Včelařské fórum – o včelách a včelaření

To já vím, už se kolem toho přičítání nějakou dobu motám. Je problém udělat medovinu podle nějakého receptu, pokud jeho autor neudá, jak vlastně cukernatost změřit - jeden přičítá 4° (mimochodem dle zjištěných informací se jedná u moštoměru o korekci na necukry) jiný ji nepřičítá nic, ale měří úplně podle jiných jednotek apod. Proč se tomu ale divím, když se v podstatě jedná o včelařinu nechápu.

Navíc každý, kdo to chce vysvětlit, tak z toho udělá ještě větší guláš, než tomu bylo původně.

Například Petrova odpověď "Měřeno refraktometrem a měří přesně jako moštoměr" asi tím myslel, že měří stejně - tedy uzkazuje stejné číslo Sorry Petře

Rozhodl jsem se v tom dále nehnípat, ředím na 27 dle mého moštoměru a zdá se mi, že je to akorát. A jednotky mého moštoměru jsou "zkvasitelné cukry kg/hl při 20°C" rozsah 10 - 30

Ano, 33 °NM je na refraktomertu i na moštoměru. Při zachování správných teplot pro měření pro každý "měřák".

Ono je vlastně jedno, kolik to ukazuje. Důležité je, když výsledný produkt chutná

Co kdybychom si jednu láhev vyměnili, ať víme bez experimentů, jak na tom jsme ?
Já ředím na 27, ty na 33, to už je pořádný rozdíl.

to: S-Ladek
nechtěj to moc pitvat, vše chce stejně nějaký cit co a jak, uvařím, změřím, ochutnám a rozhodnu kolik asi dolít, proto je tam to rozmezí.

Než jsem si nějak vypracoval postup, tak jsme dělal pouze 5ltr várky a zkoušel a zkoušel, až z toho vznikl jakýsi postup a cit. Manželka si zvykla že nám v kuchyni nahoře na lince stále něco kvasí a bublá, jsou tam úplně ideální podmínky pro hlavní kvašení. A tak mám prostor experimentovat.

Neměj strach že se něco nepovede hned napoprvé, vypije se to stejně, akorát to déle trvá. Už za tři týdny kvašení se nechá poznat jaká bude, jestli moc sladká nebo málo. Jo a medový burčák to je úplně jiná liga, kolikrát se nedožije konce kvašení.

To odladíš

Libor

PS: dobrá myšlenka, a rád se zapojím.

Medovinový burčiak mal by mat barvu bielej kávy, ked je najbúrlivejšie kvasenie, mal by bit aj trocha teplí.
A kedy je potom medovinový rampáš?

Ahoj
dnes jsem hledal, jak dosladit medovinu a našel jsem tohle. Je to zápis medoviny Dwojniak jako tradiční speciality. To mi nevadí, je to logické. Co mě zaráží, že vaří vodu s medem až 105 °C. Co v tom může z medu zůstat? Je tam celý popis výroby, tak to můžete srovnat s tím, co znáte nebo děláte doma.

Je to upne jedno keby aj medovinu varil pri 120C, preto sa varí aby sa zničili všetky bielkoviny a v podobe peny sa odobrali. V podstate budu kvasit cukry na alkohol. Ludí nebude vobec trápit jak varil medovinu, ale aby bola chutná. Ked je chutná medovina tak o zákazníkoch nie je núdza.

Co v tom může z medu zůstat? HMF.

(26.02.2014 17:28)homole napsal(a): [ -> ]Co mě zaráží, že vaří vodu s medem až 105 °C. Co v tom může z medu zůstat?

To hlavní tam zůstane, a to jsou cukry které kvasinky přemění během fermentace na alkohol, spíš jde o to aby se tam toho naopak moc nepřidávalo. Dle mého názoru a zkušeností není potřeba dodávat všelijaké výluhy z koření. Když se medovina povede bez příchuti je jasné, že byl správný postup. Když se nepovede a je v tom dochucovadlo, kde potom hledat chybu?
Teploty varu se s koncentrací rozpuštěného medu zvyšuje, schválně si příští várku zkontroluji kolik to bude mít při začátku bouřlivého varu.

Neviem,prečo si každý myslí,že keď je medovina s príchuťou,že sa niečo nedodržalo.
Ak si chce niekto rozšíriť sortiment,prečo nie.Nie je umenie uvariť medovinu tradičným spôsobom - Tradičnú.Umenie je navariť medovinu s prísadou bylín a korenín tak,aby všetko "ladilo".

Já jsem pochopil Pavlův příspěvek spíše tak, že pokud dám do medoviny koření a nepovede se medovina, tak je těžko zjišťovat, co je špatně (právě pro tu příchuť koření). Okořenit se dá vždycky, je to o požadované chuti. Někdo rád přírodní, jiný ne.

Medovina má bit bez korenín a príchutí kde akých byliniek.
Tiež z každého druhu medu nie je dobrá medovina, najhoršia medovina čo sa ani medovinov nedá nazvat je medovina navarená zo slnečnicového medu. Odporne kyselá do horka. Sám o sebe med zo slnečnice je kyselí.

Veď práve a preto netreba hľadať hneď za ochucovaným produktom maskovanie nejakého nepodarku.Ten nepodarok sa časom - zrením "vyvrbí" a potom je to na chuti cítiť.

Dávat koření či nikoli se může každý rozhodnout sám. Ale pro toho kdo se pustí do vaření poprvé bych právě doporučil nepřidávat. Bylo tu dost dotazů jak postupovat a kolik dát toho koření. Pro začátek by se měla povést jen tím, že bude z dobré vody a medu a jejich poměru, správných kvasinek a dobrého postupu vaření, kvašení a odležení.

tak se mi zdala mesic po prvnim stoceni z vysky takova drsna, pridal jsem cca 200g akatoveho na 15l .necham sedet a uvidime za mesic.

