Máte pravdu, mám stanoviště v různých nadmořských výškách a v 600 mnm je to nějak jednodušší, snůška trvá delší období, včely přestávají dříve plodovat, takže standardní podzimní ošetření je účinné. Plodová pauza je o měsíc delší. Virozy se neprojevují tak často jako ve 300-400 m Z pohledu Zdenka Barnata musíme být pitomci za úlem, co neumí včelařit a co nepoznají varroázu, se kterou ale on nemá žádné problémy.
Alberte černý kobereček včel před úlem není dobré znamení. To jsou viry nebo N.c. Uvidíš jak to dopadne, každopádně to vypadá, že máš na včelnicích prakticky všechny patogeny, co jsou. Hledej mezi těmi co nezeslábly
Myslel som si. Mám to tak už niekoľko rokov. Susedov mám daleko, tak sa nemám na koho vyhovoriť. Môžem hrdo vyhlásiť, že som si vyšľachtil všetky nemoci sám
Pred časo som písal, že stav zredukujem na jednu včelnicu a odstránim všetko dielo premetením na MS. Nemám šajn, koľko patogénov je vo včelách a koľko v diele a je to asi zbytočná robota. Bud to prežijú v ťažkých podmienkach a zvyknú si aj na zmutované vírusy, alebo vírusy zmiznú spolu so včelami.
Môj domáci chov včiel je na ich neprospech a na môj tiež. Nemal by som včeláriť.
Jirko, to hľadanie bude jednoduché - sú len 3 kandidáti, ktorí sa môžu presunúť na horskú včelnicu /lepšie izolovaná/ a všetko ostatné pospájať na druhej včelnici a zase selektovať. Ale to už je občianska veda, nie komerčný chov, ktorý som chcel vybudovať.
Nadělej z nich matky, zkus je někde vyměnit, ale to často nekončí úspěchem. Oddělky ze silných včelstev pujdou. Holt z tebe bude chovatel matek bez PP. Uvidíš, jak bude pak vše jednodušší. Držím Ti palce. Pomoci si můžeš jedině Ty sám.
Je docela desivy, ze to pada v nizinach i na horach...
Chose
(19.11.2019 15:08)Pavel Holub napsal(a): [ -> ] (19.11.2019 13:56)Frey napsal(a): [ -> ]Uhyny vcel postihuji celou severni polokouli s ruznymi plemeny a kmeny vcel, logicky tedy pricinou CCD nebude slechtitelska cinnost bo ta je od USA-Evropu-Rusko rozdilna.
Není to tak. Včelařstí brojleři jsou zápalkou pod stohem slámy. Čím více se "ušlechtilé" linie rozlezly, tím je hůře. To mám na své včelnici odzkoušené a nejsem sám.
Pavel, myslím si, že nie je rozdiel medzi divokými a domácimi včelami. Každé včelstvo je iné a oi to určuje aj kvalita matky. Sú to tie isté včely. Bez ohľadu na šľachtenie je harmonika vlastností u oboch rovnako natiahnutá, len u divokých to nevieme vyhodnotiť. Aj divoké včely majú v "šľachtení" slepé uličky, ale je ich málo.
Albert, zdá sa mi to akési celé divné. Mám včely 30 m pod a 70 m nad 800 m, ale s podobnými stratami, ako máš ty sa nestretávam. Samozrejme, "chvalabohu", môže byť hocijako, ale zatiaľ nie je. Tvoje úhyny sú podobné úhynom dolu. Pritom hlavne tie včelstvá, čo máš hore, by na pestrosť peľu a kvalitu nektáru nemali strádať. Naviac žiadna chémia a pár včelstiev do 3 km. Väčšinu tých "zaručených" rizík z nižších a nízkych polôh s agresívnym a jedovatým agropriemyslom nemáš. To by potom ale znamenalo, že chemické toxíny a "podvýživa" pri nedostatku pestrého peľu by až taká dôležité faktory nemali byť. Oni ale bezpochyby sú! Fakt teda neviem kde môže byť ten hlavný problém. Predtým ale, ako to začalo, si kočoval. Mohlo by to byť i tak, že si si to priviezol spolu s hojným medom. Ak by to boli vírusy, tak ako tu tvrdia viacerí, tie by mali vymrznutím zmiznúť. Ale čo ak tomu tak nie je? Čo ak sú to tipy, ktoré dokážu v inaktívnej forme prežívať i nepriaznivé podmienky a pri ich pominutí nákaza vzplanie? Čo vlastne o tom- nich vieme? Skoro nič, je to len tápanie, hypotézy a konfabulácie. No optimisticky to asi ale ani u nás hore výhľadovo nevypadá, čo ale neznamená, že sme pesimisti...
