Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(24.07.2022 22:00)marek. napsal(a): [ -> ]... opylovačích obecně vědí houbeles. ...

O opylovačích toho ví více botanici a sadaři, než včelaři to je pravda.
Ale o opylovatelích toho včelaři vědí poměrně dost, ty co já znám rozpoznají čmeláky a jednotlivé včely samotářky, dělají hmyzí domečky a vysazují nektarodárné rostliny, nejen pro AM ale i pro ostatní opylovatele.

Pohled na to, jak vetrne elektrarny v Nemecku ovlivnuji proudeni vetru z atlantiku a s nim i mnozstvi srazek nad nasim uzemim:

https://www.michalapetr.com/mip-87-bruse...t-bruhara/

Jo, jo. Michal a Petr, to jsou odborníci na všechno.

http://www.vcelari-litomysl.cz- umrti pana Josefa Volejnika.

Bol progresívny včelár. Zaslúži si úctu a uznanie za odovzadanie svojho umu a skúsenosti včelárskej pospolitosti. Určite svoje talenty nezakopal a posunul včelárstvo o schodík vyššie na prospech všetkých včelárov a labužníkov medu

(15.07.2022 7:34)marek. napsal(a): [ -> ]Tome,
k erudici autora:

1. kolik včelařů je tady na fóru IT specialistů zaměstnáním?
A kolik včelařů má IT jako koníčka a rozumí tomu a může se k tomu vyjadřovat?
Většina ne, ale jsou takoví.

Neviem Koľko?

Ja síce neznášam tú propagendu typu Albert Einstein povedal... Ale kde prežijú včely prežijú aj ostatní opeľovači, krajina je čistá.

A zasa je to tu:
Včelárstvo sa na Slovensku rozširuje, môže to byť problém
https://domov.sme.sk/c/22966268/vcelarst...oblem.html

To tak napísal len idiot a určite mali v tom prsty na 90% čo dodávajú za výhodnú cenu sajrajty čo sa neboja nazvať to med.. Za socíku bolo o mnoho viac včelstiev ako aj včelárov a nik nepísal takéto drísty... pritom všade sa repka nikdy nepestovala..

Výzkumník SAV Semelbauer takéto články púšťa do obehu pravidelne. Ja by som rád videl nejaký výskum, čo urobil, kde by nám vypočítal úživnosť Slovenska, čo sa týka opeľovačov a návrhy na jej zlepšovanie, napr. ohľadom pravidelnosti a rovnomernosti znášky počas celého roka. A toto pre všetky regióny Slovenska na úrovni katastrov aby sme vedeli kde koľko včelstiev je efektívne chovať a aby sme neohrozili ostatné opeľovače, do úvahy treba vziať samozrejme aj sezónne kočovanie.
Inak sú to len subjektívne bludy.

Ochrana biotopov je ochrana opeľovačov aj ochrana včiel. Opeľovači sa určite dohodnú, ale nie na mrtvej pôde 150 ha bez jediného stromu.

Včely samotářky nevytlačuje včela, ale chemizace zemědělství, které insekticidy ničí veškerý hmyz v a okolo polí a vodě.

Čmeláky vytlačují hybridní druhy čmeláků používaných v masovém měřítku ve velkokapacitních sklenících pro pěstování zeleniny a ovoce. Přesto se díky lidem ve velkem vracejí do krajiny.

Navíc tento hmyz je schopen fungovat za chladného počasí a tím má v převčelených územích oproti včelám potravinovou výhodu.

(31.07.2022 13:38)Frey napsal(a): [ -> ]Navíc tento hmyz je schopen fungovat za chladného počasí a tím má v převčelených územích oproti včelám potravinovou výhodu.

Je to tak. Ve Švédsku jsem viděl minimum úlů a prakticky žádné včely v přírodě. Na druhou stranu ve městech lípy hučely. Byly plné čmeláků.

Na dlžku ani 300 m kde kvitla facélia som narátal až 1500 čmeliakov, motýlov a kde akého hmyzu, boli tam aj včely a že by druhé opelovače terorizovali tak to vôbec.

