Jestli to pak nebude remigrace
(27.12.2019 18:15)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Tak nějak to je pořád spíše o migraci. Abys uviděl invazi, musíš vylézt o několik pater výš a o 40 roků zpět, abys to uviděl víc z globálu.
Vidím několik chyb v tvých úvahách. Jednou znich je nevidět liniovou invazi.
Synchronizované léčení není omyl, máš asi hodně málo včelstev k pozorování. Máš pochybnosti o ověřeném postupu, který je běžně vidět u velkých chovů a on většinou funguje. Nefunguje jen proto, že podávaná látka má jinou kvalitu. Kvalita protivaroázních prostředků je proměnlivá ve své účinnosti. Ukázkou je promělivá účinnost repelentu proti komárům ve světě. Vždy se doporučuje mít místní prostředek. Obrazně. Ty doporučuješ vyměnit komára v dané lokalitě místo vyhledání jiného přípravku. Což je chybou velkého ideologa. Je nutné trochu toho materialismu.
... pri sledovaní diskusie ma neustále trápi blúdivá myšlienka...
...sledoval niekto vplyv kŕmnych sirupov a odklon od kŕmenia klasickým cukrom na zníženie odolnosti našich včiel voči chorobám...?
má vplyv na nárast úhynov včelstiev nárast kŕmenia včiel sirupmi, či už kukuričnými alebo repnými...?
dokáže sem napísať niekto kto má úhyny či kŕmil klasickým cukrom?
...
"Rozsiahle včelárske použitie medových náhrad, vrátane kukuričného sirupu s vysokým obsahom fruktózy, môže teda zhoršiť schopnosť včiel vysporiadať sa s pesticídmi a patogénmi a prispieť k stratám kolónií. Kyselina p-kumarová je všadeprítomná v prirodzenej strave včiel medonosných a môže fungovať ako nutraceuticky regulujúci imunitný a detoxikačný proces. Rozsiahle včelárske použitie medových náhrad, vrátane kukuričného sirupu s vysokým obsahom fruktózy, môže teda zhoršiť schopnosť včiel vysporiadať sa s pesticídmi a patogénmi a prispieť k stratám kolónií.."
https://phys.org/news/2013-04-high-fruct...dwide.html
@Goro:
krmim cukrem, ale uz od cervence hned po medobrani (do 10.7.). Pak u nas nic neni a nema smysl cekat na melecitozu
. Uhyny nejsou, dneska jsem byl ve vsech s pokapem stavelkou, zaslouzila si to 2/3 vcelstev. Ty zlodejky zableseny co jsem je tu parkrat zminoval zijou castecne nad i pod tretim VN. Mezi ctvrtym VN a tretim VN jsou 8 ulicek, mezi tretim a ctvrtym je cerno komplet. Pod uz jsem nekoukal, stavelku jsem daval do teto "mezery". Spodni VN je uschovna sousi.
K puvodni otazce - pokud jsou podle me splneny dalsi podminky, nahradni krmeni cukrem ma podle me zanedbatelnej vliv na vcelstva vcetne kvality prezimovani. Ale uznavam, ze zimovani na medu je pro ne nejlepsi, pokud bude pristi rok priznivy pro kvetovej med a ne jen z repky, chci zacit zimovat na medu.
Chose
(27.12.2019 18:53)gupa napsal(a): [ -> ] (27.12.2019 18:15)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Tak nějak to je pořád spíše o migraci. Abys uviděl invazi, musíš vylézt o několik pater výš a o 40 roků zpět, abys to uviděl víc z globálu.
Vidím několik chyb v tvých úvahách. Jednou znich je nevidět liniovou invazi.
Synchronizované léčení není omyl, máš asi hodně málo včelstev k pozorování. Máš pochybnosti o ověřeném postupu, který je běžně vidět u velkých chovů a on většinou funguje. Nefunguje jen proto, že podávaná látka má jinou kvalitu. Kvalita protivaroázních prostředků je proměnlivá ve své účinnosti. Ukázkou je promělivá účinnost repelentu proti komárům ve světě. Vždy se doporučuje mít místní prostředek. Obrazně. Ty doporučuješ vyměnit komára v dané lokalitě místo vyhledání jiného přípravku. Což je chybou velkého ideologa. Je nutné trochu toho materialismu.
