Ještě dotaz na teplotu v termokomoře?
Nepoužívam žiadne sito.Teplota v termokomore je približne 50C.Vedro naplním natlačím do plna odviečkovancami.Približne za 6-8 hodín sa med z odviečkovancov separuje a odviečkovance v súdržnej vrstve vlastne plávajú na mede. Nádobu nechám ochladňúť a ak vedro nemá ventil tak špachtlou opatrne odoberiem suché odviečkovance až po riedku časť medu ktorú nakoniec prelejem cez sito.Takto získam čistý med a úplne suché odviečkovance bez pracného prepierania.
Na medovinu propírám víčka v nádobě s vodou jenom rukama, je to za chvilinku rozpuštěné. Vosk se nahrubo vytahá cedníkem a roztok zcedí. Vosk nechám jen lehce vykapat a pak z něj uplácám koule jako ze sněhu. Úplně v pohodě, bez jakéhokoliv zařízení a funguje to taky.
Proklikal jsem téma, ale je tu toho opravdu hodně a konkrétní odpověď jsem nenalezl.
Překvapivě ani na netu toho moc není, proto se ptám zde.
Chci zkusit první medovinu, metodu "za studena".
Jaký je poměr surovin při založení do 15 l demižonu?
Většinou se postupuje metodou "za tepla", ta mě prozatím neláká.
(26.06.2019 21:45)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Nepoužívam žiadne sito.Teplota v termokomore je približne 50C.Vedro naplním natlačím do plna odviečkovancami.Približne za 6-8 hodín sa med z odviečkovancov separuje a odviečkovance v súdržnej vrstve vlastne plávajú na mede. Nádobu nechám ochladňúť a ak vedro nemá ventil tak špachtlou opatrne odoberiem suché odviečkovance až po riedku časť medu ktorú nakoniec prelejem cez sito.Takto získam čistý med a úplne suché odviečkovance bez pracného prepierania.
Zkusil jsem a pracnější způsob si neumím představit. Získal jsem 6 kilo medu, víčka se spekla do medovo-voskových koulí a nejde z nich víc medu vyplavit ani tím mixováním ve vodě takže asi setjné množství medu odepíšu - skončí ve vodě při rozváření. Stáčecí štoudev skoro zničená, vosk se napekl na stěny a musel jsem to nesmírně pracně oškrábat ostřím nože (a zůstalo to drsné, podrápané - kdyby ta štoudev nestála 650 Korun, tak jsem s ní švihnul do kontejneru). Upatlanej, všude nasviníno, masakr! Na dno jsem dal převrácený antikoro cedník a ten se tak napekl voskem, že se dá očistit jen vyvařením až budu vyvářet vosk.
Kdybych to zastudena rozmixoval v konvích, jak jsem si to vymyslel sám, trvalo by to desetinu času (nepočítám napékání několik hodin, ale jen to patlání potom) a snadno a bezpracně přecezenou medovou vodu bych holt skrmil. Žádné patlání, žádný nepořádek. Takže tohle už nikdy víc! Jo, blbě vidím a pak jsem zjistil, když jsem našel brejle, že rafička nekončí na 50, ale na 58 a já jí dal nadoraz a to byla asi ta zásadní chyba - moc teplé.
Nedělal jsem to kvůli medovině, jen jsem si chtěl ušetřit práci a vyzískat med. Nebudu to už dělat ani při jen 50, určitě ne.
Jo, kdyby nádoba byla antikorová (za tisíce), v ní pevné a k tomu určené síto a dávalo se to tam hned čerstvé, většina medu vy vykapala a nebylo by třeba dělat tyhle kejkle. To je drahé a tak stačí konev, vrtačka, míchadlo, voda a cedník. Vyparaná víčka se snadno usuší a nekazí se a ani po dvou letech to nernapadl zavíječ ve výhni na půdě.
