zde:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...101845_dok
Ano, samozřejmě, že roztoče je třeba zvládat, o to se nehádám. Jenže, když máte problémy na stanovišti, kde padají včely při pár desítkách, či stovkách roztočů a v převčeleném okolí to padá brutálně, říkáte si, zanedbal jsem asi léčení, příště pořádně vyhubit. Pak přijedete na druhé, poměrně izolované stanoviště a tam je roztoče dvojnásobek a včely jedna báseň..........
Znepokojující je právě to, že dělali vše, co měli a ještě více, přesto to padá. Pár let zpátky nebylo zvykem, že by k tomu docházelo právě při tomto způsobu ošetřování.
(14.11.2019 11:38)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Poznámka k příspěvkům: 782; 783; a 789.
Naši předkové kteří připravovali, od vynálezu u nás používaného řepného cukru, zimní krmení, toto převařovali a v některých případech (nečištěný cukr) i sbírali z povrchu roztoku pěnu. Účelem byla eliminace kvasných bakterií, které připravené krmivo znehodnocovaly. Nějaké HMF tehdy včelaře vůbec nezajímalo a také o něm ani nevěděli. Faktem je, že na takovém krmivu včelstva v zimě dobře prosperovala. Je docela dobře možné, že do příčin zimních úhynů či snížení kvality včelstva, můžeme do mozaiky ostatních příčin zařadit i nekvalitně připravené krmivo.
Ale nikomu svůj názor nevnucuji.
JK
Dobrý den
V říspěvku 655 popisuji ,že padlo i včelstvo připravené na zimu jen a jen na medu. Tak bych řekl ,že cukr nebo invert se může vyloučit.(a VD spad 42 kusů po 1 .VARIDOLU)
MK