Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Zprávy z tisku
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Hrozí kolaps ekosystému. Hmyz vymírá, jeho počty klesly na čtvrtinu

https://hobby.idnes.cz/hmyz-vymira-vcely...ahrada_mce
"Hmyz vymírá..." především díky chemizaci zemědělství prostřednictvím korporátně fašistických firem a jejich honbou za zisky Dodgy
Ono i to dotované sekání luk, které ješte ani nedokvetly, způsobuje předčasnou likvidaci zdrojů potravy pro hmyz, který je zdrojem potravy pro chráněné ptactvo a obojzivelniky a ti jsou zdrojem potravy pro další vyšší živočichy.
Prostě dotacemi nepřímo vraždíme chráněnou faunu. No není to žalovatelné?
Louky před květem se sekají už stovky let. Každý sedlák věděl že seno usušené před květem, má největší výživnou hodnotu. Přesto to mělo na biodiverzitu zanedbatelný vliv. Problém je jinde a byl nastartován v padesátých letech vytvářením velkých ploch monokulturních rostlin a masívním používáním chemických prostředků nutných k udržení produkce na těchto monokulturách. Zemědělství přestalo být zdrojem obživy a stal se z něj i díky dotacím výnosný byznys. Současné byznysmeny zajímá pouze zisk, ne ekologie.
Nejlepší med je z řepky. Lidé tomu ale nevěří, říká včelař

https://liberec.idnes.cz/med-repka-vcela...pravy_jape
Evropské žluté prvenství Česka. Otázky a odpovědi k pěstování řepky olejky - iRozhlas.cz

  1. Pěstuje se u nás řepky výrazně víc než v jiných evropských zemích?
  2. Kolik se u nás pěstuje řepky ve srovnání s jinými plodinami?
  3. Liší se nějak podíl řepky v jednotlivých českých krajích?
  4. Je letos řepky víc než v jiných letech? Jak se dlouhodobě mění výměra polí osázených řepkou a proč?
  5. Jak na žluté záplavě profituje Agrofert?
  6. Škodí tak rozsáhlé pěstování řepky životnímu prostředí?
  7. Byly letošní závěje žlutého pylu z řepky?
Za extrémní sucho může anomálie. Počasí v Evropě je naruby

https://zpravy.idnes.cz/pocasi-extremni-...domaci_dtt
(11.05.2018 11:40)pktw napsal(a): [ -> ]"Hmyz vymírá..." především díky chemizaci zemědělství prostřednictvím korporátně fašistických firem a jejich honbou za zisky Dodgy

(12.05.2018 11:42)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]Louky před květem se sekají už stovky let. Každý sedlák věděl že seno usušené před květem, má největší výživnou hodnotu. Přesto to mělo na biodiverzitu zanedbatelný vliv. Problém je jinde a byl nastartován v padesátých letech vytvářením velkých ploch monokulturních rostlin a masívním používáním chemických prostředků nutných k udržení produkce na těchto monokulturách. Zemědělství přestalo být zdrojem obživy a stal se z něj i díky dotacím výnosný byznys. Současné byznysmeny zajímá pouze zisk, ne ekologie.

Proč "díky"??
Slovo "díky" nahraď slovem "kvlůli" a je jasno.
(12.05.2018 11:42)bohemia.gall napsal(a): [ -> ]Louky před květem se sekají už stovky let. Každý sedlák věděl že seno usušené před květem, má největší výživnou hodnotu. Přesto to mělo na biodiverzitu zanedbatelný vliv. Problém je jinde a byl nastartován v padesátých letech vytvářením velkých ploch monokulturních rostlin a masívním používáním chemických prostředků nutných k udržení produkce na těchto monokulturách. Zemědělství přestalo být zdrojem obživy a stal se z něj i díky dotacím výnosný byznys. Současné byznysmeny zajímá pouze zisk, ne ekologie.

Nevím jestli jste někdy ručně ( stejně jak staletí před tím ) sekal trávu a sušil na seno. Já si však dobře pamatuji a také jsem nějaký ha. posekal , že tráva se začala sekat až po nástupu kvetení . Sušení probíhalo dle složení trávy a počasí tři dny a více. Obracelo se přeházelo dávalo do "kopek" zase rozházelo na dosušení a nakonec
na žebřiňáku odvezlo do stodoly.
Po celý čas traviny měly čas nakvést , alespoň čas semen dozrát a při každé manipulaci se semínka vydrolovaly a vydrolovaly. Dokonce i cestou do stodol . Některé zůstaly po zkrmení na podlaze stodoly a ti " nevzdělaní " zemědělci věděli a použili tyto " drolky " na dosev různých holin.
Dokonce seno samotné zkrmené dobytkem bylo nositelem části semen a tyto obsažené v chlévské mrvě šly zase na pole.
Kdyby se skutečně sekalo před květem část jednoletých travin by neměla šanci na reprodukci.
Dnes ovšem technologie sklizně nepřeje samovýsevům jednoletých travin když zemědělec seče trávy mnohdy před květem a po zavadnuti je odváži do siláži či balí do folií.
Po dlouhá desetiletí či staletí způsobem využití travních porostu docházelo k specifické skladbě travin u pastvin , jiná skladba byla u luk kde probíhala sklizeň sena. Mnohé i dnes chráněné traviny byly na senosečí životně závisle a dnes se v některých lokalitách pracně zachraňuji.
Josef
Ale na některé otázky si musí odpovědět především naše společnost. Co je pro ní lepší a do čeho investuje. Jenže naše společnost chce vše raději zadarmo (i když to bude nekvalitní) a bez práce. A toto vše nejde dohromady.

A zde je jádro pudla. Možná by maso atd. od českých zemědělců bylo dražší, ale možná by to pomohlo řešit zase otázky kolem naší přírody, než jen vše dovážet a následně brečet. Na druhou stranu stát či společnost dává zemědělcům dotace a měla by si dávat rozumné!!!!! podmínky.
PN.
(17.05.2018 12:29)josef napsal(a): [ -> ]Dnes ovšem technologie sklizně nepřeje samovýsevům jednoletých travin když zemědělec seče trávy mnohdy před květem a po zavadnuti je odváži do siláži či balí do folií.

Diky za poučení, já měl na mysli rostliny nektarodárné, nikoli větrosnubné.
Ono kosa ani jiný žací stroj při sekáni louky na seno nerozlišuje či jde o rostliny nektarodárné či větrosnubné.
A zastoupení travin ( když jdu sekat louku neřeknu že jdu sekat lipnici , ostřici, pampelišku , zvoneček , kozí nohu , podběl, jetel , řebříček , vlčí mák , kopretinu atd. - řeknu jdu sekat trávu na seno.) je tak pestré jak různorodá je kvalita půdy ( živiny, voda či sucho . PH či nadmořská výška ).
Josef
"Výborný" článek.
...hmyz, který jako jeden z mála druhů ani není nijak užitečný...
Čo k tomu dodať?
To čo predviedol hypáč by bolo dočasné to jak keď zapotil o včelách Alkbert Einstein. Pôvodný opelovači sa vrátia a vec sa dorieši.
Referenční URL's