Tom, Jozef píše o teplote 50°C. Pri tejto sa nemôže včelí vosk topiť. Takže tak ako pri LBV, dodržať základné podmienky a dobrý výsledok sa dostaví. A nie robiť po svojom a tvrdiť, že to čo robia iní je zlé.
emer
Máte jistě pravdu. Ale. Neříkám, že je to zlé, říkám, že JÁ UŽ NIKDY VÍCE. Připouštím, že jsem udělal chybu díky špatnému zraku a napsal jsem to jako varování, že "zisk" se zdaleka nerovná nákladům v podobě vyšší pracnosti. Vy v mém příspěvku čtete něco jiného?
Ne všechnem vosk se spekl, i kdyby k tomu nedošlo (při teplotě 50 jak píše inspirátor), tak je to víc práce, nepořádek, patlání. Ale každý ať si dělá co chce, varoval jsem. Nic víc.
Jo kdyby pod těmi víčky nebylo síto, med by nevytekl, hrdlo by ucpaly kusy slepených víček, což se mi částečně stalo anžto síto nepokrylo celé dno nádoby.
LBV sem netahejte, dal jsem 3 SR mezi plodové plásty, pak před úlem zapáchající vrstva trubců a některá vč se stejně vyrojila, opakoval jsem to po 3 roky u nejméně 3 vč a výnosy byly o poznání nižší i u těch, která se nevyrojila. Nemám co bych na tom víc řešil, stačí mi to bohatě. Věci vyzkouším podle svých možností, například ale nebudu měnit rámkovou míru třeba (z 37 na 39, obojí na 30) - to musí fungovat obecně a nebo je to pro mě nezajímavé.
Pro vaši informaci, vyprání druhé poloviny víček od víc jak 30 vč, jak jsem si to vymyslel sám, mi trvalo včetně úklidu asi hodinu (kde by se vzalo). Nezvážil jsem si je před a po, odhaduju to na 10 kg medu a ten nevyhodím - dostanou ho včely. V prvním případě asi 4-5 kilo medu přijde s vodou z vyváření do kanálu. Co je lepší?
(15.07.2019 11:51)tom.50 napsal(a): [ -> ]Nezvážil jsem si je před a po, odhaduju to na 10 kg medu a ten nevyhodím - dostanou ho včely. V prvním případě asi 4-5 kilo medu přijde s vodou z vyváření do kanálu. Co je lepší?
Pranie odviečkovancov a dať to včelám je šítrenie nemocí. Potom sa mnohý divia že prázdne úle a podobne. U nás sú aj taký a do jara 50 % úhyny včelstiev. Aspoň sa dušujú že majú zdravé včely
Ja neperiem nič a po vytopení to ide na medovinu, nepotrebujem ani vážiť koľko toho je.Ja keď ochutnám to vytopené tak viem z istotou koľko to medu obsahuje a dá sa to aj zistiť podla váhy a množstva.
Jako že bych si šířil nemoci zkrmením medu z víček od mých zdravých včelstev, aha.
To je možno pre vás smiešne ale je to tak. Teraz ste zdraví a čo tak o päť min horúčka " Ale som zdraví "
Vírusové nemoci nepostrehnete a tak ideál na to je aby sa šírili je med z plástov z čoho sú aj odviečkovance.
Na každej včelnici sa nájde včelstvo ktoré chybuje v zdraví.
Podstatne že padli včeli na varoázu ......
Tom včelaří bez úhynů......
Merkuri, pro mě to není k smíchu.
Když jsem vám to tu napsal, přemýšlel jsem o tom. Došlo mi, že vy jste za A velkovčelař a tudíž se za B nemáte čas tolika vč věnovat tak, jako já. To je celé, nic víc v tom nehledejte.
Navíc hodně vč = větší možnost aby některé "omarodilo" a vy jste to přehlédnul kvůli A a B. A pak se může nákaza rozšířit těmi víčky. Už jsem vás pochopil. A taky nekočuju a tak moje vč nepřijdou do "styku" (ve sdíleném teritoriu) s tolika cizích včelstev jako ta vaše. A třeba mám zatím štěstí, nejspíš ale kombinace všeho dohromady. Shodneme se na tom?
Skutečně včelařím bez úhynů, už jsem to tu mnohokrát psal. Štěstí? Umění? Kdo ví?
