(03.05.2020 7:02)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Guliver, práve pri hľadaní súvislosti som prišiel na to, že ak nezvláda klieštika kraňka a jej šľachtitelia ani za 30 rokov, tak by možno pomohla radikálna genetická zmena.
Bukfast používa v profichovoch veľa včelárov. Čo myslíte, prečo ju brat Adam vyšľachtil z rôznych plemien. Ak by sa podarilo poskladať vlastnosti rôznych včiel a hybrid by bol stabilný a odolný voči VD. Rozmnožovali by ste potom plemeno Rambo II. a nie Singer.
Pawluk hľadá súvislosti rovnako, ako Vy 
https://pawluk.net.pl/sklep/
A já jsem zase přišel na to, že včelstva hynou po celém světě, bez ohledu na plemeno. Proto žádná genetická radikální změna ani není potřeba.
Až budou včelaři také chovatelé a ne jen množitelé potom může nastat nějaká radikální změna k lepšímu. Ale to se nestane a proto ten proces selekce k větší odolnosti bude o to delší.
(03.05.2020 14:11)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]Bf není hybrid. Už dávno.
Ok. A co to tedy vlastně je? Dá se to nějak definovat? Z rodokmenů od chovatelů z německých oplozovacích stanic se dá vyčíst stále nějaké připařování... nejčastěji afrických plemen. Tak nějak přeci vypadá hybridizace. Jsem z toho nějaký zmatený......
Umělé plemeno s ukotvenými znaky.
(03.05.2020 19:19)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Umělé plemeno s ukotvenými znaky.
Děkuji. Takže pokud se potkají dvě populace různých plemen s ukotvenými znaky v jedné lokalitě zůstanou tedy jejich kříženci i nadále s těmito ukotvenými znaky? Děkuji za trpělivost, ale možná to nezajímá jenom mne.
Lokalita přesněji ostrov, min. 6-10km (možná méně) od pevniny a od jiných ostrovů.
(03.05.2020 19:30)gilmour napsal(a): [ -> ] (03.05.2020 19:19)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Umělé plemeno s ukotvenými znaky.
Děkuji. Takže pokud se potkají dvě populace různých plemen s ukotvenými znaky v jedné lokalitě zůstanou tedy jejich kříženci i nadále s těmito ukotvenými znaky? Děkuji za trpělivost, ale možná to nezajímá jenom mne.
Potkají-li se dvě populace různých plemen s ukotvenými znaky v jedné lokalitě, přirozeným pářením dojde k hybridizaci. K do chce chovat plemeno, musí okolí přežehlit, nebo kupovat matky a nebo inseminovat.
(03.05.2020 20:19)Pavel Holub napsal(a): [ -> ] (03.05.2020 19:30)gilmour napsal(a): [ -> ] (03.05.2020 19:19)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Umělé plemeno s ukotvenými znaky.
Děkuji. Takže pokud se potkají dvě populace různých plemen s ukotvenými znaky v jedné lokalitě zůstanou tedy jejich kříženci i nadále s těmito ukotvenými znaky? Děkuji za trpělivost, ale možná to nezajímá jenom mne.
Potkají-li se dvě populace různých plemen s ukotvenými znaky v jedné lokalitě, přirozeným pářením dojde k hybridizaci. K do chce chovat plemeno, musí okolí přežehlit, nebo kupovat matky a nebo inseminovat.
No dobře a co budu mít doma v téže lokalitě za včely já, který má 10 včelstev, nechce kupovat drahé matky a neumí inseminovat, ale umí si vychovat matky svoje......To bude loterie?
Stejně jako to v takovém případě byla vždycky.
No nevím....Mne ve škole učili, že je rozdíl, jestli se výběr provádí v hybridní nebo rasově homogenní populaci. U včel je to jiné?
No právě, monopol původní homogenní včely u nás skončil nástupem Dolských hybridů, kterým se říká Kraňka.
