(19.11.2019 8:57)Pavel Zajicek napsal(a): [ -> ]Včerejší kontrola, na stanovišti kde mi po KM spadlo v srpnu i 1000 roztočů včely v pohodě, bez úhynu ( 12 včelstev) stanoviště o 10 km dále, v srpnu po KM jen okolo 300 roztočů, mám z 14 včelstev o 3 méně. Padly teď někdy před pár dny, zásoby netknuté.
Čekal jsem to obráceně, ale příroda si to selektuje podle sebe.
Toto skvěle vysvětloval profesor Martin v sobotu na Colossu. V jeho testech včelstva přežila i s 10 000 roztočů, ale bez detekovaných virů. U roztočů, kde byly detekovány viry byla ta hranice úmrtnosti 2 000. Říkal dokonce, že roztoč je bez virů v podstatě neškodný.
I u nás tomu praxe napovídá, jsou izolovaná místa, kde včelstva zvládají těch 10tis.
Pro Zdenka Barnata - také tam ukazoval, jak se viry šíří dále bez roztoče - trofolaxí (včela/včela), krmením plodu a dokonce z trubce při oplodnění matky.
No ja jsem dale zvedavej na ty svy jedny zlodejky, o vikendu z nich po varidolu padlo za 24 hodin cca 3700, vcera letmym pohledem v noci na podlozku uz jen 100 plus minus. Pred aplikaci varidolu byly i nejaky mrtvolky s DWV, ale tez par nedovyvinutych larev, takze mozna nejakej naznak i hygieny. Je to vsak extra velky vcelstvo, takze by se s tim melo vyrovnat. Plodiste je ohraniceny oboustranym pylovym plastem na kazdy strane, tak sanci maji.
Chose
P.S. Asi nebejt tech priznaku DWV, nechal bych je bez varidolu az na pokap stavelkou po Vanocich, letovy obdobi opet konci, tak by se to nemelo pripadne sirit dal. A mam to u sebe na zahrade vpodstate pod denni "kontrolou".
Ak sa vírusy šíria, trofolaxiou všeobecne všetky, tak to vysvetľuje úhyny aj pri nízkom napadnutí roztočom. V literatúre sa tento prenos spomína len okrajovo, ale je to zásadná podmienka úhynu včelstva. Hlavnou príčinou teda nie je prenos VD -hemolymfa, ale potrava - hemolymfa. Zdravý tráviaci trakt včely je prekážka pre šírenie vírusov a padnú teda len tie, ktoré sú poškodené VD-hemolymfa. Je možné, že na poškodenie tráviaceho epitelu má vplyv NA aj pri nízkej infekcii, ale vytvorí vstup vírusov do hemolymfy. Ak sa tieto vzťahy prenosu vírusov ujasnia /labáky a výskum/, tak je možné hľadať riešenia.
Ak by z tohto zavireného prostredia VD náhle zmizol, úhyny už budú pokračovať na komplikovanú virozu ako perpetum mobile. Vtedy by pomohlo premetanie na MS na zredukovanie infekčného prostredia. VD však každoročne vracia vírusy do hry cez larvy. Foretické zavírené včely odchádzajú z úľa ako staré indiánky.
(19.11.2019 9:08)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Nehľadám konšpirácie a fantomov úhynov. Chcem sa len dopátrať k skutočným príčinam úhynov a aby sa do záchrany včiel zapojili aj štátne inštitúcie.
https://ecsa.citizen-science.net/sites/d...ovak_0.pdf
Pod tlakom úhynov budeme musieť včely preklasifikovať z trpených hospodárskych zvierat na chráneného živočícha: https://www.ekovcely.sk/
Ano Alberte, to je jedna strana mince. Tou druhou pak může být to, že se v zájmu ochrany včely sáhne do metodiky včelaření. Jak chránit přešlechtěné brojlery? To by nebyla ochrana přírody. Včelaři by museli skousnout pokles výnosu medu. Fandím tě, ale bude jen málo těch, kteří se s tím ztotožní.
V první řadě se musí korigovat šlechtitelské postupy tak, aby respektovaly přírodní zákonitosti. Přirozeně se zvýšila odolnost vůči všem patogenům. Potom můžeme chtít i ochranu před POR.
POR ?