Všetci tu vypisujete o letnom liečení, ale akosi tu postrádam DOLIEČOVANIE zimné !
Práve toto považujem za najdôležitejšie.
Tu si však musíte byť skutočne istí, že včelstvo je v bezplodovom stave.
Lepšie je ísť so žebrakom do nového roku, ako s nadupaným včelstvom a hromadou klieštika.
Samozrejme, že ideál je silné včelstvo bez klieštika.
V počiatku roka je rozvoj včelstva rýchlejší ako u roztoča, preto sa včely zdanlivo úspešne rozvíjajú, ale po slnovrate sa situácia obracia v neprospech včiel a to rapídne.
Albert, Ty máš na overenie či hovorím pravdu najlepšie predpoklady, keďže si dostatočne izolovaný od okolia. Nevzdávaj to.
Hoj,
to pravy zimni nas teprve ceka. Tedy mohu mluvit za sebe, tedy me jeste ceka. Problem je v tom, ze plodovou prestavku jsem mel vloni jen u 2 vcelstvech ze 7, pokap stavelkou jsem resil pred koncem roku (jen u tech, ktery mely jeste nejakej spad). Jak to bude letos jsem zvedavej, Ty lonsky vcelstva bez stavelky jsou v pohode, brouci u tech letosnich zlodejek jsou z reinvaze.
Kazdopadne ale letos je i vic brouku, u nekterych nutno zasahovat i na zacatku cervence, vicemene po medobrani. U nas pak uz stejne nic neni. Krome snusky v podleti od nejakyho padajiciho vcelstva vcetne bonusu ...
Chose.
(20.11.2019 10:29)Albert Gross napsal(a): [ -> ] (19.11.2019 15:08)Pavel Holub napsal(a): [ -> ] (19.11.2019 13:56)Frey napsal(a): [ -> ]Uhyny vcel postihuji celou severni polokouli s ruznymi plemeny a kmeny vcel, logicky tedy pricinou CCD nebude slechtitelska cinnost bo ta je od USA-Evropu-Rusko rozdilna.
Není to tak. Včelařstí brojleři jsou zápalkou pod stohem slámy. Čím více se "ušlechtilé" linie rozlezly, tím je hůře. To mám na své včelnici odzkoušené a nejsem sám.
Pavel, myslím si, že nie je rozdiel medzi divokými a domácimi včelami. Každé včelstvo je iné a oi to určuje aj kvalita matky. Sú to tie isté včely. Bez ohľadu na šľachtenie je harmonika vlastností u oboch rovnako natiahnutá, len u divokých to nevieme vyhodnotiť. Aj divoké včely majú v "šľachtení" slepé uličky, ale je ich málo.
Předpoládám, že více než polovina chovaných je "divokých", včetně těch mých, už brojlery netesuji, zbytečné. Například v Německu jsou testovací stanice, kde se mimo jiné testuje vitalita a varroatolerance. Každý chovatel a producent matek má tyto testy povinné. Proč to není u nás i u vás? Asi nějaký ten rozdíl v kvalitě chovů tu bude. Nejsou včelstva divoká a ušlechtilá, jsou jen včelstva odolná a méně odolná. Když vidím, že jsou úhyny masivně nahrazovány nákupy oddělků s matkami brojlerkami, tak se ničemu nedivím. Poptávka stále roste. Úplně stejně se chovají v USA a ve velkém a na rozdíl od nás se tomu už nediví, oni s tím prostě počítají, včely "provedou práci" a pak .... To je pak masakr mezi takovými dvěma způsoby včelaření existovat. Něco podobného nastává teď u nás.
