Hele já to tu nebudu dlouze roztahovat,zjednodušeně.Nemas zkušenosti protože jsi nakoupil málo matek navíc to není z mojí hlavy všeobecně se to ví.Kdyby to bylo jak říkáš ty už by dávno bylo po uhynech protože spousta dobrých matek je i u Krámek.Jednoduchej příklad jsou BF z Dánska (situace před 6 lety teď nevím) tady a obzvláště na Moravě to absolutně nedávaly a pro velkou většinu včelařů s kterymi jsem o nich mluvil byly obrovské sklamani a přitom to špatné včely nejsou.Pro mne je ona.jen spermabanka nic víc mne zajímají její dcery a i když se stává že mají normální včelstva atd.ja je udržují z mnoha důvodu v Malich vcelstvickach.Verit tomu že jinde je matka špatná nemusíš,ale až tech ona.koupis aspoň 30-40 můžeš srovnávat.Červenec a Srpen je beznej měsíc na dodání ins.matek.Stejne jako jsem se přesvědčil že určitě viry přenáší trubci a to mam ověřené.Navic dodneška většina vcelaru nepochopí že změnu vlastnosti a přeměnu vlastní Včelnice stvoří hlavně přes trubce a je to řádově rychlejší než měnit matky.A hlavně největší vliv má ten kdo stojí za zlem takže i super matky dokáže špatnej včelař pokazit a pak lehce háže chybu na chovatele je to snadnější takže tím chci říct že nákup pár matek nemá smysl nebo včas pochopit že matky od tohodle chovatele se ke mně prostě nehodej.Navic myslím že není nutné hned od ona.chovat ten rok ale počkat až zdárně přezimuje.Ted jedna úvaha kdyby platilo že matky od jediného chovatele které jsou perfektní byly stejně perfektní jinde proč už by je dávno neměla půlka republiky??protože to tak prostě není a je tam spousta proměnných a proto je vždy část včelařů nadmíru spokojená a ty ostatní to nemohou pochopit a hádají se že matky za nic nestojej.Pokud by byly špatně všude do 10 let by je nikdo nekupoval od daného chovatele o tom jsem přesvědčen.Takze někomu to vyjde někomu ne.
(13.03.2020 21:31)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Ahoj joseff 
Prosím tě mně vysvětli jak to že ti neumřeli všechna včelstva na virozy? ........
Zdravím tě Zdeňku.
Je to těžká otázka, na delší debatu, zde na to jsou špatné podmínky. Chytáme se zde za slovíčka, která jinak pochopíme než autor myslel a je z toho pak něco zcela jiného.
Ano, ty úhyny tady jsou a není o co stát. Mnohdy jde o celá stanoviště. Koluje to tady již pár let. Snažím se na to přijít, z rozhovorů s včelaři. Ať už měli úhyny či nikoli. Zatím mi vychází jediné, je k tomu potřeba štěstí. Ale jak se praví: štěstí přeje připraveným. I to však nemusí být vždy pravda.
(10.03.2020 9:49)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Jako vždy u včel. je tohle malinko složitější. Oddělky tvoří zimní generaci jinak a jindy, než dospělé včelstvo. Klidně i na podzim. A u těch velkých záleží na genetice, některé kmeny to dokáží a po přeléčení se vzpamatují. Jiné kmeny tohle neumí a nedokáží. Stejně si myslím, že za spoustou úhynů v roce 2019 může hlad v červnu a v červenci a následný pokles imunity včelstva.
Jiří, to že hlad může ovlivnit tvorbu zimní generace je asi bez polemiky pravda.
Ale pokud někdo včelaří se včelami, které si neochrání před kleštíkem zimní generaci a po přeléčení v červenci a srpnu potom zkolabují v září nebo v říjnu, i když už tam dva měsíce kleštík není - tak se opravdu zřejmě může připravit na velké kolapsy. Jakou takové včely mají perspektivu?
Aby v červenci měl takové zamoření, že by nevytvořily zimní generaci?
Já mám zkušenost z roku 2007, kdy mě postihnul první úhyn, tehdy s největší pravděpodobností nezabral gabon. Na stanoviště na chalupě jsem začátkem října přijel a ze sedmi včelstev byla živá už jen 3 silně zesláblá, plná kleštíků, po rozdrásání plodu a fumigaci dvě z nich přežila, sice jen sotva na 3 uličkách, ale přežila zimu.
Nebyly to oddělky, byla to včelstva, ze kterých jsem točil med. Ta která přežila, byla chovaná v budečácích po dědovi.
Včelstva by bez rozdrásání plodu a fumigace zkolabovala před zimou, stejně jako ta čtyři před nimi.
