Nepoškodený organizmus včely je proti vírusom chránený. Bránou k hemolymfe - do tela včely /larvy/ je rana /vpich/ po klieštikovi. Dalším trojskym koňom pre klieštika je poškodenie epitelu tráviaceho traktu, cez ktorý vírus prechádza k hemolymfe. Nikto však nesleduje, ktorá brána spôsobí úhyn včelstva.
Sledujeme množstvo klieštika vo včelstve a sme prekvapení, že uhynie na pár stovák VD. Dalšie včelstvo neuhynie na 1000 VD.
Je včelstvo niekoľkonásobne odolné na klieštika ?
Ako si vírusy vyberajú včelstvo a aká je klinická koncentrácia ?
Ak je vektor úhynov VD, prečo dnes stačí na infekciu 10x menej VD, ako pred 10 rokmi ? Prečo vírus niekde je a niekde nie ?
(04.12.2019 14:44)jirka.marx napsal(a): [ -> ] (04.12.2019 10:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Laboratorní vyšetření včelstev se dělala a výsledky byly natolik významně odlišné, že podle nich nelze paušalizovat. Ví se jen to, že roztoč je tou hlavní příčinou a co se k němu přifaří je o konkrétních podmínkách v lokalitě a čase.
Mohl byste mi popsat mechanismu úhynu včelstva na roztoče??
Ano roztoč je přítomný vždy. Dokonce se dá říci, je-li ho méně, virozy se objevují u neodolných včelstev méně a později.
Jak ale vysvětlíte, že přežije včelstvo, které si přinese obrovské množství roztočů. Jedině jeho odolností vůči virům.
To je strašně jednoduchý. Včelstvo ktéré vybudovalo kvalitní zimní generaci která už je vylíhlá. Takové včelstvo může hostit 20000 donesených roztočů a nic se neděje.Včelstvo které má v červnu na plodu 10000 roztočů hyne (vi tomu říkáte na virozy)
Mechanismu úhynu včelstva na roztoče to jsou právě letošní úhyny na virozy
Že ty brouky nenajdete na podložkách neznamená že včelstvo nezahubily.
Včelař s 200 včelstvi se klepe pří vyslovení varoáza. Prosím vás proč se neklepe před virozama ??? No proto že už to pochopil.
Dříve se roztoči přemnožili až po vybudování zimní generace v srpnu, Při léčení jich spadlo třeba 10000 a přez to včelstvo bylo uspokojivě silné. Nyní se však často stává že jsou roztoči přemnožený o mnoho dříve , zimní generace se nevytvoří a včely se vyztrácí i s roztočema. Virům odolné včelstvo je takové které vybuduje zimní generaci v červenci bez roztočů.
Jaká cesta tedy vedla k tomu, že roztoči jsou přemnoženi o mnoho dříve? Není to tím chemickým šlechtěním roztoče, že jsme ho to naučili my našimi opatřeními?
Nakonec Honza Peterek má pravdu a nebýt 40 let boje, tak dneska situace mohla být daleko lepší.
To mi vychází z vašich argumentů.
Jaro a plnohodnotné plodování začalo v púlce února, To ti nestačí? Nesleduješ a nedáváš si to souvislosti? Já už tady varoval v březnu.
(04.12.2019 20:18)Tini napsal(a): [ -> ]Jaká cesta tedy vedla k tomu, že roztoči jsou přemnoženi o mnoho dříve? Není to tím chemickým šlechtěním roztoče, že jsme ho to naučili my našimi opatřeními?
Nakonec Honza Peterek má pravdu a nebýt 40 let boje, tak dneska situace mohla být daleko lepší.
To mi vychází z vašich argumentů.
To jsou jen hospodské žvásty, nevěř jim, protože včelaři dělají všechno možné metodou pokus omyl jen aby došli na kloub úhynům. Ideální stav se hledá blbě protože se každý postup pro opakovatelnost 5 let má testovat a zpravidla nějakou dobu postup funguje ale najednou zničeho nic selže a nikdo ten mechanismus proč včely pomřely nepochopí, protože tu je plno těch hospodských žvástů ale žádná vědecká práce podložena časem a laboratorními komplexními vyšetření. Dokonce ani žádná mapa v cloudu ukazující na úhyny nepomůže, nic neukazuje krom čísla úhynů a těch možností proč včelstvo uhynulo je nespočet ...
(04.12.2019 20:23)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Jaro a plnohodnotné plodování začalo v púlce února, To ti nestačí? Nesleduješ a nedáváš si to souvislosti? Já už tady varoval v březnu.
