(04.01.2016 14:05)zajíc napsal(a): [ -> ]...Tento případ je z vlastní zkušenosti a v kanálu skončilo poměrně velké množství medoviny...
zajíci, zajíci, musím tě pokárat - do kanálu se nikdy nic nevylévá!!! Vždy existuje alternativní způsob zpracování...
Pokud hrozí, že alternativním způsobem zpracování získám nepitelnou směs vhodnou akorát tak do ostřikovačů, tak je to drahý alternativní způsob zpracování a nezbývá než ten kanál. Osobní zkušenost se 110 litry...
Hmm, otázkou je, co je výchozí surovinou; v případě nerozkvašeného roztoku se dává ještě ledacos napravit, u zoxidované medoviny, plné octanu ethylnatého a acetaldehydu, je možností velice málo. Ale i tak je lepší tomu dát šanci, než to hned zatratit a vylít do kanálu. Ono i deset litrů nemrznoucí směsi do ostřikovačů je furt lepší, než tím vytrávit bakterie na čističce
Když se ale použije ta správná technologie, tak i se zdánlivě ztraceného případu lze vyrobit nápoj s jelenama, vlastně sobama...
Pomnožili se tam nekalé bakterie - páchlo to, tedy spíš smrdělo a bylo to hnusné. Ještě jsem to nechal ležet 1,5 roku ve sklepě, zda se to nezlepší. Nezlepšilo...
Nemám přístup k alternativnímu způsobu zpracování a nechat to zpracovat za výsledných cca 150 Kč/l by byla drahá kapalina do ostřikovačů...
A to 55 l mělo 16 % a druhých 55 l 18 % vol. - měřeno destilací...
Na odstránenie a zlepšenie chuti sa používa pyrosiričitan, je to fakticky stabilizátor, tekutá síra. Dosť zrazí pachuť po buničitom filtri, ono neviem síce ako vyrábajú tie filtre ale po jednom výrobcovi nie sú pachute, čil už neviem ktorý lebo, som omilom vyhodil stítky s filtrov do kontajnera.
Dnes som dal medovinu na vyšetrenie a tak hodím výsledok keď mi dôjde domov na adresu. Dávno ešte keď padol socik v 1990 som dal medovinu na vyšetrenie a mala podla dokladu 19% alkoholu. To sa až čudoval Tomka lebo jeho mala 12.5%. On mal s repkového medu a ja som mal zelenkavú s jedlového medu a kvasinky boli z kanady. Pred dvomi rokmy mi jeden ukazoval rozbor a tá mala 17% alkoholu, bola polosladká ovocné stromy, med s čerešňa vtáčia.
(04.01.2016 13:44)VaT napsal(a): [ -> ] (03.01.2016 22:11)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Voda z vodovodu má povinné reziduum chlóru. Zbytkový chlor ve vodě je obsažen 0,2 mg/litr u spotřebitele.
To by mě zajímalo kdes to Pavle vzal, vyhláška č. 252/2004 rozhodně takovýhodle nic neuvádí - jestli ano tak prosím o info kde.
Ta Vyhláška, kterou uvádíš, stanovuje limitní hodnoty, tedy maximální povolené. Těch 0,2 mg/l je patrně v jiném předpisu, ale tato hodnota je zaručující sterilizaci vody v rozvodné síti vodovodů. Pokud by tam reziduum chlóru nebylo, došlo by k množení baktérií a voda by přestala být pitnou. V novém nařízení je nyní požadavek také na výměnu vody (pohyb vody v rozvodných systémech). Nyní například odbočení pro požární vodu či doplňovací vodu musí být do 150 mm od napojení vybaven hydraulickým oddělovačem. Prostě nesmí být v systému žádná "mrtvá ramena".
Pravdou je, jak tu výše někdo psal, že díky organickým látkám obsažených v medu chlór zreaguje (někdo zmínil kyslík - omyl). To však není žádná výhra. Plynný chlor je úplně bez zápachu. Člověk ho nemůže cítit do doby, kdy neudělá tu svou práci, tedy dokud nezreguje s organikou. Teprve když zreaguje, vznikají sloučeniny chloru (chloraminy), které už člověk cítí (velmi). Pak teprve pak začne medový roztok vonět.
Jednoduchá rada, nechat vodu odvětrat a pak použít.
Chlór poškodzuje zrak, preto Hitler bol poloslepý. S chlórovej vody má človek červené oči jak angorák / králik /
Pokud vodu převaříš, vyřešíš i otázku přítomnosti chloru. Jednoduché řešení.
Tady jde právě o to, že převařit 100 litrů a více je trochu potíž.
(04.01.2016 22:41)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To by mě zajímalo kdes to Pavle vzal, vyhláška č. 252/2004 rozhodně takovýhodle nic neuvádí - jestli ano tak prosím o info kde.
Ta Vyhláška, kterou uvádíš, stanovuje limitní hodnoty, tedy maximální povolené. Těch 0,2 mg/l je patrně v jiném předpisu, ale tato hodnota je zaručující sterilizaci vody v rozvodné síti vodovodů.
A kde se teda veme ten chlór když se sterilizuje ozónem? Ani ve vyhlášce 409/2005 nic takového stanovené není.
Sterilizace ozónem je funkčně, technologicky totéž. Jde o místně okamžitou sterilizaci. Nejde o sterilizaci systému rozvodů. Ozón se nesmí dostat mimo sterilizační systém, musí následovat deozonizace, jinak dojde k devastaci potrubního systému rozvodů vody a armatur. Navíc, ozón se nesmí dostat k uživateli, poškozuje sliznice daleko více než chlór.
