Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Ale kdyby alespoň jeden včelař úhyny přiznal, bylo by dlouho o čem mluvit na schůzích, zvlášť kdyby nebyl přítomný.

Pred 10-15 rokmi stačilo na klieštika jesené ošetrenie. Ak predpokladáme, že VD sa nezmenil, tak sa zmenilo niečo iné. Čo všetko?
Vírusy ? Boli vo včelstvách aj pred 10 rokmi a včelstvá nepadali. Vírusy zostali v zdravom tráviacom trakte bez klinických príznakov. Niektoré vírusy prenáša klieštik, ale ak sa nedostanú priamo do hemolymfy /napichnutie včely, alebo larvy/, tak vírusy zostanú pred dverami. Koľko včiel je takto poškodených priamo VD ?
Monitorujeme a chceme VD dostať na 0 = koniec úhynov
Nikto však systematicky nemonitoruje v úľoch NC. Ak je NC kľúč, ktorý otvára dvere pre vírusy poškodením epitelu tráviaceho traktu, tak je to omnoho nebezpečnejší vektor, ako klieštik. V Španielsku sú veľké úhyny na NC bežné a zdokumentované. U nás je to stále VAROÁZA - Wiki Klinické příznaky
Včelstvo postupně slábne, líhnou se včely s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělýma nohama či menším počtem noh. Dochází k výraznému zkrácení délky života včel, přičemž včely hynou často během zimy, v případě masivního napadení i na podzim. Jsou-li již ve včelstvu zjevné příznaky varroázy, na léčení bývá zpravidla pozdě.
Ale to je desaťtisíc klieštikov a o vírusoch ani slovo Tak na čo hynú včely, ak tam máme na konci júla 500 VD ?
V Amerike to nazývajú CCD a u nás stále varoáza. CCD - rýchly úbytok včiel,prítomný plod a zásoby, podkritická úroveň napadnutia VD a NC, neprítomné uhynuté včely, bez rabovania.

Pri súčasnom posune klimatických pásiem môže byť NC rozhodujúca rovnako u nás, ako v Španielsku. Preto by sa mala odovzdaním vzoriek vylúčiť ako prvá. Rozbory sú lacné. Je náročné spoľahlivo rozlíšiť NC a NA pod mikroskopom doma bez skúsenosti a porovnávacích vzoriek.
Má to logiku, alebo je niekde zakopaný pes ?

---

https://web.archive.org/web/200802141714...34074.html

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120198178

Albert,kedy začínaš s dratikovaním rámikov? MNE TREBA 500 A Včely ŽIJÚ,
POSTUP LIEČBY V S.S.

Vírusy ? Boli vo včelstvách aj pred 10 rokmi a včelstvá nepada. To je přesně ono, virusy jsou všude přítomné a běžné .Ale je tepleji a roztoč se namnoží díky více generacím více.
A jak se již potvrdilo bez varoázy nejsou virozy.

Klieštika je násobne menej ako bývavalo! A je jedno, či na jeseň, alebo v lete.

No tak potom to vypadá ze máme blby vcely co s tím? A taky bych řekl , ze je to o tom p...... za ulem. Včetně mě.

(30.11.2019 22:33)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Má to logiku, alebo je niekde zakopaný pes ?

Zakopaný pes je v tom že proti NC výzkumák nic nemá.
Už je to pár let, možná si to blbě pamatuju. Kdysi starej Kamler říkal že ve Španělsku na NC měli úhyny když jsme u nás ještě nevěděli co to NC je. Až 90%. A za pár let se to vyselektovalo tak že zůstala včelstva odolná a úhyny už takové nejsou. To si prý musíme prodělat i u nás.

(30.11.2019 22:33)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Pred 10-15 rokmi stačilo na klieštika jesené ošetrenie. Ak predpokladáme, že VD sa nezmenil, tak sa zmenilo niečo iné. Čo všetko?