Tomíku, dyž dosáhneš teho, že se ti F1 po insemince spáří enom s bratrancama příbuznýma s matků stejně jak u lidí, budeš mět možná pravdu. Ináč příbuzenská plemenitba je výborná cesta k upevňení vlastností, ale samozřejmě sebů nese zvýšené nároky na brakování. A třeba u drůbeže si možeš dovolit mnohem víc s menšíma následkama než u savců.
U včel mě hodně lidí potvrzuje, to co píše KTM - trubci sů důležitější než si nekeří myslijů. Taky sem si v úplných začátkách myslel, že za šecko dobré aj špatné može enom matka. Nekdo je hold na začátku furt....
Já sem zatím za celů moju krátků včelařsků kariéru na stanovišti inseminku neměl. Ale dobrý kohůt skáče občas aj na cery a poháry z výstav a aj vajíčka sů...a mražák taky
To taky rozhodně není přesně.Pribuzenska plemenitba se dělá pro pevné ukotvení nějaké požadované vlastnosti a určitě to neznamená větší "brakovaní" protože chovatel si musí být sakra dobře vědom toho proč to dělá a určitě to neudělá dvakrát za sebou,vystačí to na hodně dlouho a právě z důsledku inbreedingu se nepoužívá "běžně".A pokud to bylo myšleno jako ze pribuzenska plemenitba při přirozeném pareni tak u nás to je téměř nemožné a jen málo kdo by toho dosáhnout.Proto se používá inseminace.
jirka.marx napsal. Stejně si myslím, že za spoustou úhynů v roce 2019 může hlad v červnu a v červenci a následný pokles imunity včelstva.
U nás na okrese v teplejších částech byli kolapsy ukázkové a přitom všechna včelstva zásobena přebytkem melecitozy. Melecitoza skončila tak 10.7 a včelstva měla prostor i čas na tvorbu zimní generace. Přemnožení brouka však včelstva zničilo. Na zasedání okresního výboru tito velcí včelaři jasně říkali ,brouci ,brouci. Stejnej obraz jak to popisuje Radek Krušina.
Já to měl v 2018 obdobný, čekal sem ještě na snůšku v červenci která už nepřišla! Včelstva nabušený tak, že jsem je musel nechat na třech VN z čehož sem měl radost. Koncem července sem je vytočil a začalo krmení a léčení s tím, že jsem je už nějak moc neprohlížel. Něco odešlo ještě na podzim což sem neřešil, ale největší překvapení přišlo na jaře 2019 když z ničeho nic sem začal uklízet prázdné úly bez včel. Dnes jsem si jistý, že u nich byla silně nápadná zimní generace která se prostě nedožila jara důsledkem brouka, byl na nich. Nemít je tak silný v červenci tak nedají ani podzim. Loni jsem na nic nečekal a začal s léčení už na přelomu červen /červenec a přišel sem jen o jedny o kterých sem věděl že jsou plný brouka a padalo to z nich ještě na podzim. Jinak v roce 2018 sem zimival cca 150 včelstev a na jaře 2019 mi zůstalo cca 40 mrazáků třeba i na jedné uličce a nebyla jiná možnost než je zakomorovat a čekat na zázrak. Takže za mě brouk, krouk, brouk.
Samozrejme, že brouk. Pred 20 rokmi prvé liečenie v septembri a prežili spad 3000 brouku, pred 10 rokmi gabon v júli a 1000 broku, dnes liečenie po slnovrate, ktorý je v júni a včelstvá stále padajú na brouka. O dalších 10 rokov bude stačiť koľko brouku na úhyn , 100 supermanov VD ? Je ten brouk stále vätší ?
KTM - máš pravdu, vyjádřil sem se nepřesně. Nemyslel sem brakovat hodně početně, ale důsledně co se týče špatných vlastností, protože upevníme požadované vlastnosti, ale o to víc nám vyskakujů aj ty špatné..
Příspěvek sem napsal jako moju doměnku, že udělat jednů za čas z jedné inseminky, kerá v podmínkách chovu ukáže požadované vlastnosti a naopak u ní nenandeš nic "škodlivého", hromadu sester na včelnici néni žádný hrozný průser. A kolik lidí má na včelnici 5 -10 výborných nepříbuzných matek, ze kterých može dělat dcery? A aj dyž u inseminky je to trošku iné než u volně pářené matky s geneticků variabilitů, aj u ní to volné páření dcer rozředí dostatečně v případě asi nejvíc rozšířeného způsobu množení včel. Aj dyž se snažíš víc nebo míň ovlivňovat kvalitu trubců.
Porovnávat množení včel z jedné inseminky se spojováním bratranců a sestřenic savců jak píše Tomík je s prominutím hovadina.
Ještě k mému příspěvku.
Já jsem nikdy úhyny neměl, nepočítám nějaké to jednotlivé včelstvo. Přitom nijak moc neléčím, všichni se vždy diví, že mi to přežívá.