To je za mne tvrdě osahaná realita. Kdyby byla dosažitelná všechna včelstva v doletu a ta všechna včelstva neplodovala, tak by teorie synchronizace fungovala, ale je to pouze teorie, kterou 40ti letá praxe postavila na hlavu. Jestli tady je někdo teoretikem, tak zastánce této doktríny.
U nás se synchronizovaně léčilo tak že zavolal důvěrník že za půl hodiny je u mně a bude se léčit. Byl jsem půl hodiny od včel kde jsme se sešli. Po aplikaci Varidolu plod neplod teplota neteplota jsme ještě pár minut pokecali. Pak zavolal dalšímu včelaři v řadě že je u něj za deset patnáct minut. Tomu si pak postěžoval že jsem na léčení nebyl připravenej a mně později na oplátku že ten druhý byl na nákupu a musel na něj čekat do tmy. Přičemž ode mě za tmy odjížděl.
A nebo jak už jsem psal dříve, zapálil mi důvěrník Varidol v podmetu a večer mi to zavolal. Když jsem se ho zeptal kde vzal podložky aby před tím utěsnil síta tak zavěsil.
Z mého pohledu organizované léčení provádí parta nevzdělaných ochotníků.
(27.12.2019 19:25)Josef Karliak napsal(a): [ -> ]... nahradni krmeni cukrem ma podle me zanedbatelnej vliv na vcelstva vcetne kvality prezimovani.
asi som to nenapísal správne ide mi o to či hynú včely viac po klasickom cukre alebo pri zakrmení hotovými tekutými cukrovými roztokmi (invertami - Apismix, Apivital a iné)
@Goro : aha, sorry
. Kdyz jsem mel jeste par vcelstev, krmil jsem vlastnim invertem (5kg cukru, 1 litr vody, 5g kyseliny citronovy, povarit ca 10 minut). Vcelstva taky OK. S jinyma invertama (komercnima) nemam zkusenosti.
Chose
Neinvertoval jsem, otec někdy v 60 letech a ten poměr mne nezajímal já jen míchal, ale poměr 5kg cukru 1litr vody si myslím by byl tak turecký med.Ať se daří Zdeněk
(27.12.2019 18:53)gupa napsal(a): [ -> ]Obrazně. Ty doporučuješ vyměnit komára v dané lokalitě místo vyhledání jiného přípravku. Což je chybou velkého ideologa. Je nutné trochu toho materialismu.
(27.12.2019 19:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To je za mne tvrdě osahaná realita. Kdyby byla dosažitelná všechna včelstva v doletu a ta všechna včelstva neplodovala, tak by teorie synchronizace fungovala, ale je to pouze teorie, kterou 40ti letá praxe postavila na hlavu. Jestli tady je někdo teoretikem, tak zastánce této doktríny.
No řekl bych, že to je šíření bezedné ideologie o bezplodnosti a mačkání velmi plodných matek. Málo uchopitelné a zaveditelné. Prostě řešení které nikdo moc provádět nebude. Jinak by tu 40 let bylo.
Oprava k invertu - nikoliv 5kg cukru, ale 3kg cukru, 1litr vody, 5g kyseliny citronovy, .......
Jsem se nejak uklep v cisle a nezkontroloval si to po sobe.
Chose
(27.12.2019 21:44)gupa napsal(a): [ -> ] (27.12.2019 18:53)gupa napsal(a): [ -> ]Obrazně. Ty doporučuješ vyměnit komára v dané lokalitě místo vyhledání jiného přípravku. Což je chybou velkého ideologa. Je nutné trochu toho materialismu.
(27.12.2019 19:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To je za mne tvrdě osahaná realita. Kdyby byla dosažitelná všechna včelstva v doletu a ta všechna včelstva neplodovala, tak by teorie synchronizace fungovala, ale je to pouze teorie, kterou 40ti letá praxe postavila na hlavu. Jestli tady je někdo teoretikem, tak zastánce této doktríny.
No řekl bych, že to je šíření bezedné ideologie o bezplodnosti a mačkání velmi plodných matek. Málo uchopitelné a zaveditelné. Prostě řešení které nikdo moc provádět nebude. Jinak by tu 40 let bylo.
