Včelařské fórum – o včelách a včelaření

lze na to přepočítávání hodnot a teplot použít Úřední alkoholometrické tabulky, které se používají třeba v pálenicích ?

Já bych nezacházel až do takového detailu. S těmito tabulkami jsem nikdy nepracoval, ale předpokládám, že se používají ke stanovení přesného procenta alkoholu u pálenice. Zde u medoviny je to zcela něco jiného.
Ale pokud byste chtěl stanovit přesně hustotu, není to až tak snadné. Nejdříve byste musel znát teplotní součinitel objemové roztažnosti vody (beta) při 20 stupních celsia. Ten najdete ve fyzikálních tabulkách.
A poté dosadit do vzorce ro(hustota)=m(hmotnost kapaliny)/[V(objem)*(1+beta*delta t(rozdíl teploty)]
delta t se určí tak, že od teploty naměřené, třeba 27 st. odečtete těch 20, ke kterým je to vztažené v tabulkách.

Druhá věc je, jak se budou chovat zbylé látky v medovině. Ethanol a cukr má určitě jiný koeficient teplotní roztažnosti a jestli se dá vůbec zanedbat nevím, ale hmotnost alkoholu nikdy nezjistíte. Proto to vlastně všechno počítáte. Tak jedině zanedbat, ačkoli možná, že bude mít podobné vlastnosti jako voda, je to konec konců taky jenom kapalina.

Já osobně bych medovinu radši měřil při 20ti stupních a ušetřil bych si práci.

Tak a už je hotovo, stačí jen stočit do lahví...

mňam

Nádhera, já pořád ještě bublám...
Milane chtělo by to lepší fotku, tahle je hodně tmavá.

Také bublám a to bouřlivě hned druhý den po založení várky.
V mnoha příspěvcích si včelaři stěžovali na to, že při přípravě zákvasu se kvasinky nemají k dílu. Zejména často byly zmiňovány dolské hlubokoprokvašující. Protože jsem občas míval obdobné potíže, postupuji teď takto.
Když v létě začínám, použiji na zákvas i několik druhů kvasinek, které seženu a klidně jich tam dám víc, než říká návod. Zákvas se vždy dobře rozjede.
Důležité je dobré provzdušnění roztoku medu. Bez ohledu na to, jestli jsem vařil, nebo rozpustil med "zastudena", vezmu ruční mixer, nasadím šlehací metly a do roztoku několik minut zabublávám vzduch.
Demižon dám na půdu pod střechu a obléknu do vyřazené prošívané bundy.
Po prvém stáčení naleji do zbylého kalu na dně další probublaný medový roztok.Druhý den to bouřlivě kvasí.
Včera jsem takto založil asi pátou várku, už jen do menšího demižonu k ústřednímu topení, a dnes už se zálibou pozoruji, jak se má k světu.

Pánové, nevíte někdo při jaké teplotě hynou kvasinky dolské hlubokoprokvášecí?
Mám podezření, že jsem trochu víc přitopil(cca 31 stup) a medovina přestala kvasit.
Četl jsem, že schimanski kvasí i při nižších teplotách a hlavně, že mají větší rozsah teploty.
A druhá otázka, víte někdo jak se převádí cukernatost na hustotu roztoku? Dám příklad: Naměřil jsem 34 procent moštoměrem, ale chtěl bych vědět jaké hustotě to odpovídá.
Děkuji za odpověď, Petr

Hustota-stačí zvážit roztok a zjistit objem roztoku.Hustota je vyjádřená hmotností dělenou objemem, např. roztok váží 2 kg a má objem 0,5 litru tedy hustota je rovna 2 děleno 0,5 se rovná 4 kg na litr.
Těch 34 procent je hmotnost cukru z celkové hmotnosti roztoku, tzn. roztok vážící 1kg je tvořen 34 procenty cukru (0,34 kg) a 66 procenty vody (0,66 kg).

samozřejmě že platí, že 1 litr vody je roven přibližně 1 kg.

roztok váží 2 kg a má objem 0,5 litru tedy hustota je rovna 2 děleno 0,5 se rovná 4 kg na litr

To by asi šlo. Na začátku zvážit prázdný demižon a tuto hodnotu pak odečítat od celkové hmotnosti v průběhu kvašení. Přesně si odměřit objem roztoku v odměrce a kdykoliv stočíte tak zase odečíst úbytek objemu(kvasinky na dně, které vylejete). Ale přijde mi to docela komplikované. Klasický hustoměr pro mošty, který má rozsah měření ocejchovaný ve stupnici od 1,000(což odpovídá destil. vodě) až nějakých 1,150 stačí pouze ponořit do kvasu a je to. Těch 1,150 odpovídá na stupnici moštoměru nějakým 36-38 procentům cukernatosti. Pak už jen z tabulky výše odečtete procento alkoholu. Můj dotaz byl, zda nevíte jak se převádí hustota na cukernatost a naopak. Fyzikálně je to pořád to samé zařízení - plovák, který je nadnášen kapalinou. Musí tu existovat nějaký převodní vztah.

Našel jsem na netu včelaře s nabídkou medu v 40kg nádobách za 60Kč/kg. Má to být snůška s hořčice a svazenky. Je mi však divné, že při vaření roztoku nevznikala žádná vůbec žádná pěna! Je to vůbec možné?
Z mých medů vzniká vždy velké množství husté pěny. I z popisů na internetu má vznikat hustá pěna = vysrážená bílkovina. Je to vůbec med, co jsem koupil? Máte zkušenost, že by vám při vaření nevzniklo ani trochu pěny?

