Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Dnes som stočil 2 druhy medoviny, svetlá s medu agátového + ovocné stromy 1/1
Medovina s Duglaskéj jedličky, tento les jedli je od môjho bydliska zhruba 13km, pritom táto jedla je druh borovice, mám DL aj čistú a aj poniešanú zo smrekom a dubom ako med.
Filtroval som to 2 x a je bez stabilizátorov, nepoužil som ani bentonit.

Aby tu niekto nechytal záchvaty tak okorodovaný hrnček už nemám lebo akosik záhadne sa stratil

Táto medovina nepôjde na predaj ale na súťaž v kanade.
Je to fotené mobilom ako taká kvalita a vydarený obrázok je stredný..

Medovina vypadá skvěle, to zdá se umíš ale dendrolog z tebe nebude.

To chceš ako povedať že ten tisový ihličnan nepoznám? Parazitnéj hávede bolo na nej dosť čo až pod stromami bolo lepkavé, čo mi to pripomínalo lipovú medovicu.

Nemáte někdo zkušenost s tímto ozařováním místo převařování vody pro medovinu?

http://www.eshop.goro.cz/produkty-steril...detail-192

Táto lampa je vhodná na dezinfekciu kontajneru na tekutý dusík a na medovinu pochybujem, a k čomu to je dobré? To by si musel aspoň nechať pôsobiť 72 hod. To žiarenie je aj škodlivé.

Je to průtočná lampa, běžně se v profi provedení používá ve vodárnách, účinnost je vysoká.

UV lampa- ultrafialové záření desinfikuje vodu, používá se tam kde není jistota, že se v pitné vodě nevyskytují bakterie. To může být např při použití vody ze studny.
Pro sterilizaci namíchaného roztoku vody s medem to nejspíš nebude mít žádný přínos - bílkovinu to neodstraní. Na druhou stranu to není nijak škodlivé.

..význam to samozrejme pri výrobe medoviny môže mať..netreba prevárať celý objem ktorý ideme zakvasiť..stačí celé množstvo medu prevariť s časťou vody a doriediť vodou ošetrenou uv lampou..úspora času,energie a roztok je aj oveľa rýchlejšie vychladnutý..ja používam vodu z prameňa z Malých Karpát,a postupujem tak ako píšem..voda spĺňa parametre pre kojencov,tak netreba ani prevárať ani lampu..

Hlavní nevýhodou UV lamp používaných ve vodárenství je, že zaručují účinnost pouze u čirých kapalin. U medoviny velký problém.

Gusto to pochopil dobře. Jde mi o desinfekci vody. Nechce se mi převařovat řekneme 100 litrů vody.

Jednoduchšie je použiť vodu z obecného vodovodu a nie vymíšlať kde čo.
Ja používam vodu zo 400ročnéj studne a nepreváram, medovine nič nechýba

Voda z vodovodu má povinné reziduum chlóru. Zbytkový chlor ve vodě je obsažen 0,2 mg/litr u spotřebitele. To znamená převařit! jinak to bude blbě kvasit nebo vůbec ne. Nebo nechat chlór odvětrat (jeden den).
UV lampa má tu výhodu, že dezinfikuje a při tom nezůstává žádné reziduum. Nelze ale takovou vodu dopravovat vodovodem, musí se ještě nachlorovat.

Dobré kvasinky kvasia aj v chlórovéj vode a priam fantasticky, takže o nekvasení a zlom kvasení neverím.

Já taky nevařil, jen ohřál, aby se rozpustil med a kvasilo to i kvasí.

(22.12.2015 23:46)KaJi napsal(a): [ -> ]Alkohol zresluje měření refraktometrem? Pokud ano, tak jakým směrem.

Měřit stupeň prokvašení lze, je zde však ale několik ALE KDYŽ...
Tento způsob měření se například používá v pivovarnictví - pouze však jako provozní metoda. K tomu, aby výsledky měly nějakou vypovídací hodnotu, je potřeba nejdříve sestavit křivku závislosti indexu lomu na obsahu cukrů a ethanolu - zjednodušeně tedy vezmeš vzorek, změříš na refraktometru, potom provedeš laboratorní analýzu (hustota, cukry, ethanol) a vše zapíšeš do tabulky. A tak to děláš každý den po celou dobu fermentace, no a na konci získáš onu křivku, podle které jsi schopen určit, ve které fázi kvašení se zrovna nacházíš. Ovšem pozor, tato křivka platí pouze pro konkrétní výrobek - předpokladem je tedy standardizovaný roztok, v pivovarnictví tedy mladina. Pro každý druh piva, které se v onom provozu vyrábí, tedy musí mít vlastní křivku a i tak je výsledek pouze orientační, pro rychlou kontrolu však dostačující.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že pro výrobu medoviny je tato metoda nepoužitelná; tedy pokud bys svým včelkám nezavedl standardizační předpis pro to, co ti mají nosit do úlu a jak to potom následně zpracovat...

