Včelařské fórum – o včelách a včelaření

To si nemyslím, trvalým podněcováním se zimní generace jen opotřebovává a plodování dle mě nebude i přes přikrmování tak rozsáhlé jako v letním období...

Jen cukrem/podnecovanim dobrou zimni generaci neudelas. je potreba taky pyl, hodne pylu...

chose

(20.11.2019 18:08)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Dobře. Pokud budu u včelstev uměle udržovat snůšku trvalým přikrmováním a zároveň dlouhodobě léčit třeba Thymovarem, vydrží déle?

Nejlepší zkušenost je ta vlastní...tak zkuste...ale nevydrží déle, pro výchovu zimní generace jsou klíčové i jiné faktory než glycidová snůška. Podle mě je žádoucí, aby včelstvo mělo do konce září hotovo a pomaličku ukončilo plodování. Je to hezky vidět u včelstev, které nemají potíže...u těch na opačné straně běží plodování často do začátku zimy. Včelstvu, které je načaté, umělou snůškou a prodloužením plodování moc nepomůžeme, spíše naopak.

(20.11.2019 14:56)Albert Gross napsal(a): [ -> ]OK, dal som Varidol teraz 17.11.2019, spad 30-200 bez plodu - koľko ich tam zostalo ? Ekopol bol minulý rok OK a padlo mi len cca 10 % včelstiev.

Že jsou bez plodu nemusí být pravda . Třetina včelstev může mít kolečko plodu a tam desítky roztočú. Po spadu 30-200 roztočú tam ještě nějací budou , musíš za deset dní proléčit znova a pak to snad bude dobrý. Nemůžeš přece považovat za úspěch 10% ztrát na přemnoženou varoázu. A proč ten ekopol vždyť je drahej

Aha, tady narážíme na rozdílné podmínky v místě včelaření.
U nás nevidím problém s pylem tak do konce září.
Pozdní oddělek z přelomu července a září si dlouhověké včely taky udělá, musí to fungovat i u produkčních vč.

Co to má společného s úhyny, jak se někdo ptá? Možná obrana? Opravdu to zkouším.
(prosím, nekamenujte mě, včelařím jen 5 let, pořád se považuji za včelaře cucáka)

(20.11.2019 18:08)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Dobře. Pokud budu u včelstev uměle udržovat snůšku trvalým přikrmováním a zároveň dlouhodobě léčit třeba Thymovarem, vydrží déle?

Možná ti to Zdeněk nechtěl sdělit tak krutě, ale já ti to tedy sdělím.
To včelstvo, které vykazuje takové symptomy vyžaduje vyšší pozornost ne proto, abys ho zachránil, ale proto, abys zachránil včelnici, tedy abys ho případně včas zlikvidoval.

Ako sa vo včelstve vyskytli vírusy ? Ako sa množia ?
Pred 40 rokmi sa objavil VD, našli sa liečivá a VD sa na 20 rokov úspešne eliminoval. Potom sa "objavili?" vírusy a VD ich úspešne preniesol.
Ak sa vírus klinicky prejaví za niekoľko dní v septembri, prečo sa rovnako neprejaví aj v máji. Doba kultivácie je rovnaká v máji aj v septembri. Ak je kultivačné prostredie rozsiahle /máj/, rozvoj viroz má rovnaké podmienky ako v septembri. Ak v septembri včelstvo skolabuje za 3-5 dní, prečo neskolabuje za rovnakú dobu v máji ?
Ak je včelstvo oslabené vírusmi v jeseni, dokáže prežiť zimu a na jar pokračuje v rozvoji. Prečo kolaps nepokračuje ? Vírusy ktoré spôsobili oslabenie včelastva sú tam.

Miroslav Vochozka :Pozdní oddělek z přelomu července a září si dlouhověké včely taky udělá, musí to fungovat i u produkčních vč.