Samozrejme, zmenila by sa definícia včelstva, chovateľské postupy aj nároky na životné prostredie. Pre včely sú to už len protézy.
Prostředky na
Ochranu
Rostlin
Pesticidy, fungicidy, herbicidy,...
Uhyny vcel postihuji celou severni polokouli s ruznymi plemeny a kmeny vcel, logicky tedy pricinou CCD nebude slechtitelska cinnost bo ta je od USA-Evropu-Rusko rozdilna.
(18.11.2019 21:09)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Léčím až na podzim v listopadu. Jednou za dva roky gabon červenec-srpen Léčíme všichni pořádně a tak reinvaze není od kud.
A co zalétlé neléčené roje ?
(19.11.2019 13:56)Frey napsal(a): [ -> ]Uhyny vcel postihuji celou severni polokouli s ruznymi plemeny a kmeny vcel, logicky tedy pricinou CCD nebude slechtitelska cinnost bo ta je od USA-Evropu-Rusko rozdilna.
Není to tak. Včelařstí brojleři jsou zápalkou pod stohem slámy. Čím více se "ušlechtilé" linie rozlezly, tím je hůře. To mám na své včelnici odzkoušené a nejsem sám.
Já mám naopak vyskoušeno že to nemá žádný vliv. Jelikož mne chov matek nebaví nakoupil jsem matky různě od Rajsigla, Vozdečtí ,Veverka,Vigor ,Pekařov, Cimala Hrabáček a další. Virozy to nemá žádný když je to bez varoázy.
Pro Josef Karliak. Obdoba. Před dvěma měsíci jsem tu psal 14.8. jedno dvojvčelstvo (dvojmatečné) s mimořádným náhlým denním spadem ošetřeno 2x 40ml KM60/24hod. a do 20.8. spad téměř 6 000 ks VD.
Nyní sedí 2x na čtyřech 42/35, něco málo s křivicí se taky objevilo, předevčírem jsem byl se podívat a zatím žije, létalo, nosilo. Sousední, které početně na tom bylo v srpnu stejně ale s min. VD sedí už jen na dvou.
Čekal jsem opak.
Ja mám zase včelstvo so spádom po fumigácii 3200+ šmejdov a stále žije a je v celkom dobrej kondícii. Chodím pravidelne pozerať aspoň raz za týždeň či je ešte niekto doma. Ostatných 50 rodín. spád ani tretinový.. Matky boli klietkované a možno aj to im pomohlo prežiť.. Minulý rok malo jedno včelstvo 700, príznaky deformovanych krídel a po týždni od fumigácie bolo preč. Preto si myslím že klietkovanie pomohlo.. Ale ak má niekto iný názor tak nech ma opraví. Lokalita pri BA, na rohu Maďarska a Rakúska. Zabudol som dopísať matka Sklenar.
Mohl bych mít drobný dotaz? Jak nyní zimuji matky BF, kranky a jejich linie. Jaký jsou u nich ztráty, a kolik mají tato včelstva varoázy. Děkuji.
Dnes som rozobral plodový plást po uhynutom včelstve. Žiadna príjemná robota. V úli nie viac ako 20 dm plodu. Klieštikov som napočítal na plode 17 ks. Takže žiadna pandémia kliešťa. Včely padli na virusové ochorenie.
(19.11.2019 8:59)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Jdou mu do kopru jak včelstva ošetřená KM, tak Gabonem (Dík mu za ten srovnávací pokus, ač ho asi neměl původně v úmyslu dotáhnout tak daleko.) Do letošního roku byl přesvědčen, že dobrým ošetřením se může úhynům vyhnout. Všechno je jinak.
Pokud se gabon aplikuje do silně napadeného včelstva varaozou po snůšce v srpnu tak už je pozdě. Zimní generace je zničena a včelstvo se vytratí i když bylo řádně léčeno.
