Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Úhyny včelstev 2019/2020
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Nozema apis. Ale bolo treba vytiahnuť a odfotiť aj plásty zboku - plod, zásoby a dno úla s vrstvou včiel. Oslabené mohlo byť aj z iného dôvodu a NA včelstvo dorazila. Takýto úhyn už je zriedkavý.
Dobry den. Dalšie foto doložim ako žiadate.
Zatím není na stole jediný solidně zdokumentovaný hromadný úhyn, který způsobili pouze roztoči. Jestli ano, popište mi mechanismus úhynu včely. To že tam jsou vždy je každému jasné. To že tam prakticky vždy bude přítomna Nosema ceranae, je taky zřejmé.
Jirko, po nástupe VD v 70 rokoch včelstvá padali na fyzické poškodenie, hlavne lariev, čím sa skrátila ich životnosť a padali jednoducho na "vykrvácanie" od 10 000 klieštikov.
(17.12.2019 11:23)Albert Gross napsal(a): [ -> ]KUMULACE čeho ?

"Toho", co zapříčinilo úhyny,které JosPr zmiňuje.Pokud ty příčiny úhynů někdo znáWink

a tak je to stále dokola,příčiny totiž nejsou nikdy úplně zřejmé
Joseph:tez prosim o fotky ramku. S kolik kg zasob sly vcely do zimy ? Psal jsi ze jsi zakrmil 10 kg a mel jsi je na 2xB. Ja krmil do 2VN 18kg a v tomto teplym pocasi onehda to bylo malo. Co mi jeste holky udelaly ze si nanosily melecitozu a na tom mi skoncily, vypadalo to takto. A samozrejme ramky pokaleny, protoze uplne teplo na prolety nebylo, vrstva vcel na dne.

[Obrázky: 2018-03-24-10-51-28.jpg]

Ted davam cca 15kg na nastavek, takze pro 2xVN 30kg v cervenci, zustane jim jen misto pro plodovani ve spodnim VN a neni problem. Vrchni je plny zasob.
Doplnenie fotiek:

[Obrázky: 20191217-105031.jpg] [Obrázky: 20191217-105113.jpg]
[Obrázky: 20191217-105122.jpg] [Obrázky: 20191217-105207.jpg]
[Obrázky: 20191217-105219.jpg] [Obrázky: 20191217-105342.jpg]
Jo, jinej pripad nez jsem mel ja. Jestli mas moznost, vezmi na to mikroskop - 30-40vcelam ustrihni zadecky, rozred 15-20ml vody a dej to pod 400-600x zvetseni. Nicmene jak se to tu uz pravilo, nosema nemusi bejt pricina, ale jen dusledek neceho. Nemely treba i hodne vlhko v ulu ? Extra plesnivy ramky ? To bylo i v mym pripade onehda.
Chose.
Zde tipuji na kombinaci cementového medu, nosemy a virů.
takže všechno dohromady...

zrušit,vyvařit,vydesinfikovat,zásoby dát prasatům a jede se dál....
(17.12.2019 9:34)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Pavel, VD je vektor úhynov, ale nemôžeš ignorovať fakt, že z čistej varoázy s tisícami roztočov sme sa po 15 rokoch dostali na úhynové počty VD v niekoľkých stovkách až desiatkách. To už nie je varoáza. To je prúser, ktorý "včelársky patologovia" nevedia pomenovať. Nemôžeme do smrti posledného roztoča naivne tvrdiť, že to je varoáza.

Razantně se změnilo počasaí a v tom to je !! Už nejsou 3- 4měsíce bez plodování.
Dříve opadaly tisíce roztočů z posledního plodu.Poškozena byla jen trocha posledního plodu.Při tom však bylo kvalitní zimní včelstvo z červencového plodu bez újmy vytvořeno.
Nyní se roztoč přemnožuje o mnoho dříve a vytrácí se z úlu i s poškozenými v čelami při intenzivní létání včelstva.
Dříve opadaly tisíce roztočů z posledního plodu.