Ano, to je přesně ten problém. Jedni hot a druzí čehí. Chov brojlerů vede bahnem permanentního působení akaricidů a maří volné páření těm, kdo se snaží zodolňovat populaci. Když náhodou chtíč vyššího zisku ze třetí snůšky protáhne (u těch solidnějších dojičů) období bez ošetřování akaricidy a sejdou se okolnosti, padá to po stovkách. Ti méně solidní, ti s tou vysokou produktivitou práce, ti tam perou akaricidy kdykoliv bez ohledu na cokoliv. Je jen otázkou času, kdy amitraz přestane fungovat. Nikdo mít zábrany nemusí, rezidua akarcidů v medu u nás nikdo nehledá.
Ta tři synchronizovaná ošetření na podzim jsou už jen trapnou vzpomínkou na doby minulé. Konečně. V tu dobu už často bývá po úhynech.
Kdyz budu lecit par ryb v rece od parazita a par set metru nad proudem nakazu neosetri, co se stane?
Sdilime spolecny prostor. Jsem toho nazoru, ze leceni musi byt plosny a blbuvzdorny. Proto se lecilo 3x, aby i ten nejvetsi blbec v okoli alespon jednim lecenim srazil V do prijatelnych mezi. Lidi budou vzdy ve sve prirozenosti rozdilni a cim vic volnosti dostanou, tim vic chyb budou delat a to ať učeni, pitomi nebo nevzdělani blbci..
To by fungovalo podle teoretického schéma, který jsem už výše popsal. To 40ti letou praxí skončilo u teorie. K žádnému plošnému vyhlazení roztoče za tu dobu nikde nedošlo. Nákaza byla, trvala a trvá, je všudypřítomná, takže k nákaze nemůže dojít, neboť už je roztoč přítomen.
Horizontální přenos roztoče zalétáváním (drift) je procesem tak pomalým, že k žádnému náhlému kolapsu nedojde. Tento proces je vzájemný a koncentrace parazita ve včelstvech je v podobné výši. Na ošetření je vždy času dost.
Zásadním problémem jsou volně žijící včelstva (původem roje), včelstva eko-bio-hazardérů, co si myslí, že ošetřování není nutné a nakonec včelstva nad hrobem - udržovaní mrzáci. To jsou původci kolapsů vlivem jejich vyloupení. To je náhlý proces a rozdíly ve včelstvech značné. To nám ta vaše metodika nikdy nesdělila.
Pro pochopení stačí prostudovat tento praktický experiment.
Neboj sa toho..u nás (SR) nikdy nikto nikomu neprikazoval čím/ako/kedy/koľko - a niesme na tom horšie ako vy..
Diky za studii. Roztoci bomba tedy nevybuchne, presto si neco navic nanosi (viry, nosemu, pyly atd...). Pro me osobne je to krok zpet.
Sranda bude, keď vám dôjde, že tým hlavným protivníkom nie je klieštik
Za 10 rokov sme sa zbavili tisícových spadov, zbavujeme sa stovkových spadov v budúcnosti sa zbavíme desiatkových spadov, pri dvoj až trojnásobných brojlerových včelstvách, ktoré sme za ten čas "vypestovali". ČO potom???? Budeme sa zbavovať hyper zmutovaných jednotlivých klieštikov???
Celé mi to pripomína hon na mor včelieho plodu, ako najväčšieho "likvidátora" včelstiev.
(28.12.2019 0:02)Frey napsal(a): [ -> ]Diky za studii. Roztoci bomba tedy nevybuchne, presto si neco navic nanosi (viry, nosemu, pyly atd...). Pro me osobne je to krok zpet.
Tak ted´ přešlapujeme na místě jaký bude podle tebe krok dopředu. Dík . Atˇ se daří Zdeněk
(27.12.2019 22:36)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]. Chov brojlerů vede bahnem permanentního působení akaricidů a maří volné páření těm, kdo se snaží zodolňovat populaci.
Zodolňovat populaci proti čemu? Jak? Ty tu prezentuješ genocidu včel? To je mistrovské a nezodpovědné.
(27.12.2019 23:07)Frey napsal(a): [ -> ]Jsem toho nazoru, ze leceni musi byt plosny a blbuvzdorny. Proto se lecilo 3x, aby i ten nejvetsi blbec v okoli alespon jednim lecenim srazil V do prijatelnych mezi.
Proto léčit třikrát blbě ale organizovaně než jednou pořádně?