Vaše odpověď mi zní trochu v duchu " když mohli oni, tak proč ne my"
(03.05.2020 21:45)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]No právě, monopol původní homogenní včely u nás skončil nástupem Dolských hybridů, kterým se říká Kraňka.
A ta původní homogenní včely co ji Dol ukončil byla která??
V jiných zemích vedle sebe lítají různé genotypy včel a funguje to. U nás si jedna zájmová skupina vytvořila monopol a tvrdí, že to nejde. Možná je to tím, že u nás jediným selekčním tlakem, jsou dotace na prodanou matku. Nejsem jako oni, chci po jedné inseminované matce potomstvo víceméně konstantních vlastností. Ne co kus, to originál.
No kdybych měl použít svoje školní znalosti populační genetiky a šlechtění, tak bych řekl že úspěšné šlechtění v oblasti, kde lítají různé rasy včel není dost dobře možné. Jsou tedy asi jen dvě možnosti. Buď to u včel funguje úplně jinak než u jiných zvířat nebo to v okolním světě zase tak dobře nefunguje........a ještě je možnost, že moje školní znalosti jsou nedostatečné
Zalezi na tom, ktoru definiciu slachtenia pisala Vasa ucebnica a co konkretne je cielom.
A ano, u vciel hodne veci funguje inak nez u ostatnych zvierat. Napriklad heterozny efekt, na tomto fore oblubeny a prepierany. A pribuzenske krizenie.
(03.05.2020 22:27)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]V jiných zemích vedle sebe lítají různé genotypy včel a funguje to.
Ono to zase tak nefunguje, když se zavírají stoleté chovné stanice z důvodů překřížení jiným plemenem jako se to děje třeba ve Švýcarsku u chovu včely tmavé. A dokážeš odpovědět jakou původní homogenní včelu tady Dol zlikvidoval, nebo jen placáš co tě napadne?
Stačí se podívat na výsledky vyšších chovů a zjistíme, že se tu u nás o žádné čisté plemeno včely kraňské nejedná. Rozdíly jsou natolik veliké, že mezi nimi dochází ke stejným efektům, jako mezi plemeny.
Myslím si, že by se měli, pokud to je možné, domluvit místní včelaři, s čím budou včelařit a čím tu svou populaci "oživovat".
Také by se měl mezi včelařskými guru vyskytnout konečně někdo, kdo hodnověrně včelařům vysvětlí, jak je důležité chovat včelstva "pro přežití", jaké vlastnosti to představuje, jak toho dosáhnout.
Zatím většině z nich jde jen o komerční zájmy a dotace. Producenti matek se podřizují domestikaci včely. "Včelaři" "včelaří" pomalu v bytech a hlavním znakem včely musí být to, aby zapomněla, že má žihadlo a nosila hodně medu. Vitalita v požadovaných znacích vůbec není.
Nezbývá, než čekat na to, až si včelaři sami uvědomí, že včela domestikovat tak docela nejde a že je nezbytné včele pro její život poskytnout podmínky co možná nejpřirozenější a přirozený výběr schopných nechat spíše na včele.
To s čím chce větsina včelařit je domluvené, pokud jde o plemene je to kraňka. A třeba zrovna i ta bodavost byl důvod proč Dol začal s tím čím začal. O tom kolik zla dokáže způsobit bodová včela by se daly napsat romány. A pořád tady nezazněla odpověď co udělal Dol špatně a zničil tím tu záhadnou včelu jejíž jméno je asi nějaké tajemství.
Ano i dnes je na světě dostatek míst kde se včela chová přirozeně,mnozí se rojenim,matky výchova jak sami včely,nikdo z pidi prirozenej dutin nosních a úlu nevytaci x desítek kg medu,nikdo je na zimu nedokrmuje takže zimujou na medu jsou jen na přirozeném díle a přesto jim padaj celý Včelnice a i tam maj úhyny.Zamerit se jen na vitalitu je hloupá a slepá ulička to jen toto problém mizejících včelstev nevyřeší.Ano vaše zbožná přání a cesta odolných včelstev je zajímavá ale úhynům nezabrání.