Toto piše prof. Webster zo št.univ. v Kentucky:
Nosema ceranae sa líši od Nosema apis. Nemá žiadne zjavné príznaky, je častejšie v teplejších klimatických podmienkach, jej spóry sú odolnejšie voči teplu a sú citlivejšie na chlad. Je dôležité, že N. ceranae nie je tak sezónna ako N. apis a má tendenciu narastať v priebehu rokov. V roku 2004 bola prvýkrát objavený vo včelach vo Vietname , ale pravdepodobne sa preniesol do Európy niekedy v neskorých deväťdesiatych rokoch minulého storočia a odvtedy sa rýchlo šíril. Hoci neexistujú žiadne potvrdené dôkazy, ktoré by preukázali, že N. Ceranae je príčinou poruchy Colloan Collapse Disorder (CCD), jeho prevalencia v úľoch trpiacich týmto problémom sa zdá byť viac než náhodná. Nedávne vedecké štúdie preukázali, že N. ceranae môže byť pre včely fatálne, čo spôsobuje zrútenie úľov. V, VI
Iný vedecký výskum ukázal, že ďalším znepokojujúcim problémom je asociácia N. ceranae s inými stresmi (napríklad choroby, pesticídy, sucho) v uloch. Štúdie nepretržite ukazujú, že medonosná včela je oveľa citlivejšia na pesticídy, keď má ceranye. Bolo preukázané, že zabitie včiel s N. ceranae ako včely bez choroby trvá 100-krát menej pesticídov. vii
Spojenie N. ceranae s vírusmi podporuje Antúnez a kol. , Keď uviedli:
"N. Zdá sa, že infekcia z ceraniek potláča imunitnú odpoveď ... súčasná práca potvrdila negatívny vplyv Nosema ceranae na zdravie včiel, ako bolo uvedené vyššie. Nosema ceranae je viac prevládajúca a virulentná mikrosporidia ako N apis, ktorá produkuje ireverzibilné lézie epitelu včelieho ventrikulárneho ... v prospech replikácie vírusov prítomných v latentnom stave. " Viii
Bolo tiež preukázané, že ak kolóniu zomrú na poruchu kolapsu kolónie, že Nosema je takmer vždy prítomný. Z 30 pozorovaných CCD kolónií bolo 100% pozitívnych na Nosema ceranae a 90% na N. apis . ix Bromenshenk preukázal silnú väzbu medzi vírusom, izraelským vírusom a Nosema v úľoch trpiacich CCD. X
Na N. ceranae sa stále objavuje veľa údajov a stále viac sa ukazuje, že keď sa vyskytne problém , Nosema ceranae nie je nikdy ďaleko.
(22.10.2019 10:15)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Josef Křapka - nepíšu nic o letním hladovění. Medu - zásob dostatek.
Prostě, není-li snůška nebo přísun krmení, matky plodují méně. (to snad platí, a dokonce je to vyžadováno, kleštík se méně množí) Poslední snůška byla z lípy a to je v době, kdy zimní včely už mají být hotové (podle moudrých knih)
Pak jsou oddělky (nejen oddělky), které jsou krmeny dlouhodobě a je v nich mnoho včel různého stáří.
Nevěřím, že jsou mladé včely na choroby citlivější, jak píšete.
Závidím Vám ty jistoty pane kolego. Možná až strávíte se včelami více času, budete si méně jistý i ve svých názorech. Nu což, i my jsme si tím prošli.
Co se příčin úhynů týče, vyjádřil jsem se pouze ke známým skutečnostem u virů a nosemózy. Těch příčin je samozřejmě mnohem více, jak podotýkají ostatní kolegové. To však nebylo momentálně na stole. Osobně se přikláním k tomu, že největší podíl na úhynech má ztráta imunity včelstev způsobená současným agroprůmyslem.
Přeji Vám vše dobré ve vašem konání a držím palce a ať Vám vydrží nadšení.