(26.02.2014 17:28)homole napsal(a): [ -> ]Ahoj
dnes jsem hledal, jak dosladit medovinu a našel jsem tohle. Je to zápis medoviny Dwojniak jako tradiční speciality. To mi nevadí, je to logické. Co mě zaráží, že vaří vodu s medem až 105 °C. Co v tom může z medu zůstat? Je tam celý popis výroby, tak to můžete srovnat s tím, co znáte nebo děláte doma.

Hodně zajímavý text. Ale mám zásadní dotaz...
Při tom doslazení až ve fázi tichého kvašení, popřípadě ke konci bouřlivého...myslíte, že se přidává převařený medný roztok a nebo jen proste samotný med?

Nebude se to potom zakalovat? Logicky vzato, by se mohla pomaleji čiřit...díky bílkovinné složce z nepřevařeného medu.

Ale to doslazování na konci kvašení rozhodně zní logicky. Kvysinky se nemusí prát s neskkutečně cukernatými roztoky, jsou v lepší kondici a kvašení pochopitelně probíhá podstatně rychleji.

Já teď kvasil 60l - základní cukry 36°NM...coz je 40 procent ve skutečnosti, no a bublalo to skoro 2 měsíce při 18 ti °C.

Já jsem nepřevařoval ani před bouřlivým kvašením. Nechal jsem med rozpustit v teplé vodě, která ochladla po převaření. Teď se mi zdála málo sladká. Někde jsem se dočetl, že je možné přidat na doslazení med po kvašení, protože alkohol už dalšímu rozkvašení zabrání. Je mi jasné, že nepřevařený med či roztok bude déle čištěn, ale to mi nevadí. On se vyčeří i tak, jen to bude delší doba, na dno to sedne stejně. Jemná bílkovinná chuť není na závadu, teda alespoň pro mě. Mám rád medovinu čistou, bez koření a přísad. Navíc ta nevařená mi připadá lepší, alespoň co se týká hodnotnosti medu po stránce obsahu minerálů a léčiv. Převařením, si myslím, hodně ztrácí (minerály zůstanou). Mně to bublalo cca 36 dní, pak pomalu ustalo. Tak uvidím za cca 5 měsíců. Pak dám vědět.

No je už tomu 2.5 mesiaca a medovina už zostáva stáť, už len pomali sa vyčistí, neni ešte pekná číra. Je z medu z považia, prevažne púpava a dáke ovocné stromi ako jabloňe, hrušky a slivky. Chutovo nie je zlá ale sa to mislím vylepší po vyčistení. fotil som to mobilom, takže aká, taká snímka.

Ja robím mnoho druhov, no zatiaľ najlepšie referencie mám z tejto, ktorá aj mne chutí snáď najviac.
Ako základ používam med z jedľovej medovice, Na 100L medoviny pridávam 25g (menej je niekedy viac 20g stačí tiež) škorice, 15g klinčekov, 10g zázvoru, 20g Valeriány lekárskej, 100g čerstvého lístia zeleru, 30g borievky, 3 tyčinky vanilky, 50g mäty priepornej, 20g lupeňov ruží, okolo 20 šípok, 50g pomarančovej Alebo citrónovej kôry. Chmeľ dávam čo možno najkvalitenjší aký je možné dostať 75-100g - podľa chuti. Kombinácie prísad rôzne obmieňam pre každého je niečo iné vhodné ale ke´d z týchto prísad vyberám nikto sa nesťažuje. Tieto prísady vložím do pláteného vrecka, povarím v malom množstve roztoku, ktorý vlejem do ostatného prípravku, alebo vložím sáčok luhovať až do chladného roztoku a nechám ho vložený po celú dobu kvasenia. Ku kvaseniu použijem odrody kvasiniek, najlepšie Tokaj, Madeira, Malaga - podľa priloženého návodu sa človek orientuje čo a ako. Po ukončení kvasenia medovinu stočím, necháme dozrieť pri zníženej teplote (10°C). Ľahké medoviny - štvornásobné - nechám zrieť rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2-4 roky, ťäžké jeden a pol zrejú 5-10 rokov, na tie sa chystám najviac ako archívne kúsky.

co se týká medoviny za studena, tak jsem si s tím dlouho lámal hlavu a nakonec jsem našel v literatuře, že velkovýrobci tuto metodu měli vždy v oblibě, poněvadž je méně pracná a šetří náklady. Představte si, kolik energie byste spotřebovali na vaření 500 hl medového roztoku po dobu 1,5-2 hodin. To by značně zvedlo náklady na výrobu.
Prý jdou ale cestou opačnou: Oni rozpustí med ve vlažné vodě a poté celý roztok vyčeří. Používají tanin, bentonit atp. Čili oni vlastně ten med vyčistí ještě před zakvašením.
A je na zvážení každého, do jaké míry, je tato metoda invazivní nebo nikoliv. Já osobně tedy vařím, poněvadž do medoviny nechci přidávat žádné příměsi a chci, aby se čistila rychle

díky sorel.julien za pěknou inspiraci ohledně koření - určitě prubnu.
jedlovou medovici, jsem po pravdě, ještě nechutnal, ale věřím, že musí být aromatická sama od sebe.

Chtěl jsem se ještě zeptat, zda po prvním stočení přeliješ do nádob, které jsou naplněny až po vrch. Tohle radí všude v literatuře, ale já to tedy tak nedělám. Zajímalo by mě, zda to vůbec má nějaký smysl?