pozrite si fotku starého Liptova spred kolektivizácie



presne toto sa zmenilo, medze, postupné obhospodarovanie krajiny a ekologická udržateľnosť, ľudia čo vtedy žili síce jedli len kapustu, zemiaky a repu ale nemali dlhý život, potom prišiel blahobyt pre ľudí a zrazu prastarí rodičia nezomreli pod 90 rokov ani jeden, síce sme si rozšírili jedálniček a skvalitnili život, ale na druhej strane sme toľko ubrali a stále uberáme z fauny a flóry že tie včely sú obrazne povedané už len na kapuste a zemiakoch. Myslím si, že chémia v tomto nemá až taký veľký význam, áno miestami sa to vyskytne ale aby sme paušalizovali krajinu podľa toho že jednému otrávia včely to si nemyslím že je správne. Jednoducho včely strádajú, či už prevčelením krajiny v dôsledku absencie pestrosti alebo výkyvmi počasia keď jednoducho ten peľ nie je a tým pádom hladujú. Zase by som to prirovnal k ľudom, keď prišiel hlad tak ľudia nezomierali len od hladu ale pridružili sa k tomu aj choroby a tak nejak si myslím, že je to aj so včelami a vírusmi. Niekde som čítal, že od roku 2000 sme mali 16/17 atypických rokov, teda určite je tu nejaké prepojenie počasia-nedostatku obživy pre včely-vírusy.

Na druhej strane treba povedať že čo je slabé nech odpadne lebo krajinu asi už nedáme v tomto storočí do stavu pred kolektivizáciou, teda musíme sa prispôsobiť aj my aj včely.

Uvidíme na jar, koľko bude odborníkov na včelie choroby vzhľadom na veľký výskyt melecitózy. Ak si to včelár nevšimol a včely zimujú na nej alebo na zmiešaných zásobách to bude "nosematózy" na jar.

Myslím, že sme vypustili povestného ,,Džina´´ z fľaše- dostať ho naspäť bude tažšie. Zrejme všetko so všetkým je prepojené odolnosť,sklony k rabovaniu, zvýšená chemizácia v polnohospodárstve, znáškové pomery po hlavných znáškach /repka agát/..... K tej chemizácii- konkrétne k repke by som niečo uviedol-v blízkom dolete bola z jari po kvitnutie striekaná 4 krát !!!.,obilie tiež takýmto istým počtom. V tomto čase som choval matky + liahli sa ,boli odchovávané matky po vyletených 4 rojoch- výsledok stojí za zamyslenie- V 6 odložencoch sa mi nevrátili 3 matky , jednu som musel zrušiť pre nekladenie vajíčok, dve začali s kladením trud.plodu po čase sa to upravilo, Vo včelstvách po vyrojení - Dve matky zo 4 nekládli ani po mesiaci vyliahnutý všetok plod -nútená výmena za kúpené matky- ktoré sa ujali hned svojho poslania. V treťom vyroj. včelstve matka sa nevrátila. 4 tý v poriadku.. Katastrofa. O mesiac to už bola s odchovom matiek iná káva- všetko v poriadku. ... Je to až zarážajúce, bolo síce v máji chladnejšie počasie, ale včelstvá nosili aj z repky aj agátu trúdov bolo dosť...myslím ,že tam nebol problém .

Hm, že tak starej Kamler neuvažoval u varoázy, již jsme mohli mít vyselektováno.

(01.12.2019 10:35)Kohout napsal(a): [ -> ]Zakopaný pes je v tom že proti NC výzkumák nic nemá.
To si prý musíme prodělat i u nás.

Výzkumák NC ignoruje, alebo nemá dobrú radu na jej potlačenie ?
Tiež to povedal "starý Kamler" ?
My sa tu nevieme dopátrať a dohodnúť na čo včely padajú a pritom je to len obyčajná Nozema ceranae . A pritom všetko zvalili na klieštika

SVS by sa mala do problemu vložiť, patria jej predsa aj výzkumáky. Ak sa však úhyny zatlkajú, tak problem neexistuje. Myslím, že by nám tí piataci zo ZŠ pri rátaní strát skutočne pomohli, neboli by drahý a boli by poctivý rátači. Môžeme "projektu" dať názov " Zahoď mobil, rátaj včely". Analogická hra s Dedečkovým medem http://www.medovesnidane.cz/, alebo http://www.mpsr.sk/?navID=1&id=10996 sú pasívne projekty. Takto by sa piataci uliali zo školy a rátali by úhyny

(01.12.2019 10:35)Kohout napsal(a): [ -> ]

(30.11.2019 22:33)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Má to logiku, alebo je niekde zakopaný pes ?