To tedy nefunguje ani náhodou. Pokud produkční včelstvo příjde o zimní červencovou generaci tak si už novou nikdy nevychová proto že už tam zústávají jen staré včely které na to prostě nemaj. Růst včelsva a předávání životní síly z generace na generaci je dlouhý a složitý proces. Pokud máš oddělek ze zdravých včel tak se odělek ještě snaží vyrůst a má na to mladé včely. Zimní včely se vytvoří z posledního plodu. Odělek funguje jinak a i slabý pozdní roj pokud jsou bez varoázy..

---

(20.11.2019 20:03)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Ak je včelstvo oslabené vírusmi v jeseni, dokáže prežiť zimu a na jar pokračuje v rozvoji. Prečo kolaps nepokračuje ? Vírusy ktoré spôsobili oslabenie včelastva sú tam.

Přesně tak . Na virozy uhyne jen to co je poškozeno varoázou. Proto některá včelstva zeslábnou o čtvrtinu, o polovinu nebo jen na 4 plásty, nebo umřou. Je to přímo úměrné poškození zimní generace z července. Proč se údajné virozy zastaví třeba na polovině síli včelstva ? Nynější problémy s varoázou vznikají se změnou klimatu, Krátké teplé zimy a časné teplé jaro. V maďarsku nemají už zimu vúbec a včely jim plodují průběžně furt. Myslím i tam by pomohl náš gabon s dlouhodobým účinkem. Kouřit včelstva každých 14dní nic neřeší plod to neočistí.

Albert se ptá: Ak v septembri včelstvo skolabuje za 3-5 dní, prečo neskolabuje za rovnakú dobu v máji ?
Odpověděl již Zdeněk – protože v máji se líhne spousta plodu A V SEPTEMBRI JIŽ PLODOVÁNÍ KONČÍ. Když to poznáš v máji nebo v juni tak to můžeš ještě napravit, ale septembri už ne.

ZBarnat
Přesně tak . Na virozy uhyne jen to co je poškozeno varoázou.
Čo znamená poškodené varoázou - priamo napichnuté larvy a včely ? Iba časť včiel príde do priameho kontaktu s VD a je poškodená. Prečo uhynú ostatné - nepoškodené?
JiríV
Včely a plod vyliahnuté v máji sa neinfikujú z infekčného prostredia ?
5 včiel v máji je rovnaký potenciál na šírenie vírusu, ako 1 včela v septembri. Ale uhynie len tá 1 v septembri za 3-4 dni a s ňou celé včelstvo. V máji je kultivačné prostredie pre šírenie vírusov vhodnejšie než v septembri a uhynie len nezistená časť včiel.

---

Je to graf z r. 2019 ? Čo spôsobuje tie cyky caky ?

Včely vyliahnuté v máji sú krátkoveké. Generácie sa v tomto období striedajú rýchlejšie. Prevaha včiel je len ca. do troch týždňov po slnovrate. Potom začína prevažovať roztoč.
Spomínal si teraz spád do 200 roztočov. To je od jari do jesene 20 000 kusov.
A to sme nepočítali tú ďalšiu stovku, dve, ktorá ešte stále môže byť v plode.
Tak prečo si myslíš, že tie ostatné môžu byť nedotknuté ?

---

Tu je zdroj: https://www.immelieb.de/alle-jahre-wiede...st-anders/

Liebig počíta a zaznamenáva prirodzený spád klieštika na podložku.
Tie "cyky caky" budú spôsobené jednak striedaním generácií včiel, ale taktiež počasie a teploty zodpovedné za plodovanie matky no a tiež s tým spojené množenie roztoča, ktorý sa nachádza v reprodukčnej, alebo foretickej fáze.
Ten graf veľa vysvetľuje.