JK
OK, nie je jednoznačne určená príčina úhynov a to je základná chyba. Ak sa nám podarí donútiť veterinu a byrokratov, aby sa vykonal podrobný a komplexný výskum úhynov, tak potom ich musíme presvedčiť aj k výskumu na získanie riešení. Ak sa nájdu účinné riešenia, potom musíme presvedčiť včelárov, aby im uverili a aby ich používali.
Tri logické kroky, ale v praxi takmer neuskutočniteľné. Zajtra, zajtra len nie dnes, vraví každý lenivec
Treba začať hneď. Priznajme a úradne zaregistrujme úhyny. Prestaňme s partizánskou vojnou a odovzdajme vzorky na autorizované labolatorne analýzy podľa pokynov veteriny.
Veterina musí podľa výsledkov vytvoriť novú metodiku na potlačenie úhynov.
Albert a máme my na Slovensku také labáky, ktoré to zistia? Ja by som chcel napr. zistiť, či mám a koľko amitrázu vo vosku a mede. Stačí odniesť vzorky na veterinu?
(22.10.2019 16:46)maci01 napsal(a): [ -> ]Proč jsou úhyny 1x za cca 3-4 roky?
To neplatí, jsou každý rok.
Nejspis myslel "vetsi/plosny". Mistni/lokalni jsou kazdej rok, treba to letos bude jako vloni v Madarsku. ale doufam ze ne.
Chose
(22.10.2019 22:42)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Osobně se přikláním k tomu, že největší podíl na úhynech má ztráta imunity včelstev způsobená současným agroprůmyslem.
Znám místa bez agroprůmyslu a včelstva tam padají také ve velkém.
Vlastně to potvrzuje i Pavel Holub - stav na Šumavě.
Závěr si udělá každý sám.
(22.10.2019 13:16)KTM napsal(a): [ -> ]Přesto,že DWV ve včelách je,za poslední 3 roky jsem našel na včelnici u baráku(30 včelstev) kde mám včely doslova denně pod drobnohledem včely s pokroucenými křídly v jednotkách letos by mně na spočítání stačila jedna ruka.Spady loni větší než jiné roky(i 500ks)letos spady malé max.v desítkách kusů.
Černání matečníku jsem loni měl pouze od jedné matky z které jsem choval,u dalších 4 se černání neobjevilo..Přestal jsem od ní chovat,přesto tam vir přitomen stále je.
Pytlíčkovitost jsem za poslední 3 roky(co vše pečlivě sleduji)nezaznamenal u žádného včelstva.
Ahoj Martine, měl jsem letos vzorek vyšetřený v rámci Colossu a jde o interpretaci výsledků (proto Jirka Danihlík posílal vyšetřovaným vysvětlující mail). DWV je téměř ve všech vzorcích a i ve mnohem vyšších koncentracích se nemusí vůbec projevit. Černání matečníků bylo u poloviny vzorků, pytlíčkovitost u všech vzorků a paralýza u 10%, chronická pak bez nálezu. Obecně platí, že viry mohou být detekovány, ale nemusí se vůbec projevit. Více jistě Jirka prozradí v Olomouci na konferenci Coloss.
Jde o to, jestli jsou včely skutečně odolné vůči viru DWV nebo onemocnění nepropuklo z jiných příčin. Profesionálové empiricky přišli na to, že je-li ve včelstvu v průběhu roku méně než 300 roztočů, virozy nepropukají. Stačí jen vysadit nebo omezit tlumení VD a hned jeden ví , na čem je. Hledáme samozřejmě ta odolná včelstva. To je jeden z kroků, který se musí udělat.
Mno neviem s tými roztočmi, či je to celkom pravda. Maďari práve doplatili na to, že včelstvá doslova "uliečili" na klieštika.
Patko,muzes to rozvest to s tema madarama ? Co se u nich vlastne stalo, delo, pricina ?
Dikas
chose
Hledani odolnych vcelstev je ale dost bolestne a vetsina vcelaru do toho nejde.I VSH vcelsva dle informaci co mam ja to dyl jak 3 roky bez pomoci vcelare nedaj dulezitej faktor bude i hustota zavceleni v miste.
