Ahoj, tak píšu ohledně mých zkušeností.
1) Medovinu jsem dělal vždycky z květového medu, pokud dělám čistě z medu a bez koření, chutná mi asi nejvíc, tak je světle zlatá. Zkoušel jsem přidávat do kvasu rozinky, koření (hřebíček, badyán,...), po přidání těchto přísad do kvasu medovina ztmavne. U rozinek je to opravdu citelný rozdíl odstínu až někam do hněda, chuťově to jde pak víc jakoby do polosuchého vína.
2) Používám kvasinky Schimansky Power, dojede mi to klidně až k 18%. Plus do rozkvasu přidám živnou sůl. Moje zkušenosti s rozkvasem z těchto kvasinek jsou, že je stačí nechat rozjet klidně jenom hodinu, ne jako u jiných kvasinek přes noc. Rozkvas pak po rozkvašení dám do kvasné nádoby (kbelík, demižon), posichruju to před uzavřením ještě špetkou kvasinek ze sáčku. Rozkvas dělám v petflašce ve vlažné vodě, víčko pak nahoru jenom položím, neutahuju kvůli CO2 (!).
3) Kvas připravuju tak, že med ve vodě rozmíchám v poměru 1:2 váhově, nevařím to hodinu, jen to k tomu varu přivedu, slabě povařím pět minut a sbírám pěnu.
4) Co se týká prostředí v kbelíku po dokončení kvašení, v plynném skupenství tam zůstávají výpary CO2 a trochu etanolu, tam se do chvíle otevření kvasného kbelíku nemá co zkazit
.
Používal jsem skleněné demižony, ale pak jsem přešel na kvasné nádoby z plastu (vinařské potřeby). Líp se s tím manipuluje a nehrozí riziko rozbití. Pro přepouštění medoviny je lepší koupit kvasnou nádobu s kohoutem dole, nebo si pořídit hadičku na přepouštění vody z akvária.
(12.12.2023 11:16)montezuma napsal(a): [ -> ]nevařím to hodinu, jen to k tomu varu přivedu, slabě povařím pět minut a sbírám pěnu.
Letos jsem dělal vařenou medovinu, vařil jsem hodinu a nestačil se divit, jak dlouho jsem sbíral kvanta pěny. A kaly v medovině stejně sedimentovaly. Med převážně z vypláchnutých víček.
(12.12.2023 11:16)montezuma napsal(a): [ -> ]Pro přepouštění medoviny je lepší koupit kvasnou nádobu s kohoutem dole, nebo si pořídit hadičku na přepouštění vody z akvária.
Jak řešíš u výpustního kohoutu dole oddělení kalů? Stáčím hadičkou právě proto, abych to nezkarboval a odebral jen medovinu ze sloupce a ne usazeniny ze dna.
1) Právě kvůli těm nekonečným kalům a pěně si myslím, že to ani nemá cenu vařit moc dlouho. Reálně jsem to poprvé zkoušel taky vařit hodinu jenom poprvé, pěnilo to furt a kal jsem pak měl v demižonu taky.
2) On ten kohout je cca dva centimetry nad dnem, takže kal zůstane dole, vcucne ho to jen trochu na začátku. Mě přijde, že hadičkou ať dělám co dělám, tak si to vždycky víc rozvířím.
Pánové chci se jen zeptat, neboť se medovině věnuju dlouhodobě, jaký máte důvod k vaření? Ptám se proto, že mě nikdy ani nenapadlo med ohřívat na vic jak 40 stupňů, neboť i když ho potom předhodím v roztoku s vodou kvasinkám tak tam jistě hodně prospěšných a aromatických látek zůstane, kdežto vaření med degraduje na sladkou vodu. Jinak ta pěna co sbíráte to je to malé množství bílkovin z pylu co med obsahuje, ale kvasinky tyto proteiny velmi rychle zkonzumují při prvotní fázi množení...
Byl to první návod, co jsem našel, když jsem ji zkoušel. Že se dá dělat za studena jsem zjistil vlastně až letos...
Za studena je to mnohem snadnější, něco jsem tu už napsal dřív. Já celý život kvasím kde co, ale z medoviny jsem měl zpočátku respekt, neboť med je na rozdíl od ovoce pro mě tak trochu posvátná surovina. Základy mi dal Ing Lstibůrek, asi největší odborník na medová vína, jak svoje medoviny nazývá u nás. Výroba medoviny je v podstatě vinařina, postupy jsou stejné až na dávkování živin, které musí být násobně vyšší, neboť med obsahuje jen nepatrné množství proteinů a živin pro kvasinky. Dnes taky nedělám nějaké velké objemy, spíš zužitkuji víčka, na bývalém stanovišti mi občas přinesly včelky tolik medu z řepky, že jsem nevěděl co s ním a tak jsem s medovinou vlastně začal. Jo a co se týká kalů a stáčení, ať už to vaříš jak dlouho chceš, tak dole zůstane vždy hodně kalu což jsou mrtvé kvasinky, stáčí se to obtížně, ale hodně pomůže bentonit, tak týden před stáčením rozmíchám roztok bentonitu s vodoou v medovině a ten na sebe naváže všechny nečistoty a zbytky kvasinek, na dně se potom usadí jako takové husté bláto, které hadička moc nečeří...