Myslím, že kolem vody je až příliš mnoho mýtů a legend, a to nejen u medoviny, ale třeba i u piva...

Pokud se jedná o chlór, tak asi tolik. Jeho úkolem je eliminovat obsah bakterií ve vodě ve vodovodním řádu. Nicméně čím dál od místa, kde se dávkuje (vodárna, úpravna), tím víc obsah chlóru klesá - svou roli zde hraje čas. Další způsob, kterak jeho obsah snížit, je prosté provzdušnění vody - chlór velice rychle oxiduje; při napouštění vody tedy stačí hadicí stříkat na hladinu tak, aby se do vody vpravilo co nejvíce kyslíku. No a pokud přeci jen všechen chlór nezoxiduje, tak veřte, že roztok na medovinu je tak silně reduktivní prostředí (glukóza, fruktóza, kyseliny), že než ho dopravíte kvasné nádoby, tak po chlóru už tam nebude ani stopa, tedy rozhodně ne taková, aby negativně ovlivnila kvasinky.
Co se bakterií týče, tak pokud neberete vodu někde ze studny hned vedle hnojiště či žumky, případně nehrozí pravidelné splachování polí, netřeba z toho mít obavy. Ony nechtěné mikroorganismy jsou všude - ve zvduchu, ve vodě, v medu. Pokud byste chtěli být maximalisti, tak byste museli sterilizovat med, potom všechny procesní nádoby a nástroje, které při výrobě používáte no a v neposlední řadě také prostory, ve kterých medovinu vyrábíte a také sebe. No a nezapomenout na roušku na ústa...
Daleko jednodušší je dodržet tyto zásady:

• čistota je pochopitelně na prvním místě, tak jako v každé potravinářské výrobě, neplést si to však s operačním sálem
• roztok na medovinu co nejrychleji zchladit na zákvasnou teplotu (ať už vaříte anebo pouze zahříváte) - teplota kolem 40°C je z hlediska množení nechtěných mikroorganismů nejkritičtější
• provzdušnit (proléváním z výšky, případně akvaristický kamínek - ne k vůli chlóru, ale kvasinkám)
• zakvasit předem připravenými kvasinkami - po rychlém zakvešení vznikne v roztoku značně nepřívětivé prostředí pro většinu mikroorganismů

A ještě malý dodatek k vodě; kvalita vody rozhodně má vliv na výslednou kvalitu produktu, nicméně rozhodně to není aní chlól a ani bakterie ve vodě obsažené. Největším nepřítelem všech potravin, tedy nejen medoviny, je železo.

Pokud by se však moje tvrzení někomu nezdály, doporučuji k UV filtru ještě pořídit reverzní osmózu.

(03.01.2016 22:11)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Voda z vodovodu má povinné reziduum chlóru. Zbytkový chlor ve vodě je obsažen 0,2 mg/litr u spotřebitele.

To by mě zajímalo kdes to Pavle vzal, vyhláška č. 252/2004 rozhodně takovýhodle nic neuvádí - jestli ano tak prosím o info kde.

S množstvím chlóru je to ošemetné. Vodárny mají poměrně velký rozptyl povolené koncentrace chlóru. Pokud má člověk smůlu, může natrefit na den, kdy zrovna pracovníci provádí údržbu vodárny nebo vodovodního řadu, při kterém řádově zvýší koncentraci chlóru na krátkou dobu a medovina se nerozkvasí, ať člověk zkouší cokoliv. Tento případ je z vlastní zkušenosti a v kanálu skončilo poměrně velké množství medoviny. Proto raději neriskuji a vodu nabírám v přírodním prameni. Na nabrání vody na jeden 500 l sud medoviny obětuju hodinu času, ale mám jistotu.

Hodnota 0,2 mg/l je hranice mezi maximální účinností, kdy ještě není cítit - při 0,3 mg/l už by to byla smradlavá "nemocniční voda".

Zkušenost kterou popisuje zajíc naštěstí nemám, asi se to ale stát může; hlavně asi záleží na provozovateli vodovodní sítě a v prvé řadě na konkrétní obsluze. Pokud by k tomu ale opravdu došlo, muselo by to předávkování být opravdu brutální a muselo by to být značně cítit.
Otázkou je, zda tam nebyl ještě další stresový faktor...

Toho s tím refraktometrem jsem se obával. Takže budu muset věřit jazyku. A příště začít měřit pořádně.

Zajímavé, už to budou dva měsíce a pořád v sudu pěkně šumí.

Skrz sud nevidím, ale potřeboval bych ji odvézt do sklepa. Normálně jsme to spojovali s prvním stáčením. Teď spěchám, přeci jen díky výkyvům počasí se teplota docela mění i když tam topím (ale bez regulace - a to taky leze do peněz ).

Takže otázka, je tam dole v této fázi již kal a mělo by smysl to přečerpat pokud se mi to hodí do krámu?