Ivoši jasny jak píšeš,skoda ja se tam letos nedostanu nevis zda se bude delat nejakej zaznam nebo tak neco??
(23.10.2019 10:44)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Patko,muzes to rozvest to s tema madarama ? Co se u nich vlastne stalo, delo, pricina ?
Dikas
chose
Podľa informácii čo mám, tak likvidovali klieštika pomaly po každom medobraní od jari. A nie je to len záležitosť minulého roku. U nich sa napr. niečo ako BEEVITAL lievalo do úľov už pred pár rokmi. U nás podobné praktiky propagoval dokonca v časopise Včelár jeden majiteľ veľkofarmy, ktorý tu mal minule nejaké videjko o kolapsoch včelstiev.
(23.10.2019 10:44)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Patko,muzes to rozvest to s tema madarama ? Co se u nich vlastne stalo, delo, pricina ?
Dikas
chose
Z toho čo viem tak sezóna tam začína niekedy vo februári, avšak prišlo nepriaznivé počasie apríl/máj a včely hladovali, majú tam obrovské včelnice, teda individuálny prístup ku včelstvám je prakticky nemožný. Teda spúšťač bol hlad a ostatné sa zatiaľ nevie, vraví sa o noseme ale oficiálna verzia zatiaľ nie je (aspoň neviem o nej, niekto vraví že mikrobiom včely). Tiež je teória že masové úhyny boli prakticky celým Maďarskom a juhom Slovenka preto, lebo vraj maďari kočovali za agátom (veľký biznis s arabmi). Myslím, že aj vláda nariadila vyšetrovanie, tak uvidíme čo zistia.
(23.10.2019 10:54)patko79 napsal(a): [ -> ] (23.10.2019 10:44)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]Patko,muzes to rozvest to s tema madarama ? Co se u nich vlastne stalo, delo, pricina ?
Dikas
chose
Podľa informácii čo mám, tak likvidovali klieštika pomaly po každom medobraní od jari. A nie je to len záležitosť minulého roku. U nich sa napr. niečo ako BEEVITAL lievalo do úľov už pred pár rokmi. U nás podobné praktiky propagoval dokonca v časopise Včelár jeden majiteľ veľkofarmy, ktorý tu mal minule nejaké videjko o kolapsoch včelstiev.
Beevital používa 40% včelárov v Rakúsku a majú nižšie úhyny ako my na SR, aspoň tak vraví štatistika, ale maďari používajú vo veľkom kyseliny to je pravda.
(23.10.2019 10:39)patko79 napsal(a): [ -> ]Mno neviem s tými roztočmi, či je to celkom pravda. Maďari práve doplatili na to, že včelstvá doslova "uliečili" na klieštika.
Já myslím, že tady to spěje k něčemu podobnému.
(23.10.2019 10:35)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Stačí jen vysadit nebo omezit tlumení VD a hned jeden ví , na čem je. Hledáme samozřejmě ta odolná včelstva. To je jeden z kroků, který se musí udělat.
Jiří, mám letos stejnou zkušenost. Všechna včelstva jsem ošetřil začátkem srpna 2x Formidolem 81, s výjimkou tří rojů, kterým jsem bláhově dal jen 40-ky. Dnes už nejsou. Do jednoho odešli začátkem října. Doslova odešli, pozorováno na ploše před česny.
Když jsem si před pár měsíci pročítal různá maďarská fóra, nadávali tam na různou kvalitu kyselin. Zajímavé je, že BeeVital je něco podobného jako český VarroMed. Moje letošní info z Rakouska hovoří o úhynech a velkých problémech s léčením. Úhyny dávají za vinu všemu možnému (viry), jen né špatnému léčení. U kyselin je vždy problematický kvalitní odpar a dávkování. VarroMed jistě funguje, ale není u nás dlouhodobě ověřený a já bych do něj na 100% nikdy nešel.
