(26.09.2019 10:16)patko79 napsal(a): [ -> ]Jirko, toto ale nie je o uvažovaní. Bohužiaľ triediť včelstvá na toleranciu či už na VD, virózy, ... ide len tam, kde máš možnosť kontroly vonkajšieho tlaku okolia. Okrem svojich včelstiev mám v blízkom dolete cez 300 rodín. U nás sa nevieme dohodnúť ani na rovnakom čase kŕmenia nie to ešte nejakej selekcii. Bohužiaľ je to fakt. Ja mám už zakŕmené, ostatní len začínajú "vytáčať" zbytky medu v polke augusta. Vieš aký je to tu frmol?
U mňa pomôže čo? Likvidácia na pohľad slabších včelstiev v polovici augusta? Ani to nie je pravda, často odchádzajú špičkové rodiny, ktoré rabujú o sto šesť. Je to začarovaný kruh.
Ale súhlasím, že aj čiastočná selekcia je lepšia ako žiadna. Tak isto odolnejšie včelstvá existujú to je tiež bez debaty.
Patko, Patko. Co ti na to zoufalství napsat ?
Už mne fakt nebaví ty různé nářky a výlevy, že něco nejde, že za to může někdo jiný. Tenhle bolševickej přístup je pro mne zkrátka TABU, ale občas ujedu (jako nyní).
Selekci za tebe nikdo neudělá. Profík nemá zájem a ani možnosti. Profi chovatel nemá zájem (potřebuje aby ses jako zákazník vracel) a hlavně ani možnosti a u nás je navíc motivován k nekvalitě dotacemi (dostane zaplaceno každý křídlo). Představ si, že v přírodě přežívá první rok tak cca 30% rojů. Takovou selekci žádný chovatel ani profík nemůže napodobit i kdyby chtěl, by umřel hlady. Tohle je jen na těch, kteří si to zaplatí ze svého (třeba jiného podnikání nebo jen ze zájmu). Měl by to ale dělat každý včelař, chovatel v rámci svých možností, je to jen v jeho zájmu. Problém není úplně jen v genetice, protože ten boj hostitele a třeba parazita probíhá a bude probíhat neustále až do skonání věků a my k tomu přispíváme měrou vrchovatou (to je ta naše "humanitární" chemie ve včelách i na polích). Selekce je nepřetržitá práce na doživotí, to je na tom to krásné a vzrušující.
Dnes ale vím, že selekce je tak 20-30% řešení problémů (mohu se mýlit, ale tak to nyní vidím). Ten zbytek je způsob ošetřování a ten vychází z celkového náhledu na svět. Jsou chovatelské postupy, kterými za jakéhokoli (tedy prozatím to tak bylo, třeba to tak ve skutečnosti zcela ale není) udělá velice rychle materiál „odolnější“. Selekce, šlechtění je nutná. Způsobem vedení včelstev a selekcí současně se dá velice rychle dosáhnout slušných výsledků bez chemie. Jistě, lez preferovat je jedno nebo druhé, ale je to jako s loďkou. Když máš jen jedno veslo, točíš se dokola, když zabereš oběma vesly, vyrazíš kupředu. Jsou to spojité nádoby a z toho vycházím. S každým „materiálem“ ale lze včelařit a bez chemie. Je třeba ale znát slabá místa. Naříkáš, že je to začarovaný kruh. Tak z něj prostě vystup a spoléhej jen sám na sebe. Co to je ten kruh? Tzv. klasický způsob ošetřování, kdy se nerespektuje biologie včelstva jako takového, natož aby bral v úvahu rozdílnosti jednotlivých plemen, kmenů, linií. Kratším způsobem to nazvat nemohu. Nebudu konkrétní, bylo by to na celý článek nebo spíš knihu. Jak tak tuším, mám podobnou situaci jako ty (stejně tak jako ostatní, kteří se o něco snaží nebo to pozorují), ale nenaříkám. Naopak jsem vděčný za ten infekční tlak a i na ten z velkých širých rodných lánů…. V mém okolí jsou úhyny skoro každoročně jen a jen proto, že to soudruzi prostě nechtějí pochopit a chodí od čerta k Dˇáblu. Dál to nebudu upřesňovat, je to stejně zbytečné. Jak se ale říká, je hodně povolaných, ale málo vyvolených. Dnes se každý cítí být povolán něco komentovat a radit, psát, překládat, opisovat…... Ale jen ti vyvolení úhyny nemají nebo v míře naprosto zanedbatelné a vědí proč, to je důležité. Vědět proč, protože jinak se to bude opakovat a to je to, co se děje a já si myslím , že se tak snad i děje záměrně. Sice každá snaha je dobrá, ale točit se v kruhu tak dlouho, to je už podle mne hloupost a u nás (nevím jak u vás) navíc vypadá, že organizovaná. TO, co tady probíráte, je z velké části vyřešeno, tedy, V.d. N.c, viry i ta chemie (ta ale s vykřičníkem ). „Stačí“ jen umět vše včas definovat, rozpoznat a učinit opatření tak, aby to včely zvládaly. Ta tzv. varroáza (dle mé definice varroázy typu A, ale i B a C) se řeší mnohem dřív, než píšeš. Pak ti stačí případné bodové ošetření (nejde zdaleka jen o chemii, ale o celou řadu zootechnických opatření). Tj. takové, které se týká třeba jen jednoho včelstva na stanovišti (předané několika dalších, jsou to ale minimální počty). Tenhle přístup si osvojit je mnohem levnější, než neustále čekat, co kdo vyvede nebo nevyvede v mém okolí. Ujišťuji tě, že je to také mnohem zábavnější.
Každý ví, kdy bolí jeho křečka břicho, kůň ztratil podkovu, rybičky potřebují vyměnit vodu......, ale co se děje ve včelstvu a okolí, to nikoho nezajímá. Nojó, ono se o tom moc nepíše. Vše ale máme k dispozici. Je to jako s těmi puzzlema, máme obraz v krabice komplet, jen to umět poskládat v ucelený obraz. To je tvoje, moje práce, naříkání nepomůže, ale jen ta práce, štěstí totiž pomůže jen někdy.
Nemusíš se mnou nijak souhlasit, ani jsem tě nechtěl urazit, ani nikoho jiného. Jen chci řídi, že pomoci si můžeš pouze ty sám. Je to moje zkušenost ale nikomu ji nevnucuji. ld.
Sám robím, čo viem, ale jednoducho to nestačí. Matky nenakupujem, občas jednu dve a neodchovávam z nich prvý rok, pokiaľ neviem, ako sa u mňa "udomácnia". Na jar "zamorujem" okolie svojimi trubcami z najlepších včelstiev. To sa mi darí vcelku dobre, ostatní ešte nemajú ani stavebné rámiky a ja už pomaly vyrezávam trubčinu zakladenú druhý krát. Zootechniku sa priznám musím vylepšiť. Hlavne prestanem robiť odložence z "podozrivých" včelstiev. Hoci odložence u mňa problém nemajú, ale načo roznášať slabšiu krv? 
, ale už ten fakt je povzbudzujúci.