To je jedna varianta proč, ale druhá může být že ta že kde byla významná snůška z řepky v r.2019, došlo na masivní úhyny. Letošek (2019) byl úplně ideální na pozorování a na stanoviště kde kvůli chladnu v květnu byl bezletný měsíc a přínos nulový vedle rozkvetlých lánů a prý někde jinde prostě řepka byla ai snůška zní pěkná. Není vtom nějaká souvislost a nepotvrzuje se tím že řepka je už systemicky opravdu velmi jedovatá pro opylovače? Protože tam kde byla zima a byl nulový nálet na řepku úhyny nejsou.
Může to někdo potvrdit nebo vyvrátit?
Podle stanice v okolí stanovišť v dubnu 4 dny okolo 18°C jinak zima, květen 9 dnů okolo 18°C (trvání ne delší než 1-2 hodiny) jinak chlad vítr srážky.
To jistě někdo může. Nástroje existují, jen je nikdo nechce použít. Jaké by to bylo snadné, kdyby státní správa na LPIS eAGRI informace o chem. ošetřování zpřístupnila a ČSV pomocí CIS evidoval stavy včelstev bez hrozby výtek.
Jak má Zdeněk Barnat dobře vypozorováno, včelstvo které má hotovou zimní generaci do konce července, nemá pak problémy i při velkých spadech roztoče. Je to tak. Proto se musíme mít snažit zimní generaci co nejdříve, prakticky ještě tehdy , dokud je roztoč na trubčím plodu. Krmení v srpnu je chyba.
A to s řepkou v těsné blízkosti stanoviště můžu potvrdit. Fakt škodí.
Ještě jednou opakuji stručněji dotaz.
Kdo měl letos pěknou snůšku z řepky, má včely nyní vpořádku?
Kdo neměl letos skoro žádnou tz. spíše nulovou snůšku z řepky, má problémy a má včely vpořádku?
Prosím o pravdivé zprávy a bez cynizmu!!
Děkuji za informace. (dle mne lepší než nějaká online mapa úhynů)
Stručně, snůška z řepky letos propršela a ani jí tu v okruhu 5 km moc nebývá. Včelstva až na pár výjimek vypadají dobře.
Hodně řepky vídám na Hodonínsku, na střední Hané, JV od Brna, Moravská brána, Ostravsko. Ono by to chtělo mapu pěstebních ploch řepky v rámci ČR a pak se jen podívat zda je tam korelace s plošnými úhyny v určitých regionech...
Nejde o pěstební plochu, letos tu bylo řepky požehnaně, ale nebylo klima aby včely vylezly z úlu, natož aby donesly nějakou sladinu, prostě nic.
No ale prý Ostravsko, Čechy a jinde, bylo prý více těch teplotně stabilnějších dnů kdy včely mohly létat rozvíjet se a navíc donést řepkové sladiny více.
Odpovědí by mohlo být jestli za úhyn může jen řepka, nebo brzké jaro nebo obojí zaráz. To se dá rozvinout jestli kdo čím více měl nakonec řepkového medu, tím rychleji nebo více včelstev uhynulo? No a jestli kdo měl letos dobrý snůškový rok s řepkou jestli vůbec ještě včelaří?
A reaguji na:
Citace:>Zdeněk Barnat napsal(a):
Jaro a plnohodnotné plodování začalo v púlce února, To ti nestačí? <
(04.12.2019 21:21)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To jistě někdo může. Nástroje existují, jen je nikdo nechce použít. Jaké by to bylo snadné, kdyby státní správa na LPIS eAGRI informace o chem. ošetřování zpřístupnila a ČSV pomocí CIS evidoval stavy včelstev bez hrozby výtek.
MZe ještě nenapadlo aby oslovilo pana Formana aby jim udělal systém pro včelaře? Nějaké selekty a mapy jsou taková normální rozšíření na něco co se dnes nazývá CIS. CIS je v podstatě cloudová věc a mít takový systém d MZe, nepotřebuji už ČSV.
Ostravsko, celkem kalamita s úhyny, podle mých záznamu masivní přínos pylu a plodování od 13.2. Řepka je tady úplně všude. Úhyn mám zatím 5 %, ale jsem výjimkou. Úhyn mám i tam kde je absolutně bez řepky, takže ta v tom bude nevině. Pavel
Trochu řepky tu bylo, úhyn lehce přes 10%. Podivín, Břeclavsko
(04.12.2019 23:15)gupa napsal(a): [ -> ]Ještě jednou opakuji stručněji dotaz.
Kdo měl letos pěknou snůšku z řepky, má včely nyní vpořádku?
Kdo neměl letos skoro žádnou tz. spíše nulovou snůšku z řepky, má problémy a má včely vpořádku?
Prosím o pravdivé zprávy a bez cynizmu!!
Děkuji za informace. (dle mne lepší než nějaká online mapa úhynů)
U nás repka nie je a straty mám 30% + oslabený zbytok včelstiev. Minulý rok pri rovnakom ošetrovaní? do 5 %.