Tedy, technologie úpravy vody (sterilizace) se skládá ze sterilizace a pak dávkování chlóru (nebo sloučenin chlóru) v takové míře, aby byla dosažena hygiena i v nejvzdálenějším místě vodárenské soustavy. To znamená, že se v tom místě musí vyskytovat minimální požadované reziduum chlóru. Žádná vodárenská soustava není bez chlóru. Tou sterilizací a kvalitní filtrací na počátku se spotřeba chlóru významně snižuje a hlavně se snižuje zápach, protože vzniká méně chloraminů.
Kdyby se pouze sterilizovalo a následně se sterilizovaná voda bez chlóru vpustila do vodovodní sítě, tak se tam za čas namnoží bakterie a dojde tak k trvalé kontaminaci vody.
Pavle já tomu nějak nemůžu uvěřit, seš sice vod fochu ale nikde sem se nedočet o žádný normě, která by předepisovala přídavek chlóru do pitné vody. S nárůstem počtu bakterií se počítá u TUV (legionela) kde podle normy musí docházet ke sterilizaci vody v rozvodech a akumulaci, ale u studené pitné vody si myslím že tomu tak není, protože se tam nepočítá s rekontaminací. Prosím o odkaz na vyhlášku nebo normu, kde je uvedeno nezbytné reziduum chloru. Díky
resp. i když se chlór může přidávat do vodovodní sítě tak není nikde stanoven normou min obsah chloru, tozn. že když distributor zaručí kvalitu vody dle vyhl 252 nemusí už tam nutně být žádný chlór. Vono je to je teda celkem jedno, ale mě se nelíbila ta formulace že je předepsaný nějaký povinný reziduum chloru ve vodovodní síti, proto jsem se takhle ptal, ale asi už tady nechci bránit diškuzi na téma medovina.
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp...AK2014.pdf
Už jsem stará konzerva. Vidím, že na tomto poli se svět také mění. Vezmu-li v úvahu stav našich vodovodních sítí, tak se změny asi nedožiji.
Pokud si ještě dobře pamatuji se školní lavice, tak chlór je žlutozelený, silně zapáchající toxicky plyn. Ale možná se od těch dob něco změnilo...
V našich končinách se ve vodárenství používá chlornan sodný, není však vyloučeno, že v jiném koutě republiky se používá plynný či kapalný chlór. Nicméně při předávkování nad 0,3 mg/l již bude voda citelně zapáchat a to hned, jak opustí vodovodní řád skrz kohoutek...
Domnívám se, že pokud by bylo ve vodě tolik chlóru, že by to po všem tom napouštění, míchání, reakcí s cukry a kyselinami z medu a závěrečném provzdušněním před zakvašením vytrávilo přidané kvasinky, že bych asi před těma kvasinkama dávno padl já...
Hezké pojednání o chlóru ve vodě je
zde.
To se opravdu jenom domníváš
Zřejmě už se hospodaří jinak, můj případ byl výrazně staršího data a o likvidaci havárie ve vodárně přidáním vysokého množství chlóru jsem se dozvěděl až zpětně.
Co bys teda vymyslel ty s velkým množstvím rychle se kazícího roztoku medu a vody, ve kterém se ti nepodařilo ani na několikátý pokus nastartovat kvašení? To jsem zvědav.
Hmm, tak těžko říct takhle z hlavy...
...ale pokud by to bylo vytrávené předávkováním chlóru, tak co by se tam tedy kazilo, v naprosto vydesinfikovaném prostředí? Kvasinky jsou jedny z nejodolnějších mikroorganismů.
Doplněno:
Ono pokud je to staršího data, a dozvěděl ses to až zpětně, těžko tomu tvrzení, že to byl chlór, stoprocentně věřit; ono to klidně mohlo být něco jiného, no a protože se třeba nic vážného nestalo, jen si někdo stěžoval, že ta voda byla nějaká divná, tak se to přikrylo tím chlórem - něco se napsat muselo. To je ale pochopitelně jen má spekulace a dnes již jen těžko někdo přijde na opravdovou příčinu...
Až se někdy budu nudit, obětuju kilo medu a zkusím si udělat několik mininásad s různým dávkováním chlóru.
(05.01.2016 12:57)juryn napsal(a): [ -> ]...nad 0,3 g/l...
Předpokládám, že jde o překlep. Doufám, že se tu bavíme o koncentracích řádově 0,3 mg/l.
0,3 g/l = 300 mg/l
Ano, překlep - to by byla dost drsná dávka...
Mě se taky nechtěla medovina nastartovat,pouze po zatřepání se uvolnilo pár bublinek.Žádné bouřlivé kvašení.Po měsíci jsem začal dumat.Neměl jsem čím to změřit a laicky jsem usoudil,že byla přeslazená(poměr voda/med jsem totiž mírně překročil).Kvas jsem naředil černým čajem(stačili 2 hrnky na 10l kvasu) a přidal pár tablet B-komplexu.Suprově se rozjela a bublala 6 týdnů.Potom jsem ji stočil z vrchu a šupl do chladu.Druhé stáčení se bohužel nedožila,nepřežila vánoční svátky.Všechnu jsem ji vychlastal a něco rozdal.Všem chutnala.S medovinou z trhu nestrovnatelná.Vodu jsem použil normál z vodovodu nepřevařovanou.
Zdravím přítomné v novém roce. Po několikaletém více či méně úspěšném snažení jsem se dopracoval k produktu, za který se nestydím a zákazníkům chutná, protože se vrací pro další. A je tu otázka. Používáte někdo nějakou vychytávku k plnění lahví? Ono 10, 20 lahví není problém naplnit s trychtýřem a "lámáním" hadičky. Ale plnit větší množství, to už by chtělo nějak vylepšit. Nějaká plnicí pistole nebo něco podobného by bylo fajn. Ale co? Díky za náměty.