Kvasinky se proteiny fakt neživí.
Petře, můžeš prosím dát odkaz na ten bentonit? Díky
Daste, to jsi špatně pochopil, kvasinky se žíví samozřejmě cukry, ale je třeba aby jich bylo co nejvíc a tady už samotné cukry nepomůžou, tu zakladní porci zivin jim samozřejmě musím dodat ve vinařské kvalitě a opravdu hodně, ale část z toho mála bílkovin v rozkladu spotřebují, v závěru kvašení kdy kvasinky odumírají a klesají na dno, to finální vyčištění řeší bentonit, ale jde to i bez něj, ale trvá to déle...
Na dotaz na bentonit, nebudu posílat konkrétní odkaz, ale mají ho všechny vinařské e-shopy, já vš beru u BS víno, ale nechci dělat neplacenou reklamu...
Dobrá medovina jde oběma způsoby, ale převařená je hotová o mnoho rychleji. Když mám vypito, respektive prodáno první sud vařím a na vánoce je čirá. Další sud nevařím, ale o rok déle si musím počkat. Porovnám li s odstupem oba způsoby na chuť s nepatrným rozdílem vítězí vařená. Vařená je jistota zvl pro menší várky, kdy s nevařebnou mohou být problémy. Nevařená v 200 l sudu je také jistota, ale čas zrání a chuť a to si musí každý rozhodnout sám! Zdraví R. S.
Já roztok nevarím. Med nechám najskôr skryštalizovať,potom ho zahrejem špirálou na 80C a zoberiem z vrchu čepicu peny. Med vylejem do suda,nariedim ho najskôr 60C vodou premiešam a dolejem studenú vodu tak aby roztok mal v celom objeme okolo 33C. Pridám fermentačný bentonit,živnú soľ a zákvas. Do vianoc ked to robím začiatkom mája mám už predané.
Medovina by mela aspoň rok zrat
To máš pravdu,ale nikdy ten rok nestihne.
Ak je dobrá polročná,tak nenaťahujem čas.
Při použítí dobrých kvasinek (u mě chladnomilné BS 10) a dostatku živin na start, s teplotou kvašení cca 15 stupňů, proběhne hlavní kvašení do měsíce a potom už se jen čistí a zraje, po vyčištění bentonitem, dávám část do prodeje v okruhu známých (jinam zatím neprodávám) už i po 4-5 měsících, jako mladé víno, chuť se zráním samorřejmě mění a zlepšuje a tak část nechávám zrát v menších nádobách déle, a to nejenom kvůli kvalitě, ale i to ochutnávání má svoje kouzlo.
S vařenou nemůžu srovnávat, nikdy jsem to nezkoušel, ale v ochutnávkách mezi kámoši mi ty za studena chutnají líp, což je jen čistě subjektivní ...
Mám tu nějaké již prošlé kvasinky. Asi 2 roky po datu spotřeby. Má někdo zkušenost, zda je možné je ještě použít. Byly skladované ve tmě a v uzavřené sklenici bez přístupu vzduchu a vlhkosti.
Já mám takovouto zkušenost: originál kvasinky z vin. potřeb jsem použil po třech letech datumu spotřeby, a ještě tyto suché kvasinky splnily mé zadání. Co ti brání udělat zkoušku s minimem množství, abys zjistil funkčnost. Doporučuji však zvýšit koncentraci v každém případě.
Přesně jak píše Jiří V. - udělej zkoušku, jestli se po hydrataci rozjedou a pokud ano, tak není čeho se obávat. Může se pouze zvýšit počet těch, co se nerozjedou, to se ale dá dohnat vyšším množstvím a svědomitou přípravou roztoku, tedy výživa a řádné provzdušnění.
Kvasinky se rozjedou, budou však pomalejší, tudíž jim musíš dát delší čas udělat pořádný rozkvas. Druhou věcí je, jak velkou šarži děláš. Pokud je to víc jak 100l, nelitoval bych peněz a koupil nové. Jistota řádně dlouhého procesu bouřlivého prokvašení, je jistota.
Díky za postřehy. Nerad vyhazuju něco, co by se ještě dalo využít, tak to zkusím.