Lenže nemoci sa šíria aj vzduchom.. A čo keď tam priletí cudzí joj, sadne, naraz prídete a v domnení že je váš si ho zoberiete. Aj kamoš mal okolo 100vky včiel a nekočoval, dušoval sa že jemu nič... nakoniec ostali 2 včelstvá do jari. Zatial ste spokojný.
(14.07.2019 20:58)Hrk napsal(a): [ -> ]Chci zkusit první medovinu, metodu "za studena".
Jaký je poměr surovin při založení do 15 l demižonu?
Tak jsem zvědav, co vytvořím
Sešlo se mi cca 7kg zbytků medu a 20l demižon. Na doporučovaný poměr 1:2 to objemově nevycházelo (7 a 14 je víc než 20).
Tak jsem takhle včera lehce po půlnoci smíchal daný med s devíti litry vody (s vědomím, že to bude sladší), at mám cca 16 litrů tekutiny a po přidání litru zákvasu mám nějakou rezervu v demižonu "kdyby něco".
Vzal 100g medu, přidal teplý litr vody. Do toho cca 4g Shimanskeho kvasinek, 1g živné soli. Další 4 gramy soli šoupnul do demižonu.
Zákvas za 30 minut už hezky perlil, tak jsem to nalil komplet do demižonu. Jenže od pohledu toho bylo nějak podezřele málo v tom demižonu, jen snad lehce přes půlku. Tak jsem to dolil dalšíma dvěma litrama vody. Bud je nějaká finta s objemem, nebo jsem se u prvního dolívání vody spletl.
Včera kolem osmé ráno znatelná pěna, večer pěna ubyla, ale hezky to šumí. Dnes pár větších bublin na hladině, šumí permanentně. Kvasná zátka mlčí, bubliny tam žádné nejdou. Těsní imho dobře, je ale v korku, tak možná bude trošku procházet tama. Uvidíme třeba za tři dny.
Tím vzkazuji opatrným začátečníkům jako já, že se netřeba obávat podobných chemických improvizačních hrátek
Na 10 l medoviny potrebuješ 4,5 - 5 kg medu. Shimansky kvasinky som skúšal ale som od nich upustil, takže tak. Keď dáš ráno kvasinky tak poobete to musí poriadne kvasiť a musí to aj bublať. Proces kvasenia po 2 týždnoch pomaly klesá ale sa nezastaví. Prejde 4 mesiace a je to hotové čo už badať že kal sa začína tvoriť na dne. Potom už len príprava na čírenie a neskoršie filtrácia.
Aby kvasná zátka bublala v korkovém špuntu tak by toho muselo být aspoň 50 litrů, spíš přes 100 a musí to být pořádně rozkvašné, to je pak jak kulomet. Až to bude pomalu dokvášet (spíš tak trošku prskat, jinak to umí vypěnit zátkou ven, je to jak hrnečku vař) tak to dej do menšího demižonu kvůli oxidaci a pod zátkou nech pár centimetrů místa na pěnu. Já když dělám víno tak radši dám menší demižon a zbytek do trojky, nebo i do petky když není sklo. Po stočení z kvasnic to s tím zbytkem opatrně doleju. To je tak na debatu u flašky vína na 2 hodiny. Jak říkal můj děda, ničeho sa šohaju neboj, dycky sa to dá vypálit, a když sa to nedá pit tak sa stým dajů mazat aspoň kolena.
Vlasta
Ano je to pravda v tom že čím väčší objem hmoty tak tým viac plynu a ide to ako gulomet. Lenže aby to šlo aj pri menšom objeme tak by bolo nutné držať teplotu na + 36 C, kvasenie neskutočne rýchle a aj bublanie ako guľomet. Sú nádrže na kvasenie na vyhrievanie a tam sa to dá dosiahnuť aby sa urýchlil čas kvasenia bud výroby vína alebo medoviny lebo tam čas sú peniaze.
(21.07.2019 10:37)Merkuri napsal(a): [ -> ]Na 10 l medoviny potrebuješ 4,5 - 5 kg medu.
Tak jak říkám, sešel se med, malá nádoba a málo času. Kdybych nebyl blb a nezapomněl druhý demižon, tak to udělám dvou demižonů a tím i z menšího množství medu. Obvykle se uvádí na jeden díl medu dva díly vody.