To by vysvětlovalo mnohé a samozřejmě by to tak mohlo být v některých případech a možná bych si to i myslel, kdybych ho neznal. Jenže není žádný začátečník, včelaří min. 40 let a za posledních 10 let, co se známe, co vím, tak bez úhynů asi s 80-ti včelstvy. Těch diskuzních večerů s ním jsem zažil hodně. Důležité je, že má o včelách přehled. Jak jsem psal, letos jsme spolu řešili, zda u nás vůbec v létě ošetřovat na základě malého napadení, které jsme si samozřejmě nevycucali z prstu a vzácně se dokonce shodli. Rovněž co se týče sledování léčebného spadu, je velice důsledný. Na stanoviště, kde má problémy, je zpravidla absence významné lesní snůšky, nějaké čekání do srpna nepřichází v úvahu, letos zvlášť. Co je podstatné a co si z telefonátu pamatuji, že léčebný spad v létě byl zanedbatelný, zatímco přirozený spad v říjnu v desítkách kusů. Ještě dodal: Řekni mi, jak je tohle možný? No jo, ty mi asi řekneš, že mám blbý záznamy!":P
Lze souhlasit s tím, že virózy tam mohly být už před ošetřením, ale kvanta roztočů v té době a v jeho případě určitě ne. Připouštím, že jsem tomu také moc nevěřil, když to tu v minulých letech někteří psali. Říkal jsem si, že jsou prostě moulové. Jenže později o tom psal Ing. Jindra a někde na přednášce dodal, že zrovna v tom úhynovém roce u něj proběhl v létě odběr roztočů na nějaký výzkum, ale byl téměř problém nějaké roztoče vůbec najít. Každému je asi jasné, že v tomhle případě jsem si nic o moulech myslet ani nemohl.
(19.11.2019 15:08)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Není to tak. Včelařstí brojleři jsou zápalkou pod stohem slámy. Čím více se "ušlechtilé" linie rozlezly, tím je hůře. To mám na své včelnici odzkoušené a nejsem sám.
Proč vedeme spor o tom, co lze snadno ověřit. Třeba v říjnu jsou rozdíly v plodování včelstev tak výrazné, že jsou zřetelné i pro začátečníka. Musím se jen zastat Vigory, ta je dost vlažná. V našich podmínkách to může být cesta. Ital, nebo Španěl bude muset buďto klíckovat, nebo vynalézt Apitraz. My jsme na tom vlastně hodně dobře.
Podľa môjho názoru,každý kto sa na fóre zučasní s príspevkom by mal povedať koľko rokov včelári a koľko má včelstiev V opačnom prípade sú to len KECI
(17.11.2019 21:21)Pavel-T64 napsal(a): [ -> ]...já včelařím 100 let...
Pane doktore, stačí se podívat do profilu abyste viděl, že Pavel-T-64 kecá
.
To jen na odlehčení tohoto tragického vlákna.
JK
Vlákno možná tragické, ale velmi prospěšné, jak pro ty co s úhyny bojují, tak pro ty které to ještě čeká v dalších letech. Je evidentní, že někde jsou lokality, kde stačí jen na podzim varidol, případně MP 10 nebo M1 (Zdeněk Barnat ), to bychom tady u nás už byli na velkých ztrátách, ne-li úplně bez včel. Další přínos je oddělení zrna od plev, tedy jak včelstev odolných, tak i včelařů kteří si s tím poradí. Tady u nás už možná někteří ani nezačnou včelařit. Optimalizuje se cena medu, protože stoupne poptávka a oddělky budou také cenově zajímavější. Na všem se dá najít něco dobrého.
Hlásenie ku 17.11.2019:
stanovište 800 mnm - z 29 včelstiev padlo 11, jedno vyrabované, spad po Varidole 30-200 VD, 10 včelstiev zoslabnutých na 3-4 r, ostatné stredné, silné 0
stanovište 600 mnm - z 31 včelstiev padlo 8, jedno vyrabované, spad rovnaký, 10 slabých, 9 stredých, 3 silné
Liečenie: od 5.7. do 12.8. 3x Ekopol, 30.9. Varidol. Po vložení Ekopolu padalo málo /menej, ako minulý rok/ a po Varidole 150- 1200 VD v priemere 400. Monitoring u 60% včelstiev. Do konečného stavu počítam aj májové odložence a roje - 20%.
Polovica včelstiev bez oľadu na úhyn má v tráve pred letáčom cca 500 uhynutých včiel. Niektoré pod letáčom a niektoré 30 cm pred letáčom ??? DWV som nespozoroval, NA a zvápenatenie žiadne.
NC a vírusy žiadne.
Takže zatial straty cca 30 %, ak nepočítam zoslabnutie včelstiev.