Tak hlavně většina samotářek je tzv. monolektická, to znamená, že jsou vázáné třeba na jeden druh rostliny a také mají řádově menší akční letový rádius než včela medonosná. O nějaké konkurenci nemůže být řeč. Včelu medonosnou zajímají velké enfomofilní plochy a na nich (pokud jsou) se uživí i stovky včelstev. Ale většinu samotářek byste tam hledali marně, jsou totiž potravně specializované. Nechte přirodu a člověka v ní dýchat a tyto druhy se přirozeně sami objeví na pro ně vhodných stanovištích. Ono třeba většinu dnes chráněných stepních lokalit vytvořil hospodařením člověk, ale to byl ještě člověk hospodářem a protože byl celý den venku, chtěl se tam cítit dobře - jako v obýváku. Proto o krajinu dbal. A ta úžasná druhová pestrost těchto lokalit je přímo jeho dílem. Jenže my dnes už hospodáře nemáme a musíme tyto lokality tzv. chránit před přirodou, jinak by zarostly a chráněné druhy na ně vázané by vymizely. Takže ten vztah mezi člověkem, včelou, přírodou, krajinou je mnohem složitější... faktem je, že to co dnes chráníme jako cenné a přírodní je dost často výsledkem harmonického působení člověka na krajinu.

Firmy koupí pár úlů a chlubí se, jak jsou „zelené“, říká šéf včelařů
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ji...nomika_ven

V novinách patřících agrofertu, na akci placené agrofertem

mě hlavně pobavil název toho spolku "včelí stráž" pač to zaváním něčím oficiálním jako je třeba rybářská stráž, lesní stráž, stráž přirody atp .. ale možná to byl účel, hrát si na něco víc ..

Agenti včelí bezpečnosti?

Tak hlavně by to Cafourek měl říct Machové a spol, že navyšování počtu včelařů a včelstev jim sice přinese více vybraných členských příspěvků a více poplatků za chovaná včelstva, nicméně všem ostatním včelařům to přinese pouze problémy - máme převčeleno. Svazáci pořád ale vykřikují, že včelstev je málo a že ideál by byl tak 900 000 včelstev. Prostě zabij bobra, zachráníš strom...

(10.10.2018 10:25)pktw napsal(a): [ -> ]Nevím, jestli to tady už někde nebylo. Pokud ano, omlouvám se

Paul Stamets - Jak houby zachraňují včely (Youtube)

Navážu inzercí na pěknou bakalářskou práci na toto téma:

https://is.muni.cz/th/bely1/DP_-_Prezimo...orales.pdf

Hezká ukázka toho, že nějaký výzkum ve včelách pořád běží (viz citovaná literatura), ale je velmi obtížné jej korektně provést a správně vyhodnotit.

Hodnotila se schopnost vyzimovat a jarní rozvoj, (na různých parametrech), množství bílkovin v hemolymfě a bokem taky promoření nosemou.

Stručné závěry pozitivní:
1) extrakty mycelií lesklokorky (reishi) a troudnatce v rozumných koncentracích nejsou pro včely jedovaté.
2) Včely krmené cukerným roztokem obohaceným těmito extrakty vyzimují ve větším množství (o cca 4 uličky rámkové míry 39x24)

Další opravdu významné odlišnosti se v pokusných a kontrolních včelstvech nenašli.

(Potíž s významností odlišností je v malém zkoumaném vzorku, kde jedna výjimka může výrazně měnit výsledky.)

Trochu nižší obsah bílkovin v hemolymfě ošetřených včel (což asi není dobře) by mohl být způsobený tím, že tam nejsou bílkoviny virů (což asi je dobře), ale tohle je jenom nevyhodnocená hypotéza.

(Snad autor odpustí, že jsem jeho hezkou práci takto radikálně zestručnil, a snad jsem toto zestručnění neudělal chybně.)

m.

ps. Letos zkouším aplikovat double-extrakt z plodnic reishi, (bez nároku na to, že jde o pokus) a viditelné příznaky DWV mi od jara z včelnice zatím vymizely (ale příčiny mohou být úplně jinde, a hodnotit by se mělo až na jaře).
(Ale i kdyby to nějaký vliv mělo, každá berlička, se časem zlomí.)