Loni, zima 2018/19 jsem stavěl rodinný dům a na včely neměl čas. Udělal jsem jen to nejnutnější a o včely se nestaral. Neléčil jsem do října vůbec, takých roků mám většinu. Uhynulo mi 34% včelstev. 1 stanoviště s 10 včelstvy celé, u druhého s 15 včelstvy mi zůstalo 1 včelstvo. Další dvě stanoviště bez úhynů.
Co je však zajímavé, je to, že ty dvě uhynulá stanoviště byla ve vesnici, kde to ostatním nehynulo, jen mne. Ta další dvě stanoviště co přežila celá, byly ve vedlejší vesnici, kde ostatní úhyny měli. U nás ve vesnici jsem byl ten nejhorší, ve vedlejší ten nejlepší. Včelstva jsem dělal všechna stejně?
Neudelal jsi mene oddelku? Kvuli namnozeni brouka..
U one.ale vůbec nic hledat nemusíš pokud přežije zimu,klade tak vic tě zajímat nemusi a není určující protože není daně že její dcery zdědí její vlastnosti variabilita hraje v tomto velkou roli a ve finále se stává že i když je ona.super její dcery stojí za zlámanou bačkorku.Neni žádná jistota že i s rodokmenem budou dcery dědit vlastnosti matky a trubců.Od ona.te zajímají vlastnosti dcer ne ins.samotna protože často se stane že špatná one.dava výborné dcery.Ale jak říkám téhle rozdílu si včelař všimne až když najde něco vhodného k sobě a kupujeme matky víc než jednu za x let.Z mého pozorování mi vychází ze ne každý rok se najde špičkové včelstvo z kterého stojí za to chovat a je jich max.5-10% vic ne.
@joseff tohle opět potvrzuje vhodnost matek do různého prostředí,za mne stejne jako stačí ke zvýšení výnosů převézt včelstvo 100 metrů tak převoz matek ukáže zda se dokáže s daným prostředím popřát nebo ne.Muzes si udělat pokus udělej pokud máš možnost od stejných matek nová včelstva a dej je na to špatné místo a uvidíš že výsledek následující rok bude lepší protože se to mění i rok od roku a přizpůsobivost včel je každý rok jinej.Infekcni tlak není každý rok stejný a od toho se i odráží zda přežije či ne.
(14.03.2020 7:54)KTM napsal(a): [ -> ]To taky rozhodně není přesně.Pribuzenska plemenitba se dělá pro pevné ukotvení nějaké požadované vlastnosti a určitě to neznamená větší "brakovaní" protože chovatel si musí být sakra dobře vědom toho proč to dělá a určitě to neudělá dvakrát za sebou,vystačí to na hodně dlouho a právě z důsledku inbreedingu se nepoužívá "běžně".A pokud to bylo myšleno jako ze pribuzenska plemenitba při přirozeném pareni tak u nás to je téměř nemožné a jen málo kdo by toho dosáhnout.Proto se používá inseminace.
Ty ale neodpovídáš na to, co je jádrem sporu. Taky nemáš jen jednu ušlechtilou matku, ale několik, tak to napiš jasně. Prostě nejhorší, co se může udělat, je, mít všechny matky příbuzné a je fuk zda je to inseminka nebo bastardizovaná pouliční směska, která většinou bodá a kurví "krev" ostatním civilizovanějším včelařům v okolí.
Jsi roztomilej jak řerkneš, že se příbuzenská plemenitba chovateli (šlechtiteli) raději nepoužívá, ale na včelnici hlavně s místní směskou se po generace děje právě to. Bastardi nechtějí přijmout nic ušlechtilého a velmi často rochnou ušlechtilou matku. Někteří včelaři (je jich hodně, možná většina), neumějí dobře přidat matku, čím horší bastardy mají a čím kvalitnější matku koupí, tím je to obtížnější a výsledkem je tvrzení, jaká je to bašta mít to vše úzce příbuzné a náchylné k nejrůznějším nemocem. Já mám vyzkoušeno, že na stanovišti musí být rozmanitost jako jeden ze základních předpokladů vitality a odolnosti vůči virům a jiným patogenům.
2973 jsem už nepochopil vůbec...
Mne tohle dohadování vážně nebavi.Nikde jsem asi nevsimnul že bych vedl spor.Je to otázka názoru a prokázaných věci.Kde tvrdím že se raději nepoužívá??Napsal jsem že se nepoužívá běžně a to je rozdíl.