U květových medů se mi to ještě nestalo, naopak pěnu sbírám cca hodinu a je jí dost. Těžko říct, kde je problém. U malovčelaře (resp. tím míním nikoli průmyslového zpracovatele medu) se asi nedá počítat s tím, že by filtroval pylová zrna a dostával tak z medu bílkoviny. Možná bych zkusil část medu šetrně ztekutit a vyzkoušet, jak se budou zpětně tvořit krystalická jádra a za jakou dobu znovu zkrystalizuje (v chladnu bych řekl, že do měsíce by musel, i kdyby nechtěl...). Anebo med poslat na rozbor, ale tam se už zase ztrácí efekt nízké ceny.

Z jakého medu jsi vařil jiné roky? Já vždy z prvního. Pampeliška, ovocné stromy. Ze 40kg jsem nasbíral tak 3-4 sklenice pěny. V loni jsem vařil z melecitozního a také skoro žádná pěna. Vysvětluji si to tím, že v tom pozdním sběru již tolik pylu, bílkovin a toho ostatního nebude a tak se také nemá, moc co vysrážet. Hořčice a svazenka je taky pozdní sběr. Netvrdím, že musím mít pravdu, pokud má někdo jiný poznatek.....nikdy není škoda se něco přiučit.

Pro Jan Fišar:
Napadlo mě, že kdyby ten včelař při medobraní ještě teplý med cedil přes uhelon, husté síto, tak by možná všechen pyl odfiltroval. To může být důvod proč vám to nijak nepěnilo. Kdyby to nebyl med, tak to byste podle chuti a zápachu přece poznal.

Jan Fišar napsal(a):... s nabídkou medu v 40kg nádobách za 60Kč/kg.

Už ta cena říká, že to byl med "ze skladu", tedy rok i více let starý a pravděpodobně nejméně jednou, možná i vícekrát ztekucený.
Při zahřátí k 50 st vyplave ve velkém kbelíku na povrch tolik pylu, že by med byl svým vhledem špatně prodejný. Většina včelařů proto pěnu na povrchu odstraní. Pokud se tak stane během skladování vícekrát, je med zbaven pylu skoro tak dobře, jako při vaření.
Já tak někdy čistím med na medovinu a pak ji dělám za studena - pachuť není.

Zdravím nevim jestli mi to tady uteklo nebo jestli je to v jinym vláknu přes hledání sem to nenašel Jak je to prosím s prodejem medoviny??

Úplně bych to tak neviděl. Rok starý med, který je správně skladován, je ovšem naprosto v pořádku a kvalitativně zcela vyhovující. Přirozenou cestou se vždy nějaká pěna na povrchu vyčeří, to známe již při vytáčení - a tam k žádnému zahřívání nedochází. No, a při šetrném ztekucování medu v tepelném rozmezí 40 - 50°C vzniká tak nepatrné množství pěny, že je to zanedbatelné. V porovnání s tím, co je třeba sebrat při vaření medoviny z květových medů je podle mé zkušenosti toto množství zcela marginální. Za sebe musím říct, že kdyby hypoteticky med neobsahoval pylová zrna, hledal bych důvod někde jinde... A to spíše v oblasti vědomého a záměrného jednání... (Tím ovšem netvrdím, že to je případ tohoto konkrétního medu, neboť to na dálku nelze stanovit).

---

(28.02.2012 13:03)Lukáš Bašta napsal(a): [ -> ]Zdravím nevim jestli mi to tady uteklo nebo jestli je to v jinym vláknu přes hledání sem to nenašel Jak je to prosím s prodejem medoviny??

Možná viz téma "Medovina a legislativa", http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Medovi...gislativa.

chci se zeptat, sháněl jsem kvasinky vínka a schimanski po všech drogeriích kolem a nikde nic, nabídly mě značku BS viz. http://www.vinarskepotreby.cz prý by měli fungovat i na medovinu, ale jsou to vinné kvasinky. Konkrétně mám odrůdu lehké ovocné mošty. Má někdo zkušenost? Bude to fungovat nebo radči objednat z netu ty osvědčené???

Objednej zde:
http://www.schimansky.cz
MAURIFERM PLUS - ID produktu 89 - výživná sůl pro ovocné kvasy, rmuty a medovinu
Kvasinky POWER - ID produktu:76 - hluboce prokvášející pro výrobce ovocných kvasů a medoviny
Mě to právě doma v demižonech hučí jako v úlech! Honza

Právě jsem se dočetl od jednoho domácího výrobce, že dává medovinu kvasit do skleníku. Tak si říkám že by to byl dobrý nápad, ale určitě je tam vysoká teplota přes 30°C v létě i přes 40°C, a asi to urychlý kvašení, tak si říkám asi na úkor kvality. Bude lepší medovinu nechat kvasit někde doma při pokojové teplotě (po stočení sklep) a nebo ji nechat bouřlivě kvasit ve skleníku??

Teplota prvního kvašení medoviny má být mezi 25 až 28st.C a během kvašení by prý neměla stoupat a klesat víc jak o 1stC. To ve skleníku není možné. Také by na kvasinky nemělo působit světlo. Já mám demižony na skříni (blíže u stropu je více teplo) a oblečené do starých kabatů. . Jinak se doporučuje termobox s teplotou regulovanou termostatem. Ale to už je snaha o dokonalost.