Zakopaný pes je v tom že proti NC výzkumák nic nemá.
Už je to pár let, možná si to blbě pamatuju. Kdysi starej Kamler říkal že ve Španělsku na NC měli úhyny když jsme u nás ještě nevěděli co to NC je. Až 90%. A za pár let se to vyselektovalo tak že zůstala včelstva odolná a úhyny už takové nejsou. To si prý musíme prodělat i u nás.

Ano, přesně takto to v přírodě funguje celou historii. Jsem rád, že výzkumák nic na NC nemá. Projde se přirozeným úhynem, namnoží se přirozeně odolní jedinci a jede se dále vstříc dalšímu onemocnění, které zanedlouho zase přijde (přirozený proces)

Protože žádné onemocnění neumí vyvolat 100% úhyny. Neumí to NC - viz zde psaných 90% (osobně se domnívám, že má NC menší tlak na selekci), neumí to ani varoóza, tam je 90%. Neumí to ani DWV atd.

Pokud mám tedy na včelnici 100% úhyny, je to buď:
1) Malému množství včelstev, kde se přirozený výběr nedokáže uplatnit
2) Všechna včelstva mám vzájemně vysoce příbuzná (častý obrázek českého včelaření, kdy si koupím jednu matku a její dcery cpu naprosto všude)
3) Mám včelstva příliš blízko sebe a nemocní nakazí i tu hrstku včelstev, které by v přírodě odolaly a tato včelstva pak kolabují také
4) Sčítání více nemocí. Pokud mám dostatečný počet včelstev, dejme tomu aspoň 20, tak vždycky musí něco přežít. Pokud mám 20 včelstev a nic nepřežívá, tak pak došlo zpravidla k sečtení více nemocí.

Sčítání nemocí se velice dobře provádí pomocí léčení včelstev.
Kdyby léčení (tak jak ho nyní známe) ve včelařině neexistovalo, tak by 100% úhyny, které nyní obchází republikou, neexistovaly. Do roku 2016 se jasně traduje, že jste se ke včelám mohli chovat jak chtěli a vždy něco přežilo, až na nějaké výjimky samozřejmě.

Pokud chcete vidět 100% úhyn, musíte včelstva nějakou dobu léčit a počkat, až se nemoci nabalí, poté se lokalita odvčelí.

Toto jsou normální, přirozené, dlouho budované, evoluční záležitosti.

Nechcem spochybňovať Vaše úvahy, ale ako na to ? Nechať to na evolúciu ? Čo ak práve mutácia, ktorá vznikne zúrivým liečením spôsobí evolučný skok Možno už mutácia existuje a my sme ju neobjavili . Predstavte si, že úhyn kráv bude 30% a veterina nariadi ako veterinárne opatrenie evolúciu.
Zaujímavým fenoménom je, že ak sa organizmus nachádza v prostredí, ktoré je pre neho vysoko stresujúce – vonkajšie faktory ako teplota, nedostatok živín, toxické látky – mutačná rýchlosť sa dočasne zvyšuje.
Paradox ? Máte ich vo Vašich progresívnych myšlienkach viac.

Protože žádné onemocnění neumí vyvolat 100% úhyny. Neumí to NC - viz zde psaných 90% (osobně se domnívám, že má NC menší tlak na selekci), neumí to ani varoóza, tam je 90%. Neumí to ani DWV atd.

To je totální blbost, kdyby neléčená včelstva na varoázu jeden rok uhynula na varoázu z 90% tak další rok umře těch zbylých 10% a tím je úhyn 100% a evoluce na varoatoleranci skončila.

Ze světa i od nás víme, že varoóza má 90% selekci, více nemá, nevím o žádném regionu, kde by měla více. Pokud se přidává DWV, tak pak máme 95-97%.

Scénář je u všech stejný:

90% úhyn - 10% přežívá a množí se. Pokud je to necháno vše na přírodě, tak se stav obnoví za 7 let. Pokud tomu včelař pomůže a ta přeživší pořádně namnoží, tak za 3 roky je doslova po varoóze. Tak jako to bylo s roztočíkem.