(04.12.2019 21:21)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To jistě někdo může. Nástroje existují, jen je nikdo nechce použít. Jaké by to bylo snadné, kdyby státní správa na LPIS eAGRI informace o chem. ošetřování zpřístupnila a ČSV pomocí CIS evidoval stavy včelstev bez hrozby výtek.
Nemohol by dotazník a výsledky rozšíriť Coloss ?
Rozdiely medzi úhynom a prežitím včelstva sú len detaily, ktoré včelár aj pri najlepšej starostlivosti nedokáže spoznať. Preto treba na ich včasné objavenie výskum a labáky. Včelár to bez nich nedokáže a každý rok tu budeme mať 100 strán konšpirácii.
Poučenie nám dáva vojna proti klieštikovi v Madarsku. Je to streľba od pása od zúfalých profivčelárov, ale nikto dôveryhodne a komplexne straty nezdôvodnil. Včely sú u našich papalášov hodnotené ako zábava, ako napr. holuby. Preto nikoho nezaujímajú straty, ktoré oficiálne ani nie sú.
U nas repka byla, nicmene diky pocasi vcely stihly tak posledni tretinu kvetu repky, velmi narazova snuzka -> chtelo se rojit vsechno co melo kridla. 3 jsem vyresil preletakem, pro 4 vcelstva na vedlejsim stanovisti uz bylo s preletakem pozde (a ze jsem je oddelkama oslaboval taky).
Zatim bez uhynu u me, zablesenci zijou taky ikdyz nejaky brouci jim jeste padaj (nejspise jen prirozeny spad, protoze ted to bude 3 tejdny po Varidolu a teplo neni aby to byl uklid bunek). Do mesice snad dostanou pokap stavelkou.
U nas v okoli zatim bez uhynu, aspon to se o tom (zatim) nevi. V HK jsou ale problemy tahnouci se nejspise z leta/podleti, to uz jsem tu ale psal.
Chose
(04.12.2019 21:00)gupa napsal(a): [ -> ] (04.12.2019 20:23)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Jaro a plnohodnotné plodování začalo v púlce února, To ti nestačí? Nesleduješ a nedáváš si to souvislosti? Já už tady varoval v březnu.
To je jedna varianta proč, ale druhá může být že ta že kde byla významná snůška z řepky v r.2019, došlo na masivní úhyny. Letošek (2019) byl úplně ideální na pozorování a na stanoviště kde kvůli chladnu v květnu byl bezletný měsíc a přínos nulový vedle rozkvetlých lánů a prý někde jinde prostě řepka byla ai snůška zní pěkná. Není vtom nějaká souvislost a nepotvrzuje se tím že řepka je už systemicky opravdu velmi jedovatá pro opylovače? Protože tam kde byla zima a byl nulový nálet na řepku úhyny nejsou.
Může to někdo potvrdit nebo vyvrátit?
Podle stanice v okolí stanovišť v dubnu 4 dny okolo 18°C jinak zima, květen 9 dnů okolo 18°C (trvání ne delší než 1-2 hodiny) jinak chlad vítr srážky.
Jednu vcelnicu na trnavsku mám u známeho na 30ha poli..80 ročný pán,starý hospodár,a aj včelár..tento rok tam mal repku,striekal navečer a už takmer ked bola uplne odkvitnutá,mavrik(taufluvalinat) ..inak v blizkom okoli stovky hektarov repky u agresívnych mladych agronómov..tento rok ok,na repku takmer nechodili kvoli počasiu..ale aj tak som vsetko po repke vyhadzal a popremetal na medzisteny..problem je ale kukurica,ktorá kvitne v lete a včely moc ineho k dispozicii nemaju,tak tahajú z nej aj napriek slabej vyživovej hodneote doslova batohy peľu..ktorý je samozrejme plný pesticídov..bránime sa vysevom a vysadbami na primárne postrekmi nezasiahnutej pôde..tak aby včely mali moznost v maximalnej miere riedit toxicku potravu..občas nejaký vitamín a laktobacil,netreba vela..je to ale boj,naročny na čas,financie a energiu..co sa inak repky týka,velký rozdiel mam vypozorovany - neonikotinoid vnoci verzus cez den striekaný..ak je to vnoci,tak som nezvykol pozorovat prakticky žiaden problém..najvačsie zlo momentálne sú fungicídy v moridlách repkového osiva,ktoré spolahlivo prechádzajú do nektáru a peľu..kukurica slnečnica detto..
(04.12.2019 20:09)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Včelstvo které má v červnu na plodu 10000 roztočů hyne (vi tomu říkáte na virozy)
Mechanismu úhynu včelstva na roztoče to jsou právě letošní úhyny na virozy
Zdeňku, hynuly i včely, které měly v září 1000 roztočů, takže to nebylo čistě na varroázu a už vůbec ne na 10000 roztočů v červnu.