(23.10.2019 6:27)Albert Gross napsal(a): [ -> ]OK, nie je jednoznačne určená príčina úhynov a to je základná chyba. Ak sa nám podarí donútiť veterinu a byrokratov, aby sa vykonal podrobný a komplexný výskum úhynov, tak potom ich musíme presvedčiť aj k výskumu na získanie riešení. Ak sa nájdu účinné riešenia, potom musíme presvedčiť včelárov, aby im uverili a aby ich používali.
Tri logické kroky, ale v praxi takmer neuskutočniteľné. Zajtra, zajtra len nie dnes, vraví každý lenivec
Treba začať hneď. Priznajme a úradne zaregistrujme úhyny. Prestaňme s partizánskou vojnou a odovzdajme vzorky na autorizované labolatorne analýzy podľa pokynov veteriny.
Veterina musí podľa výsledkov vytvoriť novú metodiku na potlačenie úhynov.
V loňském roce zde byly úhyny na neonikotinoidy v postřiku na řepku Mospilan a Pictor. Veterina i Kontrolní a zkušební ústav zemědělství konstatovali, že je vše v pořádku protože přípravek
nemá klasifikaci pro chranu včel. Ve starých šaržích ji měl (přípravek nebezpečný pro včely), pak ji zemědělská lobby nechala odstranit a stát to schválil. Čili zlegalizoval. Takže i když dojde k poškození včelstev, je to legální.
Letos pouze jarní ekopol a vyluhy z pelynku a vratice pri dokrmeni v srpnu. Vcelstva ziji vsechna, z 95 % v lepsi kondici nez loni touto dobou. Pouze 1 zeslabeni na 4 ulicky.
Pokud v uhynech hraje hlavni roli nosema, pak vidim zajimavou souvislost.
Za sebe si myslim, ze je nosema spise dusledek nez pricina. Nosemu mam na stanovisti, vloni jsem to zjistil pod mikroskope. Vsechny holky prezily bez problemu do letoska a jeste ziji. Nosema mi postupne pres zimu zmizela (v zime jsem pak mel i problem mit potrebny pocet mrtvolek - 30 - pro vzorek).
Pokud se podle me nepodela neco jinyho (krmeni,pyl tzn zasoby na zimu), tak to holky daj. Jina vec jsou viry...
Chose.
(23.10.2019 7:14)Peter Veliky napsal(a): [ -> ]Albert a máme my na Slovensku také labáky, ktoré to zistia? Ja by som chcel napr. zistiť, či mám a koľko amitrázu vo vosku a mede. Stačí odniesť vzorky na veterinu?
Peter, najskôr pôjde asi o pategeny vo vzorkách, ale obsah pesticídov s výskumom určite súvisí. Labáky v Dolnom Kubíne vedia urobiť rozbor na vírusy aj rozlíšiť nozemy.
Rozbor na vírusy stojí cca 240 €, ale najskôr treba urobiť nejakú strategiu a nestrieľať od pása.
Amitráz nemáš ani v mede ani vo vosku, pretože amitraz v úli je nestabilný, degraduje a po jeho rozklade vzniká oi 2,4 –dimethylphenylformamid, ktorý je klasifikovaný ako karcinogen, je riediteľný vo vode a teda aj v mede. Teoreticky by mal zmiznúť na jar so zásobami, ale nikto neskúmal, ako škodí včelám a nikto neskúmal sinergické účinky s dalšími dobrotami, ktoré včelám tlačíme do úľa. V porovnaní s pesticídami v repkovom peli je to možno horšia otrava. Nikto to neskúma a neporovnáva, pretože úhyny nie sú a počet včelárov a včelstiev neustále rastie. Bez laboratornej podpory tu vytvárame len dohady a konšpirácie typu jpp.
Tak si teda pýtajme včelársky výskum. Nie chaotický, ale solídny a koordinovaný so svetom, aby bol lacnejší a efektívnejší. Je veľa dobrých včelníc a skúsených včelárov, ktorí budú ochotní spolupracovať.