Třeba u nás je zajímavý fenomén a to takový, že včelaři, kteří dlouhodobě neošetřují a jejich včelstva tedy prošla přirozenou tvrdou selekcí, mívají nyní okolo 25% každoroční úhyny. Nemají 10% standard, ale 25%. To je způsobeno zřejmě tím, že se jejich matky páří s trubci, kteří jsou ze včelstev, které by už tady správně dávno neměly být. Ale 75% nadále funguje a to je hlavní. Je tady jen +15% každoroční jejich investice do evoluce

Další věcí je to, že jak se říká:
"až člověk vyloví poslední rybu, poté zjistí, že se peníze nedají jíst"
Třeba jsou to už tak 3-4 roky, kdy jsem některé včelaře přímo slovně vyzýval, aby změnili metodiku, že to povede k totálnímu kolapsu (píšu toto i ve své knížce). Někteří se jako tako začali trošku snažit, ale někteři to úplně zabíjeli, že jejich léčebná metodika funguje a že tak budou pokračovat dále. A co se stalo? S některými jsem samozřejmě mluvil i v poslední době a mnozí z nich nyní 100% úhyny i při desítkách včelstev a píšou mi: "už jsem poučen, začnu znova a opravdu jinak".

Pouze ti, co mají proselektováno, jsou nyní v pohodě, ti mají opět a jen nyní přirozenou selekci, žádnou 100% divočinu.

Třeba pokud mám více stanovišť a někde mám 100% úhyny a někde žádné, tak množit včelstva, kde ty úhyny nejsou žádné (a ani v nedávné minulosti nebyly), je prakticky zbytečná práce s opět krátkodobým efektem, musí se hledat včelstva, která prošla tvrdou přirozenou selekcí.

Je už v republice řada včelařů, která prošla 90% úhyny a naprostá většina z nich potvrzuje to, že potomci přeživších jsou odolnější a méně kolabují. Samozřejmě je to příroda, neplatí to u všech, ale je tam jasná, průkazná tendence.
Nemusíme zase až tak tvrdě selektovat a vyhrabávat se nyní už jen z 1%, ale můžeme tu selekci rozvrhnout do více let, dá se to.

Pokud k tomu chcete přistupovat stále negativně naladěni, že to nemá smysl a pokračovat ve 40ti letém zachraňování všeho a následně chování tzv. včelích "broilerů", místo toho, abyste aktivně vyhledávali včelstva schopná přežít a "broilery" vytěsňovali nebo dokonce přímo likvidovali, tak pokud toto nebudete dělat, tak i Vás potká 100% úhyn, je to jen otázka času. Je to velice jednoduchá, evoluční rovnice.

Já vidím východisko v Národní testační stanici s důrazem na vitalitu a odolnost vůči parazitům, například pod některou univerzitou (Olomouc, Brno, Č.Bu.), do které by aktivní včelaři (šlechtitelské chovy, nadšenci, ZO, kdokoliv kdo si myslí že má dobrou včelu) posílali své matky na testování s tím, že výsledky budou veřejné. Myslím si, že 12 mil. Kč vyhozených každoročně za zimní sběr měli by to královsky zaplatilo. Jen tak se nastartuje rivalita chovů a opravdová snaha o šlechtění. V současnosti chybí motivace.

Ano pekne sa to číta- len by ma zaujímalo či pán Peterek toto uskutočnil na svojich včelách,ak nie tak to nemá žiadnu výpovednú hodnotu,Skôr by som veril a verím R. Stonjekovi že bond testy je slepá ulička.. Len toľko... veľa druhov živočíchov už nezvládlo túto našu modernú evolučnú dobu povedzme za 50-100 rokov- proste skoro alebo vyhynuli..a evolučná rovnica je v prdeli.. musel som reagovať.

Pane Peterku,píšete zajímavě i poučně,ale proč tedy podle vaší jednoduché rovnice evoluce stovky druhů jak rostliných tak živočišným uplně vyhynou a nezůstane oněch 10% odolných??Jak jistě víte vliv prostředí je na 40% druhů přesto to nedají a nenávratně zmizí,už jsem se tu ptal ale kde stále berete tu jistotu,že včely ponechané na pospas evoluci nevyhynou zcela???
Proč má být včela na tom jinak,ten důvod mně zajímá.

janR byl jsi rychlejší

Mrzí ma to ,no čo už stalo sa.. a volajte ma radšej Jano- JanR to znie veľmi neutrálne- nenahnevám sa.

Hoší, já to otočím, pokud tedy včela medonosná má vyhynout, protože to nedá jako vašich 40%, tak myslíte, že Varidol to vyřeší?