Více matek mam z toho důvodu že se snažím jít cestou hledání toho nejlepšího u mne co jde a ne jít cestou mnoziren jednala matka tak at se to vrátí.(obzvláště u BF a prostředí u nás tak tvrdím že bych od jedné matky mohl udělat 200 matek a mít je na jednom stanovisti a k příbuznosti bys k sobe hodně generaci nic neměly).U nás při volném páření prostě nedochází k tak velkému příbuzenskému vztahů aby to mělo nějaký důsledek.Docela by mne zajímalo kolik vcelaru pozná že imbr.je už moc než ověřená měřitelná hodnota.Plete tu dvě věci dohromady to je ten problém.Pokud by jsi se věnoval šlechtění matek někde na horách tak bys zjistil kolik generaci trvá než dokážeš z chovu vyřadit špatně geny a že to s tou příbuznosti není tak horký ale problém je v tom že včelaři vůbec nebrakuji matky na stanovišti.To je ten problém s bastardem a ušlechtilou matkou to nemá nic společného protože i mezi těma bastaardama by člověk časem našel (a hodně jich to našlo) skvělé matky které jsou absolutně "freeair".To není o příbuznosti ale o vhodných či nevhodných vlastnostech a jejich tolerování či netolerovani. To se týká přirozeně parenych matek u ins.je samozrejmne to riziko násobně větší proto se vedou rodokmeny.Jedna cizí matka na tvém stanovišti ti zajistí "nové jiné geny" na mnoho generací dopředu.Navic tu stále visí otázka zda směr nebodavych ušlechtilých matek není špatná cesta pro včely jako takové.Ja bodavé a špatně "bastardy" nechci ale stále mám otevřenou cestu zda toto nebude do budoucna pro včely klíč k přežití...
(13.03.2020 22:51)rudohor napsal(a): [ -> ] (08.03.2020 11:20)Ivík napsal(a): [ -> ][...] Právě před dvěma sezónami jsem chtěl upustit od KM a nyní na ni nedám dopustit. Je to asi jediný prostředek, který na očištění včelstva od virů prokazatelně funguje. [...]
Prosim, aby bolo jasno, mate na mysli nejaku konkretnu virozu alebo viry vseobecne? Deformovane kridla, vreckovitost, akutna paralyza, chronicka paralyza ... vsetko, co prijde?
Nedělám si před aplikací KM vyšetření na viry, takze všeobecně dle příznaků jako bezletne lezouci včely, vyhánění na pohled zdravých nebo deformovaných včel, plodu, deformace křídel aj. Pokud jedou jen viry, tak na žádném z těchto stadií nenajdete roztoče. Ten může být na plodu,ale to také není pravidlem.
(13.03.2020 21:31)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Ahoj joseff Prosím tě mně vysvětli jak to že ti neumřeli všechna včelstva na virozy? Máš přeci všude okolo zeměnělství s otráveným pylem,zkaženej vzduch , vodu i genetiku?Jak je možný že v takovém teple v nížině prosperuješ? Stejná záhada je to u Jiřího Vítámvás. Přece u viroz se čeká až na vás ta viroza skočí. Však to tady furt píšou,však počkejte až to na vás přijde. A vono někde nic i když mají nepředstavitelné teplo jak v Maďarsku. Čím to bude??
Ze by ludsky faktor z min. 50%-60% podielom? 40% je priroda, lenze sebakritika sa dnes "nenosi" Vsetci robime vsetko na 100% aspon drviva väcsina to tvrdi. Aj ja sa o to snazim ale urcite nerobim vsetko na 100%. Myslim ze liek je aby sa vsetci pozreli do zrkadla a opytali sa sami seba: "urobil som vsetko ako som mal" ak som si neni isty tak pri vlastnych pochybnostiach to buducu sezonu urobim inak (netvrdim ze lepsie) proste inak. A ty co si povedia ze urcite vsetko robili dobre tak by sa mali zamysliet sami nad sebou.
Zdravím.
(14.03.2020 10:33)Frey napsal(a): [ -> ]Neudelal jsi mene oddelku? Kvuli namnozeni brouka..
Dobrá otázka. Pokud bych z přežitých odebíral plod, mohlo by to mít vliv. Já však ten rok nedělal ani oddělky, ani matky.
(14.03.2020 9:00)richard1 napsal(a): [ -> ]Včelstva nabušený tak, že jsem je musel nechat na třech VN z čehož sem měl radost.
Jedna z mých kontrolek se rozsvítí u nejsilnějších včelstev a stanovišť.
(15.03.2020 9:29)spd napsal(a): [ -> ]Myslim ze liek je aby sa vsetci pozreli do zrkadla a opytali sa sami seba: "urobil som vsetko ako som mal" ....
Souhlasím s tebou, jen ta drobnost. Vědět přesně, "ako som to mal urobit"?
Zcela jistě má vliv zvýšení pH v úle. Jenže. Je to dvousečná zbraň, takové zvýšení pH může ovlivnit pozitivní vliv virů (bakteriofágů) a existenci pozitivních bakterií v těle včely.
Rozhodující je, že kyslina nějak proti kolapsu zapůsobí a víc se zatím neřeší.
Měl jsi asi na mysli snížení pH, že.