Daniel, kočoval som v r. 2015 naposledy na slnečnicu do Hurbanova. Výnos cca 8 kg/vč a z palety -16 včelstiev - prežili do jari len 2 zoslabnuté. Ale padali mi aj doma. Najväčšie straty som mal v r. 2012 - 40%, ale pripisoval som liečeniu iba KM. Používal som dlhodobé odparovanie /KM70, 20 ml deň, 10 dní/ a krátkodobé KM85, 60 ml po vytočení jarnej znášky koncom mája a potom maliny začiatkom júla.
Preto si myslím, že som vylosovaný, ale stále mám z čoho rozmnožiť
Vírusy sa dajú ničiť teplom, ale nízke teploty im vyhovujú, tak nechápem ...
Peľ aj z neskorej facelie je pre včely prospešný.
Interakcie patogenov, zootechniky, potravy, poškodeného prostredia a iné CCD sú také komplikované, že je nemožné, aby ich vyhodnotil diletant, ako som ja. Preto tu stále omieľam koordinovaný výskum. VD je katalyzátor úhynov, ale bez vírusov by bol neškodný. Rozdiel medzi latentným a klinickým stavom virozy spoznávame len úhynom a to je celá naša laická diagnostika.
Aculeus, aj liečenie v zime a po slnovrate už nemusí stačiť. Je to asi tak, že potenciál vírusov vo včelstvách je taký vysoký, že na prenos už ani klieštika nepotrebujú. Neviem vystopovať, ako sa výrusy šíria aj bez klieštika vo včelstve až do klinického stavu.
Albert Gros : Liečenie: od 5.7. do 12.8. 3x Ekopol, 30.9. Varidol. Po vložení Ekopolu padalo málo /menej, ako minulý rok/ a po Varidole 150- 1200 VD v priemere 400. Monitoring u 60% včelstiev.
Ekopol jak je vidět je slabej a drahej, zimní generaci uchránil velmi salabě a varydol 30.9 byl použit příliš brzi. Ve včelstvech máš ještě mnoho varoa. Ještě je do vánoc dvakrát zakuř varydolem nebo airozsolem M-1 AER a příští rok ti na virozy neodejde ani jedno včelstvo. Pokud jsi to minulý rok ošulil stejně jak popisuješ letos tak se ničemu nedivím. Příští rok dej gabon a pak už si jen pozdním !!! léčením udržuj nízké napadení.
Ak ide o virózy, prečo včelstvá nepadajú už pred slnovratom ?
Podmienky na rozvoj majú predsa ďaleko lepšie ?
To je otázka, proč to začne až v srpnu?
Fakt si myslíte, že esenciálne oleje z paliny horkej, koriandra, tymiánu a mentolu majú akaricídny účinok ?
Ja teda neviem, predpokladal by som, že skôr varroastatický účinok, tzn. spôsobujúci odpudivosť pre roztoče, ale že by ich to aj zabíjalo ?
Raz bežala dobrá reklama na Savo - čo je v podstate obyčajný ale účinný chlornan sodný, v ktorej sa účinkujúca herečka ironicky pýtala:
"A čo si myslíte, že zabilo tie baktérie, vôňa citrónov ?!",
čím narážala na rôzne konkurenčné, predražené ale pekne voňajúce prostriedky s nízkym účinkom.
(20.11.2019 13:48)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Ještě je do vánoc dvakrát zakuř varydolem nebo airozsolem M-1 AER a příští rok ti na virozy neodejde ani jedno včelstvo.
Je to se zárukou?
(20.11.2019 13:48)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Albert Gros : Liečenie: od 5.7. do 12.8. 3x Ekopol, 30.9. Varidol. Po vložení Ekopolu padalo málo /menej, ako minulý rok/ a po Varidole 150- 1200 VD v priemere 400. Monitoring u 60% včelstiev.
Ekopol jak je vidět je slabej a drahej, zimní generaci uchránil velmi salabě a varydol 30.9 byl použit příliš brzi. Ve včelstvech máš ještě mnoho varoa. Ještě je do vánoc dvakrát zakuř varydolem nebo airozsolem M-1 AER a příští rok ti na virozy neodejde ani jedno včelstvo. Pokud jsi to minulý rok ošulil stejně jak popisuješ letos tak se ničemu nedivím. Příští rok dej gabon a pak už si jen pozdním !!! léčením udržuj nízké napadení.