Zdeněk, tak to bolo. 2 - 3 000 klieštikov po fumigácii v septembri a dalšiu už ani nebolo treba, pretože tie včely urobili v pohode jarnú znášku. Odvtedy navyše používame Gabon, alebo KM v auguste, KM v sezone, Ekopol v júli, kyselinu šťavelovú a aerosol v decembri. A už to nestačí ! Včelstvo uhynie v oktobri aj po liečebnom spade 300 VD a menej. Klietkovanie v septembri môže zastaviť plodovanie, ale možno to už nebude stačiť.
(17.12.2019 14:27)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Dříve opadaly tisíce roztočů z posledního plodu.

Zdeněk, tak to bolo. 2 - 3 000 klieštikov po fumigácii v septembri a dalšiu už ani nebolo treba, pretože tie včely urobili v pohode jarnú znášku. Odvtedy navyše používame Gabon, alebo KM v auguste, KM v sezone, Ekopol v júli, kyselinu šťavelovú a aerosol v decembri. A už to nestačí ! Včelstvo uhynie v oktobri aj po liečebnom spade 300 VD a menej. Klietkovanie v septembri môže zastaviť plodovanie, ale možno to už nebude stačiť.

Čím víc se s hovnem patláš, tím je mazlaější. Za pár let už nebude co léčit. Má smysl udržovat při životě mrzáky? Nebylo by lepší nechat včely, ať se s tím poperou a ty, které přežijí 5 let bez zásahů namnožit? Budou ztráty, budou velké ekonomické ztráty, ale hrnout před sebou do nekonečna problémy úhynů nemá význam.
Tak se do toho dej!
Upřímně, tyhle srágory už se nedají číst. Počátečním spouštěčem problémů je samozřejmě VD, ale problémy, kromě VD není jak odstranit a ony pomalu a jistě narůstají. A pak přijde úhyn. Kdybyste na přednáškách Leoše Dvorského nechrápali, věděli byste to už asi 15 let. Většina z vás to zde neví dodnes. Léky na to nejsou. Svaz ani výzkum nefunguje, jak by měl. Veterináři to je kapitola sama o sobě. Všem z nich to takto vyhovuje a tak v nápravu shora doufají jen ti největší optimisté. Včelaření bez úhynů a se slušným zdravotním stavem možné je. Píše se už skoro r. 2020 a informace jak, jsou! Jen si je musíte nashromáždit a poskládat sami a hlavně je používat. Dnes rozumní včelaři, kterým to jde, raději drží hubu. A já jim to schvaluju! Vždyť jen kolik jich odsud za ta leta uteklo! Ono zdarma rozdávat svoje know-how to se dnes už nenosí a je to tak dobře! Musíte sami a nejlépe hned! Zdraví R. S.
(17.12.2019 15:09)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Tak se do toho dej!

Už jsem se do toho dal.
A co na to sousedi?
Chtě-nechtě se do toho taky dají.
První vlnu jsem přežil. Druhá vlna začíná. Pár krajních včelstev už skoro komplet na sítě. Jasný VD bez dalších příznaků. Léčil jsem od 20.července Ekopolem, 1. fumigace 20. říjen, druhá 8. prosince. No sliboval jsem si trochu víc od Ekopolu.
Myslím ,že je to isté čo uviedol A.Gross- varoaza tu nepripadá do úvahy, včely idú uhynúť vonku,Pri uhynutom včelstve, ktoré je celé na site sa predpokladá a zvačša aj potvrdzuje nosema -skôr cerana, apis je voči včelstvám menej agresívna /časť včiel z chumáča prevažne aj s matkou zvykne ostať/. Myslím, že varoaza či ako sa to písať-v tomto prípade ,,možno,, na začiatku konca takýchto včelstiev..Len toľko
Referenční URL's