kamienok do mozaiky.
16 rokov okrem 2015 /raz aplikovana KM/ liečim dvomi fumigaciami /avartin , teraz varidol. Inač len na časti včelstiev posledne tri- štyri roky
laborujem s teplom ultra-infrazvukom. /už som skončil/ Najbližšie cudzie včely su 4km s prevyšenim par desiatok metrov. Po prvej fum. padalo par stovak VD /občas nejaky extrem s tisicom dvomi/ po druhej jednotky alebo nula.
Tento rok sa niečo zlomilo.
Padaju rádovo 2-3 tisicky a včelstva sú velmi zoslabnuté. Minuly rok zimovali v priemere na 5,5 uličkach, teraz námatkovo to vyzerá na 3-4.
Pri dnešnom počuvani /ráno bolo +2°C ,cez deň max 8/ okrem jedného /z 30-tich včetne zazimovanych matiek-oddelky na 3x5ram LG137/ všetky žive, na poklep reaguju, to jedno v ležane /odchovali sériu potom ako manipulačné/ je vyrabované.
V tabulke su spády /prirodzené/ v kontrolnej skupine, a v skupine kde boli matky izolované /To už na druhej včelnici/ Okrem PU1 predvčerom pri +10.5°C bol aky taky prelet u všetkych. U niektorych aj dnes. Čakam úhyny ale myslim že budu iného rázu než o akych sa tu debatuje.

Držím palce i u nohy. Chtělo to včas dát dlouhodobou KM nebo KŠG. Jinak dobře vedený monitoring.

Zdeněk Barnad:"proč se údajně virózy zastaví třeba na polovině síly včelstva?
Protože v úlu mají včely různou gen. výbavu po otcich. Některé mohou být proto více rezistentní než ostatni

Janko, to sú prirodzené spady za 24 hod, alebo liečebné ? Ako môžu prežiť pri takých číslach ?

Bohemia: nebo proste jen odejdou urcite generace vcel krmene ci zasazene vlivem sveho povolani z nejasnych pricin zhoubou..

Albert, prirodzene spady v jedno a viacdňovych intervaloch. Myslim že pokial nie su zavírene a VD ich nevycicial /v bunkach / nad určitu hranicu, tak prežiju. Či v tomto prípade su už za hranicou uvidime.
To čo VD urobi s včelou som videl na včelach vyliahnutych z plastov, ktore služili ako pasce.
8 plne zaviečkovaných plastov s plodom som tepelne ošetril a nechal vyliahnuť v dobre uteplenom nadstavku nad peknym, vo vyvoji už pokročilym rojom. Po cca dvoch týždňoch bolo včelstvo na prasknutie. Roju pribudlo možno 60 tisic včiel. Po čase /nepamätam, dva či tri týždne/ som nevychadzal z údivu kam sa tie včely podeli. Roj takmer v pôvodnej sile.

(21.11.2019 8:15)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]Zdeněk Barnad:"proč se údajně virózy zastaví třeba na polovině síly včelstva?
Protože v úlu mají včely různou gen. výbavu po otcich. Některé mohou být proto více rezistentní než ostatni

To je hrozná blbost. Prostě tam bylo málo roztočú na to aby poškodili celou zimní generaci.
j.filip vám to tady jasně popisuje proč mu zeslábly včelstva. Stále jen budete strkat hlavu do písku. U Alberta Grosse vám to taky už musí být taky jasné.

Jenže tohle pripojeni 8 plodovych ramku vubec neukazuje jak moc poskozene vcely v nich jsou.
Tohle vytvareni obrich vcelstev nefunguje ani u normalnich zdravych vcelstev a nastane naprosto stejny obrazek,vcelstvo se zredukuje samo.Proste nevytvorite silne vcelstvo tim ze spojite dve slaba k sobe tam na to musi mit Matka.....To je známí fakt a v tomhle pripade to neukazuje jak moc byly mladusky poskozene protoze ke zmenseni by doslo i tak..

Nemyslel jsem včely z těch lapacích plástú ale ty produkční včelstva kde i přez použití lapacích plástů došlo k vekému oslabení.

Pokud přídám osum rámků plodu zdravého plodu včelstvu tak to včelstvo bude obrovské do konce sezony.Žádnou samovolnou redukci zdravých včel jsem nikdy neviděl. Nejde o spojování dvou slabochú !!