OK, dal som Varidol teraz 17.11.2019, spad 30-200 bez plodu - koľko ich tam zostalo ? Ekopol bol minulý rok OK a padlo mi le cca 10 % včelstiev.
Madari dávajú 7x - 2 dni - taktic/Fureto = 14 dní v niekoľkých sériach = august/september, novemnber a ??? Ako píše Gusto, nalejú Tacktic na karton a nechajú vyhrýzť a vyniesť včelami. A myslia si že urobili pre svoje včely všetko = kobercové ničenie VD.
A majú straty 60% .
Vr. 2007 mi stačilo jedno liečenie koncom septembra, padlo 1000-2000 VD a úhyn žiadny. Skúšal som aj aerosol, ale nezabral. Je to ťažko pochopiteľné, ale doba sa zmenila. Som rád, že Vaše včely sú v r. 2007 a prajem Vám, aby to tak zostalo.
(20.11.2019 14:20)Aculeus napsal(a): [ -> ]Ak ide o virózy, prečo včelstvá nepadajú už pred slnovratom ?
Podmienky na rozvoj majú predsa ďaleko lepšie ?
Padajú už od apríľa, ale stále sa liahnu nové včely, ktoré nahradia straty. Po obmedzení plodovania sa karta obráti a strategické rezervy sa už nenahrádzajú. Ale čím viac včiel, tým viac vírusov a ak úhyn trvá týždeň, tak by myli padať celé včelstvá aj v júni
Zaujímavá otázka ...
"OK, dal som Varidol teraz 17.11.2019, spad 30-200 bez plodu - koľko ich tam zostalo ?"
No, zostalo tam všetko, čo začalo byť rezistentné na Amitrazum, alebo flavulináty,
preto som Ti písal o aplikácii kyseliny šťaveľovej po dlhotrvajúcich mrazoch.
Kľudne aj na Silvestra, alebo po.
Od apríla padá zimná generácia, ale ako je vôbec možné že prežila až do vtedy, ak je nakazená ?
Na jar padajú väčšinou slabochy, ktoré sa radšej po...rú, ako sa majú preletieť.
Ale to je zas iná kapitola.
Jeden z posledných tohtoročných garafov Dr. Liebiga.
Žltou sú označené ošetrené včelstvá, hnedou neošetrené.
Prirodzený spád roztočov ležal v marci, apríli, máji a júni u včelstiev, ktoré neboli v roku 2018 ošetrené, vždy vyššie, ako u tých, ktoré boli ošetrené.
Až do začiatku júla zostali výrazne pod hranicou poškodenia.
![[Obrázky: liebig-2018.jpg]](https://i.postimg.cc/BtXsxcrL/liebig-2018.jpg)
Prirodzený spád roztočov z produkčných včelstiev v LBZ Hohenstein od marca do júla.
Priemerné hodnoty 14-tich v neskorej jeseni ošetrených včelstiev, či 6-tich v roku 2018 neošetrených.
(20.11.2019 14:40)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]To je otázka, proč to začne až v srpnu?
Protože po slunovratu rapidně ubývá včel letní generace, které jsou fyziologicky krátkověké - podobně jako včely s virovými infekcemi. Dopad jejich působení naplno vidíme až na zimní generaci včel, kterou již nemá kdo nahradit a včelstvo s poškozenými dělnicemi pak končí s typickými příznaky. Ke slábnutí ale často u silně poškozených včelstev dochází už během června...typicky se to projevuje u včelstev, která byla v první květnové snůšce výborná a v té červnové jsou nápadně horší - u těchto je dobré se mít na pozoru a včas si je pohlídat..ideálně ještě v průběhu června. V červenci už je to tahání kočky za ocas, v srpnu s křížkem po funuse.
Dobře. Pokud budu u včelstev uměle udržovat snůšku trvalým přikrmováním a zároveň dlouhodobě léčit třeba Thymovarem, vydrží déle?
Co to má s uvedeným problémem společného?