Osobně si myslím, že 10000 roztočů v červnu ve včelstvu v dnešní době moc pravděpodobný jev není.
Mohlo by to teoreticky nastat v neošetřovaných divoce žijících včelách, kdyby ty včely byly jinak zdravé. A tomu, že by divoce žijící včely neměly víc namnoženou nosemu nebo viry, když je to v ošetřovaných včelách už téměř plošné, tomu nevěřím.
Osobně si myslím, že přes úpornou snahu držet roztoče na 0 se z různých důvodů zvyšuje míra plošného zamoření nosemou a viry, podobně jak to bylo zdokumentováno již před lety na Gotlandu u včelstev neošetřovaných proti roztoči. Takže i když se zřejmě nijak zásadně nemění míra vyhubení roztoče přes zimu v ošetřovaných včelstvech, tak se postupně každý rok zvyšuje míra zamoření území nosemou (hlavně NC) a viry, a proto se snižuje míra tolerance ke kleštíkovi. Včely zahubí někdy už i stovky roztočů.
A i kdybychom se postavlili na hlavu, prostě probíhá selekce včelstev na odolnost proti virům a nosemóze, příroda si prostě cestu našla.
(05.12.2019 6:59)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Rozdiely medzi úhynom a prežitím včelstva sú len detaily, ktoré včelár aj pri najlepšej starostlivosti nedokáže spoznať. Preto treba na ich včasné objavenie výskum a labáky. Včelár to bez nich nedokáže a každý rok tu budeme mať 100 strán konšpirácii.
Poučenie nám dáva vojna proti klieštikovi v Madarsku. Je to streľba od pása od zúfalých profivčelárov, ale nikto dôveryhodne a komplexne straty nezdôvodnil. Včely sú u našich papalášov hodnotené ako zábava, ako napr. holuby. Preto nikoho nezaujímajú straty, ktoré oficiálne ani nie sú.
Přesně napsáno ale i ta vědecká laboratorní cesta potřebuje konspirace. Bez teorií proč se tak stalo se nezvolí ani dobře referenční vzorky. Takže to není špatně pokud k té a té konspiraci se naleznou vždy ty a ty důkazy. Potom se ví načem opravdu jsme, ale doté doby ...
(05.12.2019 7:51)gusto napsal(a): [ -> ]..problem je ale kukurica,ktorá kvitne v lete a včely moc ineho k dispozicii nemaju,tak tahajú z nej aj napriek slabej vyživovej hodneote doslova batohy peľu..ktorý je samozrejme plný pesticídov..
No a lze se domnívat, že tam kde není kukuřice včely jsou a kde byla vyseta, včely nejsou?
Turkyň (turecká pšenice) kukuřice je kapitola sama pro sebe, dávno se dokázala jejich snadná asimilace se systemickými fungicidy na úrovni moření a i na úrovni genetické modifikace. A mít takový fungicid v úlu nemusí znamenat výhru. Ano, další teorie kterou nikdo povinně, i když se mu povolí prodej v EU a vyrábí tisíce tun fungicidů, neověřil.
Tento rok se VD přemnožil - alespoň u nás o měsíc dříve než obvykle, bohužel mi to uteklo
, takže včelstva minus 30% a některá další dost oslabená, řepku ani jinou agrokulturu v doletu nemám, je to myslím opravdu problém s poškozenou zimní generací včel, která neměla možnost se vylíhnout v důsledku velmi vysokého napadení už v červenci, je to hrozně klamné, protože v té době úly ještě doslova přetéklaly včelami a za měsíc a půl už byly některá včelstva na zrušení, poučení pro mě je začít sledovat napadení o měsíc dřív, letos byla příroda prostě moc rychlá.
Jinak např. v roce 2014, 2015 spady po první fumigaci v řádech tisíců a včelstva bez úhynů a to byly včely bez letního ošetření, letos nepomohl ani thymol, protože už bylo pozdě, dával jsem ho v druhé polovině července.
Letos se brouckoj asi opravdu darilo, koukal jsem ted do evidencnich listu vcelstev co mam a porovnaval i starsi zaznamy. Do jara sly s 0 spadem, jaro OK, v cervenci ale jich par zaclo padat. Nic svetobornyho, velkyho, ale brouku bylo vic. Pak byl klid a zase to zaclo. Kdo nesledoval aktualni spady a tim padem neresil pricinu, pocitil dusledek. Ne vsichni mame vcely jako ma Jirka Marx
.
Jinak NC na stanovisti mam, ale problem mi nedela, aspon vloni nedelala co jsem mel potvrzenou jeji existenci z VUVC DOL.
Letos me u zlodejek pribyl jeste DWV, jedna se ale o silny vcelstvo, tak by to mohly dat.
Chose